Španělské úroky opět děsí, země dostane víc času na boj s deficity

Madrid - Úroky, které musí Španělsko platit ze svých dluhopisů, znovu nebezpečně rostou. U bondů se splatností deset let se během dopoledne vyšplhaly nad kritickou hranici 7 procent. Trh čeká na výsledek odpolední schůzky ministrů financí eurozóny, jejímž ústředním tématem bude pomoc španělským bankám. Země má totiž dnes oznámit, kolik peněz bude žádat od zahraničních partnerů. Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters ovšem ministři na schůzce také dají Španělsku rok navíc na snížení deficitu veřejných financí.

Eurozónu čeká další perný týden. Úroky z italských a španělských dluhopisů jsou opět nebezpečně vysoko. Výnos desetiletých španělských dluhopisů proti pátku vzrostl o dalších 5,3 bazického bodu a dostal se až na 7,03 procenta. To je výše, která je v případě Španělska považována za dlouhodobě neudržitelnou. Nad sedmi procenty je přitom výnos za poslední týdny už poněkolikáté.

Španělské banky čekají na evropské peníze. Evropa španělsku přislíbila 100 miliard eur, nejspíš ale bude potřeba méně. Podle dostupných informací by zahraniční partneři mohli Španělsku půjčit na 3 až 4procentní úrok. Na splácení úvěru by země mohla mít 15 let. Nyní se hraje o čas, k rychlému poskytnutí pomoci vyzvala například Francie. „V otázce přímé rekapitalizace španělských bank musíme postupovat rychle. Myslím, že se to očekává,“ řekl francouzský ministr financí Pierre Moskovici.

Víc času na snižování deficitu

Podle diplomatických zdrojů poskytnou ministři financí eurozóny Španělsku také více času na snižování deficitů. „Cíle pro konsolidaci španělského rozpočtu budou upraveny, (Španělé) tak budou mít rok navíc,“ cituje Reuters jednoho z diplomatů. Totéž agentuře potvrdili další dva diplomaté. Rozhodnutí má podle nich padnout právě na dnešní schůzce ministrů financí zemí eurozóny. „Není to jednostranný krok. Španělsko musí učinit nezbytné škrty, aby tohoto cíle dosáhlo,“ dodal zdroj.

Španělsko chce prý založit tzv. špatnou banku

Ekonomický list Financial Times (FT) napsal, že Madrid chce mimo jiné vytvořit v rámci záchranného programu pro svůj finanční sektor takzvanou špatnou banku. Do ní by převedl nedobytné úvěry, které tíží bilanci některých španělských bank. Tento postup už v minulosti s větším či menším úspěchem zvolilo více zemí, včetně například Irska. 

Zamýšlený krok by měl uklidnit především eurozónu, která má obavy, zda bude mít nad španělskými bankami dostatečnou kontrolu, až jim půjčí peníze. Založením špatné banky by ale vznikla centralizovaná instituce, na kterou bude mnohem snazší dohlížet. Podrobnosti ale zatím nejsou známy, takže není jasné, podle jakého klíče by se špatné úvěry ocenily a kdo bude špatnou banku řídit.

Eurozóna bojuje s krizí na mnoha frontách

Eurozóna se koncem června dohodla, že Španělsko si na rekapitalizaci bank nejprve vypůjčí od ní. Až poté vstoupí do hry stálý záchranný mechanismus (ESM), který formálně začíná fungovat v těchto dnech. I když stále čeká na ratifikaci všech zemí a objevují se pochyby, zda jeho kapacita bude stačit. „Neustále přibývá nových a nových požárů, které by se měly hasit, a zdá se, že už toho začíná být příliš,“ varoval David Marek, hlavní ekonom Patria Finance. Vedle španělských bank straší eurozónu opět Řecko s Portugalskem, ke kterým se přidal Kypr. Totéž možná čeká i Slovinsko. A pak tu jsou další evropské banky, hlavně ty italské.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 2 hhodinami

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
před 11 hhodinami

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 123 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Letiště Praha plánuje novou čtvrť, otevře se i soukromým investorům

Rozsáhlý rozvoj čeká okolí hlavních terminálů Letiště Václava Havla. Státní podnik plánuje výstavbu nové čtvrti, která se má s odletovými halami přímo propojit. Umožnila to novela zákona platná od července, letišti nově dovoluje spolupracovat se soukromými investory na rozvoji strategické infrastruktury. Zastavět se má přes 35 tisíc metrů čtverečních. Většinu projektů zajistí letiště samo, část ploch nabídne dalším investorům. Ti budou muset projít důkladným prověřením.
včera v 07:10

Zmírnit, odložit, nebo zrušit? Politici řeší nové emisní povolenky

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.
13. 7. 2025
Načítání...