„Je to velmi složitá kauza, tady hrozí určité procedurální problémy, kterým jsme se chtěli vyhnout,“ poznamenal ministr financí Eduard Janota. Dodal, že je nyní na poslancích, jak se k vládnímu návrhu postaví. Připomněl situaci, kdy soudci podali stížnost kvůli zmrazení růstu svých platů v letech 2003 a 2004, které vláda zdůvodňovala především ekonomickými dopady povodní. Ústavní soud v roce 2007 dospěl k závěru, že zmrazení nebylo protiústavní. „Abychom se tomu vyhnuli, tak jsme postupovali tímto čtyřprocentním snížením,“ vysvětlil Janota.
Politici prý se snižováním svých platů nemají problém
Rozhovor s Josefem Šímou
Rozhovor s Josefem Šímou
Reportáž Jany Čermákové, Ziny Plchové a Jana Moláčka
Narozdíl od úsporného balíčku, vůči němuž se hlasitě ohrazují politici všech parlamentních stran, by návrh na snižování platů ústavních činitelů neměl v Poslanecké sněmovně narazit na větší odpor. Ačkoli ho předložil ministr financí, hlásí se k autorství návrhu na snižování platů sociální demokracie. „Není to návrh Janoty, ale návrh ČSSD, který si Janota osvojil, takže ho určitě podpoříme,“ sdělil předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Bohuslav Sobotka.
Miroslav Kalousek, TOP 09:
„Státní fiskál to nezachrání. Ale v okamžiku, kdy šetří úplně všichni, kdy se musí zaměstnanci ve firmách smiřovat s poklesem platu, aby si udrželi své pracovní místo, a kdy by politici měli vysvětlovat nezbytnost úspor, je zapotřebí, aby šetřili sami u sebe.“
Podporu pětinovému snižování platů slíbila v anketě ČTK i strana bývalého ministra financí Miroslava Kalouska TOP 09, komunisté a zelení. Podle zelených by se omezení mělo vztahovat i na komunální politiky. Předseda sněmovní frakce zelených Přemysl Rabas považuje snížení platů ústavních činitelů za symbolický krok. „Jde jenom o miliony, mělo by se začít šetřit u státních zakázek, tam jsou miliardy,“ dodal.
Rozpačitě se k návrhu staví místopředseda ODS Petr Nečas. Ten dnes uvedl, že je považuje spíše za populistický folklor. Na tiskové konferenci ODS, která předcházela rozhodnutí vlády, Nečas poznamenal, že už nyní mají ministři nižší platy než jejich náměstci a poslanci nižší než ředitelé odborů na ministerstvech.
Poslanecké náhrady se možná budou danit
Zákonodárci se pravděpodobně nevyhnou zdanění poslaneckých náhrad, které k platu 61 400 tvoří další příjem v řádech desítek tisíc korun. Jiří Paroubek například takto pobírá víc než 34 tisíc, Mirek Topolánek zhruba 32 tisíc. „Státní rozpočet to samozřejmě nezachrání, ale když politici mluví o tom, že se musí šetřit všude možně, tak nemohou nezačít u sebe,“ myslí si jeden z nich, poslanec za KSČM Jiří Dolejš.
O velkých úsporách pro státní kasu ale mluvit nelze, odhadují se na stovky milionů korun. Platy ústavních činitelů podle odborníků navíc nejsou přemrštěné. „Je to rozhodně daleko míň, než by brali za podobnou odpovědnost v soukromém sektoru,“ upozorňuje Robert Scott Marlowe z poradenské firmy Hay Group. Čeští poslanci berou 2,5 krát více než je průměrná mzda, premiér pak zhruba její sedminásobek, což odpovídá i situaci v zahraničí.
Soudci jsou jasně proti
Jednoznačně proti snižování svých platů o 20 procent se od počátku stavěli soudci. Prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník řekl, že soudci mají už dva roky zmrazený růst platů, zatímco ostatním státním zaměstnancům platy stoupaly. „My k těm úsporným opatřením už dávno přispíváme,“ řekl Lichovník.
Snížení platů nebude součástí balíčku úsporných opatření ministra Janoty. Poslanci by tak o tom měli rozhodovat nezávisle na dalších úsporách. Naopak zdanění paušálních náhrad by v něm být mělo.
