G20: V boji s deficity se nesmí zapomenout na růst

Pusan - Finanční šéfové skupiny nejvýznamnějších světových ekonomik G20 se shodli na nutnosti ozdravit veřejné finance zadlužených zemí a podpořili záchranné plány Evropy pro státy ohrožené vysokými dluhy. Zároveň doporučili, aby země, které jsou na tom lépe, podpořily křehké ekonomické oživení z domácích zdrojů. Ministři financí a guvernéři centrálních bank se na závěr dvoudenní schůzky v jihokorejském Pusanu shodli i na potřebě reforem finančního sektoru, návrh globální bankovní daně však kvůli odporu řady zemí neprošel.

Státy G20 chtějí dát znepokojeným trhům najevo, že jsou připraveny zabezpečit hospodářské oživení a posílit vyhlídky globální ekonomiky do budoucna. Věří, že se jim tak podaří úspěšně bojovat s nedůvěrou, která trhy zejména v souvislosti s dluhovými problémy některých zemí sužuje.

Skupina konstatovala, že světová ekonomika oživuje z hluboké recese rychleji, než se čekalo. Nedávný vývoj na finančních trzích, tedy otřesy kvůli dluhové krizi eurozóny, však připomíná, že přetrvávají vážné problémy. G20 zdůraznila nutnost reagovat na finanční otřesy koordinovaně.

„Nedávné události ukazují na důležitost udržitelných veřejných financí a nutnost zavést věrohodná opatření v zájmu fiskální udržitelnosti, která neohrozí ekonomický růst a budou diferencovaná a šitá na míru situaci jednotlivých zemí,“ uvádí se v komuniké. „Země s vážnými fiskálními problémy musí urychlit tempo ozdravování. V rámci svých možností budou země posilovat domácí zdroje růstu při zachování makroekonomické stability.“

Vyjádření G20 naráží na nynější klíčovou otázku - jak a kdy začít snižovat rozsáhlé deficity, aniž to oslabí počínající ekonomický růst. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble na závěrečné tiskové konferenci přiznal, že jednotliví členové G20 mají na otázku priority snižování rozpočtových deficitů rozdílné názory. Spojené státy a další podle něj požadují, aby Německo více podpořilo oživení světové ekonomiky z recese tím, že posílí domácí poptávku.

Dluhová krize by mohla přiškrtit poptávku

Americký ministr financí Timothy Geithner v dopise svým kolegům přivítal kroky Evropy k zastavení dluhové krize v Řecku a dalších zemích, upozornil však v této souvislosti na nebezpečí oslabení světové poptávky, zejména v situaci, kdy zadlužené americké domácnosti začaly více šetřit. „V tomto kontextu jsme znepokojeni očekávanou slabostí domácí poptávky v Evropě a Japonsku,“ napsal Geithner.

Americký ministr proto vyzval „evropské země s (obchodními) přebytky“, tedy hlavně Německo, aby přispěly k udržení globálního růstu zvýšením vlastní domácí poptávky. Totéž platí pro Čínu, která rovněž vede vysoké přebytky zahraničního obchodu. Podle Geithnera je nutné, aby Čína nechala kurz své měny růst, a tím podpořila domácí poptávku a jejím prostřednictvím světovou ekonomiku.

Bankovní daň nenalezla podporu

Prohlášení G20 se ohledně reforem finančního sektoru snaží překlenout různé postoje ohledně konkrétních návrhů a volá po vystupňování změn regulačního rámce. Kontroverzní návrhy zemí Evropské unie a USA na zavedení globální bankovní daně, kterou chystají tyto země doma, ztroskotaly na odporu vlád zemí jako Kanada, Austrálie, Indie nebo Brazílie, které své banky v poslední finanční krizi zachraňovat nemusely. Kanadský ministr financí Jim Flaherty prohlásil, že většina účastníků schůzky globální bankovní daň nepodpořila.

