V posledním čtvrtletí loňského roku rostlo unijní hospodářství meziročně o 2,1 procenta, o něco pomalejší byl růst v zemích platících eurem – eurozóna si připsala rovná dvě procenta. „Je to v souladu s očekáváními, možná trochu pod nimi, avšak ne dramaticky,“ komentoval výsledky Christoph Weil z Commerzbank, podle nějž se ve výsledku projevily dopady tvrdého zimního počasí.
Oživení ale zdaleka neplatí stejně pro všech 27 členů unie. Výrazně se projevují rozdíly mezi tradičními tahouny evropské ekonomiky a zejména jižními státy, které se v současnisti potýkají s dluhovými problémy. Například u Německa tak statistici hlásí mezičtvrtletní nárůst o 0,4 procenta a meziroční pro poslední čtvrtletí o čtyři procenta. Ekonomika Řecka, které čerpá záchranný úvěr, naproti tomu propadla mezičtvrtletně o 1,4 procenta a meziročně o 6,6 procenta.
Reportáž Michaely Polákové
Podle Martina van Vlieta z ING dnešní čísla ukazují, že přes dopady počasí na konci roku oživení ekonomiky pokračovalo. „Takže odhaduji, že růst opět přidá v prvním čtvrtletí,“ dodal. Dál ale zůstává opatrný ohledně delšího výhledu, neboť se začnou projevovat další úsporná opatření vlád. Eurozóně tak pro letošek předvídá růst kolem 1,5 procenta.
Pro srovnání v posledním loňském čtvrtletí HDP Spojených států stoupl proti předchozím třem měsícům o 0,8 procenta, v Japonsku naopak o 0,3 procenta klesl. Při meziročním srovnání v USA ekonomika vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí o 2,8 procenta a v Japonsku o 2,6 procenta.
