Oživení tvrdilo, že Haguess nedodržel termíny při realizaci Servisního kartového centra pro projekt Opencard. Za každý den, kdy byla firma v prodlení, měla magistrátu zaplatit jedno procento z celkové hodnoty zakázky, tedy zhruba 981 tisíc korun. Praha ale tyto peníze nikdy nevymáhala a vymáhat nebude. Haguess prý smlouvu nikdy neporušil.
„Mám zatím k dispozici draft prvního právního stanoviska a nechal jsem si vypracovat ještě oponentní, které zatím říká, že nedošlo k porušení termínů, které byly smlouvou dány. Termíny byly skutečně plněny tak, jak smlouva umožňovala, tudíž není možno vymáhat smluvní pokuty,“ řekl ČT24 ředitel magistrátu Martin Trnka. Pokud mělo dojí k prodlení, realizátor projektu to městu ústně oznámil.
Reportáž Štěpánky Martanové
Co s hybridními kartami?
Kontrolní výbor, na kterém se dnes o Opencard diskutovalo, se navíc zabýval otázkou, co se zbylými hybridními kartami. Ty se vydávali v počátcích projektu, obsahovaly kontaktní i bezkontaktní čip, a byly tak náchylné ke zneužití. Karet si město objednalo 50 tisíc, k uživatelům se dostalo ale jen asi 10 tisíc z nich. Pak se od této technologie upustilo. Zbytek hybridních karet za zhruba 18 milionů korun nyní leží ve skladu.
„Hledáme pro ně využití, buď z hlediska odboru sociální péče, a potom jednáme ještě se školami,“ popsal možné varianty využití přebytečných karet ředitel magistrátního odboru informatiky Ladislav Kočí.
Opencard zůstává v hledáčku policie
Karta Opencard funguje jako tramvajenka, průkazka do knihovny a je možné s ní platit parkovné. Původně se však počítalo také s tím, že bude mít celou řadu funkcí, například ji bude možné využít i jako elektronickou peněženku. Loni v listopadu nezávislý audit naznačil, že řada finančních prostředků byla při realizaci projektu vynaložena neúčelně a že selhala kontrola projektu. Výsledkem bylo, že náklady na vydání jedné plastové kartičky s čipem přesáhly 2 tisíce korun. Do městské kasy přitom projekt slibované zisky nepřinesl.
Kvůli nezdaru Opencard padlo už i trestní oznámení na neznámého pachatele. Loni v prosinci ho podala opoziční zastupitelka Jana Ryšlinková (nezávislá), podle které mělo údajně dojít k porušení hned několika zákonů, například zákona o veřejných zakázkách. Policie případ zatím šetří. Zabývá se rovněž 25milionovou dotací, kterou v roce 2006 dostal realizátor projektu – firma Haguess – od tehdejšího ministerstva informatiky. Dřív než po podzimních komunálních volbách ale vyšetřování zřejmě neskončí.
