G20: V boji s deficity se nesmí zapomenout na růst

Pusan - Finanční šéfové skupiny nejvýznamnějších světových ekonomik G20 se shodli na nutnosti ozdravit veřejné finance zadlužených zemí a podpořili záchranné plány Evropy pro státy ohrožené vysokými dluhy. Zároveň doporučili, aby země, které jsou na tom lépe, podpořily křehké ekonomické oživení z domácích zdrojů. Ministři financí a guvernéři centrálních bank se na závěr dvoudenní schůzky v jihokorejském Pusanu shodli i na potřebě reforem finančního sektoru, návrh globální bankovní daně však kvůli odporu řady zemí neprošel.

Státy G20 chtějí dát znepokojeným trhům najevo, že jsou připraveny zabezpečit hospodářské oživení a posílit vyhlídky globální ekonomiky do budoucna. Věří, že se jim tak podaří úspěšně bojovat s nedůvěrou, která trhy zejména v souvislosti s dluhovými problémy některých zemí sužuje.

Skupina konstatovala, že světová ekonomika oživuje z hluboké recese rychleji, než se čekalo. Nedávný vývoj na finančních trzích, tedy otřesy kvůli dluhové krizi eurozóny, však připomíná, že přetrvávají vážné problémy. G20 zdůraznila nutnost reagovat na finanční otřesy koordinovaně.

„Nedávné události ukazují na důležitost udržitelných veřejných financí a nutnost zavést věrohodná opatření v zájmu fiskální udržitelnosti, která neohrozí ekonomický růst a budou diferencovaná a šitá na míru situaci jednotlivých zemí,“ uvádí se v komuniké. „Země s vážnými fiskálními problémy musí urychlit tempo ozdravování. V rámci svých možností budou země posilovat domácí zdroje růstu při zachování makroekonomické stability.“

Vyjádření G20 naráží na nynější klíčovou otázku - jak a kdy začít snižovat rozsáhlé deficity, aniž to oslabí počínající ekonomický růst. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble na závěrečné tiskové konferenci přiznal, že jednotliví členové G20 mají na otázku priority snižování rozpočtových deficitů rozdílné názory. Spojené státy a další podle něj požadují, aby Německo více podpořilo oživení světové ekonomiky z recese tím, že posílí domácí poptávku.

Dluhová krize by mohla přiškrtit poptávku

Americký ministr financí Timothy Geithner v dopise svým kolegům přivítal kroky Evropy k zastavení dluhové krize v Řecku a dalších zemích, upozornil však v této souvislosti na nebezpečí oslabení světové poptávky, zejména v situaci, kdy zadlužené americké domácnosti začaly více šetřit. „V tomto kontextu jsme znepokojeni očekávanou slabostí domácí poptávky v Evropě a Japonsku,“ napsal Geithner.

Americký ministr proto vyzval „evropské země s (obchodními) přebytky“, tedy hlavně Německo, aby přispěly k udržení globálního růstu zvýšením vlastní domácí poptávky. Totéž platí pro Čínu, která rovněž vede vysoké přebytky zahraničního obchodu. Podle Geithnera je nutné, aby Čína nechala kurz své měny růst, a tím podpořila domácí poptávku a jejím prostřednictvím světovou ekonomiku.

Bankovní daň nenalezla podporu

Prohlášení G20 se ohledně reforem finančního sektoru snaží překlenout různé postoje ohledně konkrétních návrhů a volá po vystupňování změn regulačního rámce. Kontroverzní návrhy zemí Evropské unie a USA na zavedení globální bankovní daně, kterou chystají tyto země doma, ztroskotaly na odporu vlád zemí jako Kanada, Austrálie, Indie nebo Brazílie, které své banky v poslední finanční krizi zachraňovat nemusely. Kanadský ministr financí Jim Flaherty prohlásil, že většina účastníků schůzky globální bankovní daň nepodpořila.

Zástupci G20 se obecně shodli, že banky a další finanční instituce musí nést zátěž svých sanací, kterou v poslední krizi nesli hlavně daňoví poplatníci. Na konkrétních bodech reforem finanční regulace bude nyní finanční složka G20 ještě pracovat a seznam možností předá nadcházejícímu summitu G20 v Torontu. Konkrétní závazky se od šéfů vlád a států dají čekat nejdříve na dalším summitu, který se uskuteční v listopadu v Soulu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
před 7 hhodinami

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
před 8 hhodinami

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...