Sazka chce měnit stanovy - akcionáři neví proč

Praha - Akcionáři společnosti Sazka dnes na společné schůzce dostali návrh na změnu stanov loterijní firmy. Po jednání to uvedl místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval s tím, že podrobnosti o navrhovaných změnách vedení Sazky akcionářům nesdělilo a mnohastránkový materiál si proto musí prostudovat. Sazka je od poloviny ledna v insolvenčním řízení. Podle dřívějšího vyjádření vedení Sazky je změna stanov nutná pro vstup strategického partnera.

„Dostali jsme návrh stanov, který si máme prostudovat. Návrh má zhruba 50 stránek. Vedení Sazky tvrdilo, že je to nabídka od akcionářů a nebylo nám schopné k tomu nic říct. Podstatu nám vůbec neřekli,“ uvedl Kejval. Podle prezidenta Autoklubu ČR Romana Ječmínka se dnešní schůzky zúčastnili pouze zástupci akcionářů Sazky, z nichž někteří sedí v představenstvu loterijní firmy. „Akcionářům byly předloženy materiály s tím, že se tyto materiály ještě cizelují a projednávají s investory,“ dodal Ječmínek.

Co Sazku čeká? Jasněji by mělo být v pondělí

Podrobnosti o předložených materiálech Ječmínek zatím nechtěl zveřejnit. Uvedl pouze, že definitivní podobu by měly získat nejpozději v pondělí dopoledne, aby je ještě týž den odpoledne mohli dostat akcionáři Sazky k projednání ve svých řídících orgánech.

Podle informací některých médií měli dnes být akcionáři Sazky seznámeni s novým návrhem, který by pro ně znamenal, že ztratí v loterijní firmě většinu. Do hry se prý vrátila varianta, podle níž by investoři přímo navýšili základní jmění v Sazce, které nyní činí 1,4 miliardy korun, a tím ve firmě získali 51procentní podíl. „V oficiální části jsme se nic takového nedozvěděli,“ upozornil Kejval.

Sazka zůstává v insolvenci

Sazka minulý týden oznámila, že přijme pomoc od společností Penta a E-Invest. Firmy uzavřely smlouvu o strategickém partnerství a mají poskytnout Sazce tolik peněz, kolik je třeba k odvrácení insolvence. Sportovní svazy, které Sazku vlastní, dostanou podle dohody od Penty s E-Investem půjčku, investoři na oplátku získají podíl na zisku Sazky.

Česká loterijní jednička nicméně nadále setrvává v insolvenčním řízení, do kterého ji v polovině ledna poslal podnikatel Radovan Vítek. Ten skoupil pohledávky za Sazkou v hodnotě 1,5 miliardy korun. Vlastní také zhruba čtvrtinu jejích dluhopisů, a podle vyjádření svého právníka tak disponuje při jednání držitelů dluhopisů právem veta. Sazka existenci pohledávek, které Vítek uplatňuje, popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...