První sériový elektromobil Škoda se objeví už za dva roky

Mladá Boleslav - První komerčně nabízený elektromobil Škoda by se mohl objevit u prodejců v roce 2014. V rámci snižování dopadu na životní prostředí Škoda už nyní nabízí řady vozů s nízkými emisemi GreenLine. Kromě toho má v nabídce pohon na ethanol, na LPG a v brzké budoucnosti chce uvést i auta na stlačený zemní plyn. Elektrický pohon má podle šéfa Škody Winfrieda Vahlanda zásadní význam pro řešení mobility bez emisí.

Upravený model Octavia má pomoci získat zkušenosti s tímto pohonem v praxi. Každá z Octavií Green E Line má během 12 měsíců najet nejméně 15 tisíc kilometrů. Od února bude jeden vůz jezdit mezi letištěm v Ruzyni a centrem Prahy a od dubna Škoda elektromobily nabídne k využití vybraným externím partnerům. „Smyslem provozu této flotily je získat reálný zákaznický feedback, zpětnou vazbu, kterou zohledníme v těch budoucích vývojích,“ uvedl vedoucí vývoje elektromobility Škody Auto Petr Kristl.

Winfried Vahland
Zdroj: Radek Petrášek/ČTK

„Octavia Green E Line dokazuje naši technologickou kompetenci na poli elektromobility a je milníkem v rámci naší rozsáhlé strategie trvale udržitelného rozvoje,“ dodal Vahland. Výchozím modelem pro elektromobil se stala Octavia Combi, která se díky své modulární podvozkové skupině hodí pro montáž sady baterií, elektronického řízení a elektromotoru.

Pro sériovou výrobu ale firma počítá s menším automobilem, který se více hodí do města. V tomto segmentu má firma nyní model Citigo. S jeho sesterským modelem Up! se rovněž počítá ve formě elektromobilu. Větší modely jsou podle mínění Škody vhodné spíše pro hybridní pohon, uvedl zástupce šéfredaktora časopisu AutoTip Tomáš Kovařík.

Baterie je umístěna pod střední a zadní částí podlahy a částečně i v zavazadlovém prostoru. Skládá se ze 180 lithium-iontových článků a má energii 26,5 kilowatthodiny. Váží zhruba 315 kilogramů. Dobíjecí body jsou vpředu pod logem Škoda a na boční části vzadu. Nabíjení na 80 procent kapacity trvá při použití napětí 400 V dvě hodiny a osm hodin při nabíjení z běžné sítě 230 V. Baterie napájí elektromotor s trvalým výkonem 60 kW. Elektricky poháněná Octavia zrychlí z 0 na 100 km/h přibližně za dvanáct sekund a její maximální rychlost je omezena na 135 km/h.

Zatím jsou elektromobily spíše okrajová záležitost. Loni se v Česku prodalo přes 173 tisíc nových vozů. Elektromobilů mezi nimi bylo jen 56. „Největším problémem je především vysoká cena. Nejlevnější elektromobil stojí třičtvrtě milionu a je to malinkaté autíčko,“ říká motoristický novinář František Dvořák. Omezuje i stále poměrně krátká dojezdová vzdálenost a malý počet dobíjecích stanic. Těch je momentálně po celé ČR osm, chystá se dalších patnáct, stavba jedné však stojí přes půl milionu. Nabití baterie trvá od dvou do osmi hodin podle síly zdroje, automobil pak ujede 150 kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 16 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.