Zástupci G20 se obecně shodli, že banky a další finanční instituce musí nést zátěž svých sanací, kterou v poslední krizi nesli hlavně daňoví poplatníci. Na konkrétních bodech reforem finanční regulace bude nyní finanční složka G20 ještě pracovat a seznam možností předá nadcházejícímu summitu G20 v Torontu. Konkrétní závazky se od šéfů vlád a států dají čekat nejdříve na dalším summitu, který se uskuteční v listopadu v Soulu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Jednání Tokia s USA o clech se zadrhla. Soul věří, že si Trumpa získá

Písemnou informaci o výši plošných cel zaváděných od srpna obdrželo od Spojených států celkem čtrnáct převážně afrických a asijských zemí. Mezi nimi jsou i američtí spojenci jako Japonsko a Jižní Korea, jimž hrozí tarif 25 procent. V případě Tokia se vyjednávání zasekla na samostatných clech na auta, z nichž prezident USA nechce ustoupit. Soul pak věří, že si šéfa Bílého domu získá díky technologiím a spolupráci v loďařském průmyslu, o kterou projevil zájem. O něco náročnější vyjednávání Washington podle analytiků vede s Pekingem.
před 9 hhodinami

Rada EU aktivovala výjimku z rozpočtových pravidel kvůli obraně

Rada Evropské unie aktivovala takzvanou národní výjimku z Paktu stability a růstu kvůli zvýšení výdajů na obranu pro patnáct zemí, včetně České republiky. Rada, která zastupuje členské státy, o tom v úterý informovala v tiskové zprávě po zasedání ministrů financí a hospodářství sedmadvacítky.
před 13 hhodinami

Zdechovský a Dostál se přeli o kauze textových zpráv Von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.
před 14 hhodinami

EU schválila vstup Bulharska do eurozóny

Členské státy EU prostřednictvím ministrů financí v Bruselu definitivně schválily vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna 2026. Dříve v úterý ho drtivou většinou podpořili poslanci Evropského parlamentu (EP). Evropská komise už na začátku června zveřejnila takzvanou konvergenční zprávu, ve které dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od příštího roku začít používat euro. Eurozóna se tak rozšíří na 21 zemí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Decroix a Mračková Vildumetzová debatovaly o odškodnění po výpadku elektřiny

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) připustila, že by stát mohl v některých případech kompenzovat škodu po pátečním výpadku elektřiny, který postihl Česko. Proces je však složitý. Podle senátorky a hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) by měli být odškodněni všichni, pokud se nejednalo o technickou závadu. O okolnostech hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.
před 19 hhodinami

USA od srpna uvalí na Japonsko a Jižní Koreu cla 25 procent, oznámil Trump

Spojené státy od 1. srpna na dovoz z Japonska a Jižní Koreje uvalí clo ve výši 25 procent, vyplývá z dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, jež na své síti Truth Social zveřejnil v pondělí americký prezident Donald Trump. O vyšších clech se dozvěděla i Jihoafrická republika, Malajsie a další země. Evropská unie se snaží uzavřít s USA obchodní dohodu a zvýšení tarifů tak odvrátit.
7. 7. 2025Aktualizováno7. 7. 2025

Lidé po výpadku proudu žádají náhrady za zničené spotřebiče i zkažené jídlo

V důsledku rozsáhlého pátečního výpadku proudu pojišťovny zatím evidují desítky hlášení o škodách. V případě Generali České pojišťovny se dle jejího mluvčího Jana Marka jedná zejména o poškozené nebo zničené elektrospotřebiče a znehodnocené jídlo. Lidé žádající o náhradu škody však mohou narazit na komplikace. Pojištění na riziko přepětí nebo znehodnocení potravin totiž nebývá součástí každé smlouvy. Lidé navíc musejí počítat se spoluúčastí. Některým škodám totiž mohou sami předcházet.
7. 7. 2025

Mlékárna v Hodoníně skončí, výroba se přesune do Německa

Francouzská skupina Savencia uzavře koncem února 2026 mlékárnu v Hodoníně, kde vyrábí tavené sýry – například značku Apetito. Výrobu přesune do Německa. Dotkne se to stovky pracovníků. Firma to zdůvodnila poklesem poptávky po tavených sýrech. Zaměstnancům chce Savencia pomoci s hledáním nového místa. Hodonínsko mělo v květnu šestiprocentní míru nezaměstnanosti, což bylo z okresů Jihomoravského kraje nejvíce.
7. 7. 2025
Načítání...