Tallinn – Lednové zavedení eura nepřineslo Estoncům výrazné zdražování, jak se někteří obávali. Meziroční inflace v nejmladší, v pořadí sedmnácté zemi eurozóny podle estonského statistického úřadu dosáhla v lednu jen 5,3 procenta a meziměsíčně se ceny k velkému údivu mnoha analytiků vůbec nepohnuly.
Zavedení eura v Estonsku s cenami nehnulo
Ekonomové očekávali oba údaje vyšší. Roční míru inflace odhadovali na 5,8 procenta a proti prosinci se podle nich mohly ceny zvýšit o 0,6 procenta. Zvýšení inflace se vedle dopadu nové měny čekalo především od světových cen potravin a energií.
„Dopad zavedení eura na ceny byl mírný,“ dodalo ve zprávě ministerstvo financí. Podle jeho podkladů podniky zaokrouhlovaly ceny v souvislosti s přijetím evropské měny nahoru i dolů. Největší dopad se projevil u cen služeb a zábavy. Ty se zvýšily o 1,5 procenta a 1,8 procenta.
Centrální banka pak ve zprávě podotkla, že zavedení evropské měny nevyvolalo žádné cenové nesrovnalosti. Analytici považují zprávu statistiků za slibný začátek nového roku. Podle nich údaje dočasně zmírní obavy ze zvyšování inflace.
Od kopějky k eurocentům
Estonsko se 1. ledna stalo první zemí bývalého Sovětského svazu, která se připojila k eurozóně. V relativně krátké době se přitom národní měna v zemi mění už podruhé. Do roku 1992 totiž Estonci platili ruským rublem.
Na přijetí eura se Estonci připravovali dlouho. Kurz koruny svázala země s eurem už v roce 1999 a fixní kurz dokonce zakotvila do své ústavy. Vstup do eurozóny si obyvatelé druhého nejmenšího člena Evropské unie odhlasovali v roce 2003, tedy ještě před zdárným vstupem do evropského společenství. Na jejich odhodlání přijmout společnou měnu nezměnila nic ani dluhová krize eurozóny.
