Řekové se dohodli na škrtech

Atény - Řecké koaliční strany se dohodly na novém úsporném balíku v rozsahu 11,5 miliardy eur (291 miliard korun), který požadují zahraniční věřitelé za poskytnutí další části finanční pomoci. Škrty mohly být přijaty poté, co od svých námitek proti plánu upustil šéf socialistů.

„Premiérův návrh političtí vůdci přijali,“ sdělil ministr financí Jannis Sturnaras po zhruba tříhodinové schůzce šéfů tří koaličních stran. Šéf socialistické strany PASOK Evangelos Venizelos uvedl, že Řecko musí požadovat výrazně více času ke splnění cílů záchranného programu, avšak prozatím své námitky „v zájmu země“ odkládá. Venizelos požadoval, aby se výdajové škrty plánované na léta 2013 až 2014 rozložily na čtyři roky. 

Řecká vláda před týdnem sestavila plán úspor na příští dva roky. Od té doby o něm jedná parlament. Vláda může nyní předložit plán takzvané trojce zahraničních věřitelů, zástupcům Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, kteří minulý týden přijeli do Atén k jednáním. Nová řecká vláda chce ukázat věřitelům, že si zaslouží další finanční podporu.

Bez úvěru bude Řecko na mizině už v srpnu

Podporu bude země brzy potřebovat. V Řecku se během začátku roku konaly dvoje volby a během předvolební kampaně se vlastně nevládlo, to znamená, že se nereformovalo a neškrtalo.

„Dokážeme, že Řecko může příjemně překvapit své přátele i nepřátele. Uděláme správnou věc pro naši zem. Zrealizujeme vše, co jsme slíbili, změníme vše, co musí být změněno, a to tak, abychom naplnili všechny naše cíle,“ nechal se již dříve slyšet premiér Antonis Samaras. 

Nad Řeckem se stahují mračna
Zdroj: ČTK/AP/Petros Giannakouris

Řecko se v roce 2010 stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, a nyní čerpá už druhý balík v rozsahu 130 miliard eur. Vzhledem k závažnému výpadku v plnění harmonogramu úspor potřebují Řekové získat zvenčí další desítky miliard eur. Řecko má peníze na splátky dluhů zhruba do srpna, zatímco další část pomoci by měla dorazit nejdříve v září. Vláda už proto řeší, jak by mohla získat překlenovací úvěr. 

Trojka dává poslední šanci

Od roku 2010, kdy Řecko přijalo první zahraniční finanční pomoc, navštívila trojka Atény už několikrát. Současnou návštěvu ale bedlivě sledují jak politici, tak finanční trhy. Podle vyjádření věřitelů se totiž jedná o poslední šanci, kdy mohou Řekové dostat všechny peníze, které jim Evropa i Mezinárodní měnový fond slíbily.

„Situace je poměrně napjatá. (…) Pikantní je i to, že do Atén přicestuje šéf Evropské komise, což je po velmi dlouhé době, co se týče top státníků, první návštěva tohoto typu. I z toho prostého důvodu, že řecká vláda neměla peníze na tyto návštěvy,“ komentoval situaci Igor Záruba z E15.

2 minuty
Reportáž Jaroslava Zouly
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 21 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...