Otevření soukromého sektoru je jednou z nejvýznamnějších reforem kubánského prezidenta Raúla Castra. Pro stát nyní pracuje přes pět milionů Kubánců. Jen necelých šest set tisíc podniká na vlastní pěst. Ne všichni jsou ale z plánu kubánské vlády nadšeni. „Pro stát pracuji už mnoho let a ve státní sféře chci zůstat i nadále. Nechci začít podnikat sám na sebe,“ stěžuje si například havanský holič Gerado.
Kuba vydá koncem příštího roku 250 tisíc nových živnostenských listů. Zbylým propuštěným stát nabídne nová místa. Pokud žádné nepřijmou, budou po dobu tří měsíců pobírat podporu. Noví „kubánští podnikatelé“ by měli vzejít především z řad zedníků, opravářů hraček nebo ze sektoru dopravy. Někteří se ale obávají, že budou muset do státní kasy odvádět vysoké daně, jak vysvětluje taxikář Isidro: „Taxikařinu nemůžu doporučit. Poplatky státu jsou velmi vysoké.“
Naopak Emiliu Mendezovi práce na živnostenský list vyhovuje. Pro stát pracoval jako dělník až do kubánské ekonomické krize v devadesátých letech. Když byl ze státních služeb propuštěn, otevřel si na příjezdové cestě ke svému domu obuvnickou dílnu: „Jsem teď šťastnější, než když jsem pracoval pro stát. Sice odvádím státu daně, ale můžu si určovat svoje ceny. Nemám o svůj obchod žádné obavy.“
Reportáž Jany Horké
Podobný experiment zažil už před dvěma lety zemědělský sektor. Tehdy vláda zapůjčila rolníkům zdarma asi milion hektarů půdy. Za své ceny ale můžou prodat jen deset procent toho, co vypěstují. Navíc řada z nich nemá peníze na zemědělské stroje, takže část půdy nikdo neobdělává.
