První sériový elektromobil Škoda se objeví už za dva roky

Mladá Boleslav - První komerčně nabízený elektromobil Škoda by se mohl objevit u prodejců v roce 2014. V rámci snižování dopadu na životní prostředí Škoda už nyní nabízí řady vozů s nízkými emisemi GreenLine. Kromě toho má v nabídce pohon na ethanol, na LPG a v brzké budoucnosti chce uvést i auta na stlačený zemní plyn. Elektrický pohon má podle šéfa Škody Winfrieda Vahlanda zásadní význam pro řešení mobility bez emisí.

Upravený model Octavia má pomoci získat zkušenosti s tímto pohonem v praxi. Každá z Octavií Green E Line má během 12 měsíců najet nejméně 15 tisíc kilometrů. Od února bude jeden vůz jezdit mezi letištěm v Ruzyni a centrem Prahy a od dubna Škoda elektromobily nabídne k využití vybraným externím partnerům. „Smyslem provozu této flotily je získat reálný zákaznický feedback, zpětnou vazbu, kterou zohledníme v těch budoucích vývojích,“ uvedl vedoucí vývoje elektromobility Škody Auto Petr Kristl.

Winfried Vahland
Zdroj: Radek Petrášek/ČTK

„Octavia Green E Line dokazuje naši technologickou kompetenci na poli elektromobility a je milníkem v rámci naší rozsáhlé strategie trvale udržitelného rozvoje,“ dodal Vahland. Výchozím modelem pro elektromobil se stala Octavia Combi, která se díky své modulární podvozkové skupině hodí pro montáž sady baterií, elektronického řízení a elektromotoru.

Pro sériovou výrobu ale firma počítá s menším automobilem, který se více hodí do města. V tomto segmentu má firma nyní model Citigo. S jeho sesterským modelem Up! se rovněž počítá ve formě elektromobilu. Větší modely jsou podle mínění Škody vhodné spíše pro hybridní pohon, uvedl zástupce šéfredaktora časopisu AutoTip Tomáš Kovařík.

Baterie je umístěna pod střední a zadní částí podlahy a částečně i v zavazadlovém prostoru. Skládá se ze 180 lithium-iontových článků a má energii 26,5 kilowatthodiny. Váží zhruba 315 kilogramů. Dobíjecí body jsou vpředu pod logem Škoda a na boční části vzadu. Nabíjení na 80 procent kapacity trvá při použití napětí 400 V dvě hodiny a osm hodin při nabíjení z běžné sítě 230 V. Baterie napájí elektromotor s trvalým výkonem 60 kW. Elektricky poháněná Octavia zrychlí z 0 na 100 km/h přibližně za dvanáct sekund a její maximální rychlost je omezena na 135 km/h.

Zatím jsou elektromobily spíše okrajová záležitost. Loni se v Česku prodalo přes 173 tisíc nových vozů. Elektromobilů mezi nimi bylo jen 56. „Největším problémem je především vysoká cena. Nejlevnější elektromobil stojí třičtvrtě milionu a je to malinkaté autíčko,“ říká motoristický novinář František Dvořák. Omezuje i stále poměrně krátká dojezdová vzdálenost a malý počet dobíjecích stanic. Těch je momentálně po celé ČR osm, chystá se dalších patnáct, stavba jedné však stojí přes půl milionu. Nabití baterie trvá od dvou do osmi hodin podle síly zdroje, automobil pak ujede 150 kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 mminutou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...