Prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci uvedl, že ekonomika eurozóny je slabá a čelí mnoha rizikům. Inflace však není pro ekonomiku problém. „Inflační tlaky se zmírnily. Ve stejnou dobu ekonomický růst v eurozóně zůstává slabý a zvyšující se nejistota má dopad na důvěru a náladu,“ uvedl Draghi. Kvůli dluhovým problémům má eurozóna oživovat jen velmi pozvolna.
Snížení základní sazby znamená, že klesnou úrokové sazby úvěrů pro banky, firmy i spotřebitele. Za tuto sazbu si půjčují banky přímo od ECB, a jejím prostřednictvím tak ECB může ovlivňovat další sazby v ekonomice. Teoreticky by nižší náklady na úvěry mohly znamenat větší zájem o půjčky a zvýšit utrácení. Někteří analytici se však domnívají, že rozhodnutí nebude mít příliš významný dopad, protože úrokové sazby jsou již nyní velmi nízké.
David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria
„Pokud jsou sazby takto nízké, prakticky blízké nule, tak se nedají očekávat žádné zázraky od měnové politiky. Pozornost se ale může stáčet spíše k tomu, jestli ECB obnoví své intervence na dluhopisových trzích.“
Banka rovněž snížila o čtvrt procentního bodu jednodenní depozitní sazbu, která je nyní na nule. To by mělo podpořit mezibankovní trh a přimět banky, aby si raději půjčovaly mezi sebou, než ukládaly své peníze u ECB. Někteří ekonomové však upozorňují, že banky si mezi sebou nechtějí nyní půjčovat kvůli nedůvěře, a ani snížení sazby neodstraní strach z toho, že se druhá strana stane nesolventní a peníze nevrátí.
ECB přistoupila ke snížení sazeb po vlně slabých statistických údajů, které naznačují, že dech ztrácí i Německo, největší evropská ekonomika, které se doposud dařilo odolávat poklesu. Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům stagnovala. Meziročně klesla o 0,1 procenta. Inflace sice nadále zůstává nad dvouprocentním cílem stanoveným ECB jako strop cenové stability, avšak v poslední době zpomaluje a banka čeká její další zpomalení, což dává prostor pro snižování sazeb.
Centrální banka čelila tlaku investorů i Mezinárodního měnového fondu, aby přijala výrazná opatření. Výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová navrhovala, aby banka obnovila nákupy státních dluhopisů. ECB však tyto rady nevyslyšela, i když zatím ani neuvedla, že program je již oficiálně ukončen. Dala ale jasně najevo, že nákupy dluhopisů obnoví pouze v absolutní nouzi. Jádro politiků ECB se domnívá, že nákup dluhopisů, ke kterému nepřistoupila banka již čtyři měsíce, znamená financování vlád, což je mimo mandát ECB. Banka má zakázáno kupovat dluhopisy přímo od vlád, může je však nakupovat na sekundárním trhu, kde se s nimi dále obchoduje.
