První sériový elektromobil Škoda se objeví už za dva roky

Mladá Boleslav - První komerčně nabízený elektromobil Škoda by se mohl objevit u prodejců v roce 2014. V rámci snižování dopadu na životní prostředí Škoda už nyní nabízí řady vozů s nízkými emisemi GreenLine. Kromě toho má v nabídce pohon na ethanol, na LPG a v brzké budoucnosti chce uvést i auta na stlačený zemní plyn. Elektrický pohon má podle šéfa Škody Winfrieda Vahlanda zásadní význam pro řešení mobility bez emisí.

Upravený model Octavia má pomoci získat zkušenosti s tímto pohonem v praxi. Každá z Octavií Green E Line má během 12 měsíců najet nejméně 15 tisíc kilometrů. Od února bude jeden vůz jezdit mezi letištěm v Ruzyni a centrem Prahy a od dubna Škoda elektromobily nabídne k využití vybraným externím partnerům. „Smyslem provozu této flotily je získat reálný zákaznický feedback, zpětnou vazbu, kterou zohledníme v těch budoucích vývojích,“ uvedl vedoucí vývoje elektromobility Škody Auto Petr Kristl.

Winfried Vahland
Zdroj: Radek Petrášek/ČTK

„Octavia Green E Line dokazuje naši technologickou kompetenci na poli elektromobility a je milníkem v rámci naší rozsáhlé strategie trvale udržitelného rozvoje,“ dodal Vahland. Výchozím modelem pro elektromobil se stala Octavia Combi, která se díky své modulární podvozkové skupině hodí pro montáž sady baterií, elektronického řízení a elektromotoru.

Pro sériovou výrobu ale firma počítá s menším automobilem, který se více hodí do města. V tomto segmentu má firma nyní model Citigo. S jeho sesterským modelem Up! se rovněž počítá ve formě elektromobilu. Větší modely jsou podle mínění Škody vhodné spíše pro hybridní pohon, uvedl zástupce šéfredaktora časopisu AutoTip Tomáš Kovařík.

Baterie je umístěna pod střední a zadní částí podlahy a částečně i v zavazadlovém prostoru. Skládá se ze 180 lithium-iontových článků a má energii 26,5 kilowatthodiny. Váží zhruba 315 kilogramů. Dobíjecí body jsou vpředu pod logem Škoda a na boční části vzadu. Nabíjení na 80 procent kapacity trvá při použití napětí 400 V dvě hodiny a osm hodin při nabíjení z běžné sítě 230 V. Baterie napájí elektromotor s trvalým výkonem 60 kW. Elektricky poháněná Octavia zrychlí z 0 na 100 km/h přibližně za dvanáct sekund a její maximální rychlost je omezena na 135 km/h.

Zatím jsou elektromobily spíše okrajová záležitost. Loni se v Česku prodalo přes 173 tisíc nových vozů. Elektromobilů mezi nimi bylo jen 56. „Největším problémem je především vysoká cena. Nejlevnější elektromobil stojí třičtvrtě milionu a je to malinkaté autíčko,“ říká motoristický novinář František Dvořák. Omezuje i stále poměrně krátká dojezdová vzdálenost a malý počet dobíjecích stanic. Těch je momentálně po celé ČR osm, chystá se dalších patnáct, stavba jedné však stojí přes půl milionu. Nabití baterie trvá od dvou do osmi hodin podle síly zdroje, automobil pak ujede 150 kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 16 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 22 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...