Abuja – Africká ropná velmoc, jejíž obyvatelé nemají dostatek peněz na benzin. To je v současné době obraz Nigérie, která kromě náboženských problémů řeší i nedostatek financí na dotace pohonných hmot. Vláda toto doplácení u čerpacích stanic zrušila od Nového roku a ceny se tak ihned zdvojnásobily. Reakce místních na sebe nenechaly dlouho čekat. Protestující vyšli do ulic a a plánují generální stávku, kterou si chtějí znovuzavedení subvencí na benzin vynutit.
Přestože je Nigérie největším těžařem ropy, nedokáže ji zpracovávat. Většina této suroviny tak jde na vývoz a země musí samotnou naftu dovážet. Vláda její ceny dlouhodobě dotovala, ale kvůli nedostatku financí od prvního ledna od této praktiky upustila a nepokoje začaly prakticky okamžitě.
V současné době stojí litr pohonných hmot v přepočtu osmnáct korun, kam se vyšplhal z původních devíti. Pro Evropana stále velice levný benzin je nicméně pro Nigerijce zcela nedostupný. Naprostá většina místních totiž musí vyžít s dvěma dolary na den. Růst cen pohonných hmot ale zdraží všechno. Navíc místní nepotřebují benzin jen pro auta, ale také do generátorů, které nahrazují nespolehlivé dodávky elektrické energie.
Předpoklad vlády je ale pochopitelný. Za ušetřených 150 miliard korun ročně chce vybudovat lepší infrastrukturu, která je v zoufalém stavu, a investovat do celkové modernizace země. Dotované pohonné hmoty jsou ale jednou z mála výhod, kterou Nigerijci měli. „Lidé tvrdí, že vláda nemá právo zrušit dotace. Nemají totiž žádnou záruku, že kabinet splní sliby a výhody jim vrátí jinak,“ upozorňuje analytik trhu Bismarcke Rewene.
Nejlidnatější země Afriky je rozdělená napůl
Nigérie sama není schopna díky zastaralým technologiím ropného průmyslu zpracovat dva miliony barelů surové ropy, které denně vytěží. Zisk je tak minimální a situaci ještě komplikují časté ekologické havárie a útoky ozbrojenců na ropovody i těžební věže. Vize stabilního a vydatného příjmu Nigérie z ropy ale není zcela nereálná. Pokud by se zemi teď za ušetřené peníze povedlo opravit ropné technologie, mohla by financovat modernizaci státu.
Kabinet má ale plné ruce práce s častými útoky islamistů a s napjatou náboženskou situací křesťanského jihu a muslimského severu. Demokraticky zvolená vláda složená z muslimů i křesťanů se snaží zabránit nejhoršímu - občanské válce, kterou země zažila na konci šedesátých let a která si vyžádala až tři miliony životů. Obavy plynou i z nástupu autoritářského režimu, se kterým má Nigérie také mnoho negativních zkušeností.
