Albany (USA)/New York - Americké úřady v souvislosti s vyšetřováním údajné manipulace s klíčovou mezibankovní sazbou LIBOR poslaly předvolání sedmi bankám. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura AP a některá další média. Na dotazy prokurátorů budou muset odpovídat zástupci bank Citigroup, Barclays, Deutsche Bank, JPMorgan Chase & Co, HSBC, Royal Bank of Scotland a UBS. LIBOR je důležitá bankovní sazba, jejíž výše se v konečném důsledku promítá také do úročení spotřebitelských úvěrů.
LIBOR se používá po celém světě jako měřítko pro stanovení sazby pro deriváty a další finanční produkty - například hypotéky či firemní úvěry - v objemu zhruba 350 bilionů USD. Přitom i malá změna sazby může mít velký dopad na výši úrokových sazeb, které budou účtovány. Výši sazby stanovuje britská bankovní asociace, a to na základě dat, která jí poskytnout jednotlivé banky. Systém má tedy samoregulační charakter, který spoléhá právě na věrohodnost dat od členských bank.
Skandál kolem manipulací sazby LIBOR vyvolal diskuse o jeho věrohodnosti, ale také vyšetřování, které finanční instituce do něj byly zapleteny. I když jde o britskou sazbu, pustily se do vyšetřování i Spojené státy. Zdroj agentury AP upřesnil, že obsílky bankám rozeslala prokuratura amerických států New York a Connecticut. LIBOR totiž ovlivňuje i sazby dluhopisů, které vydávají tamní obce a úřady.
Radim Dohnal, analytik Saxo Bank:
„LIBOR může mít dopad na každého z nás, protože se podle něj nakonec stanoví finální úroková sazba pro spotřebitelské půjčky, kreditní karty, v některých případech pro hypotéky a v mnoha případech i pro úvěry velkým korporacím.“
Barclays už dostala kvůli LIBORu pokutu
Skandál kolem sazby LIBOR má zatím jednu oběť, a to britskou Barclays. Té úřady v USA a Velké Británii nedávno vyměřily pokutu kolem 453 milionů dolarů (asi 9,2 miliardy Kč) za to, že v letech 2005 až 2009 předkládala nepravdivé informace, aby držela sazbu LIBOR nízko.
Banka Barclays připustila, že čísla, která bankovní asociaci v minulosti předávala, byla nižší, než by odpovídalo skutečnosti. Chovala se tak i v roce 2008, tedy v době, kdy vrcholila finanční krize. Nepravdivé údaje tak bance pomohly v tom, že před úřady a konkurencí vypadalo její finanční zdraví lépe, než jaké ve skutečnosti bylo.
Švýcarská UBS v povinných materiálech pro burzovní orgány a další regulační úřady 31. července oznámila, že ji začaly vyšetřovat některé instituce včetně prokuratur. Důvodem je rovněž podezření, že banka mohla manipulovat se sazbou LIBOR.
Petr Zámečník, šéfredaktor portálu Investujeme.cz
„V současné době britská centrální banka uvažuje o změně metodiky výpočtu LIBOR, která by měla zamezit možnosti ovlivňování jeho výsledku jednotlivými bankami. Zejména se diskutuje o rozšíření objemu transakcí, které by měly být zahrnovány do výpočtu londýnské úrokové mezibankovní sazby. Vyvstávají otázky, jestli k podobným machinacím a manipulacím nedocházelo i na dalších trzích.“
Kritiku sklidil i americký ministr financí
Kritiku kvůli skandálu se sazbami LIBOR sklidil od amerických zákonodárců už i tamní ministr financí Timothy Geithner. Podle kongresmanů na informace o manipulacích reagoval chabě. Geithner ve výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů tvrdil, že se o problému se sazbami LIBOR dozvěděl na jaře 2008, kdy byl prezidentem newyorské pobočky americké centrální banky (Fed), hlavním orgánu pro dohled nad bankami a peněžními trhy. Z dokumentů Fedu však plyne, že britská banka Barclays, která se v červnu jako první k manipulacím se sazbami přiznala, upozorňovala činitele Fedu na tyto praktiky již v srpnu 2007.
Na veřejnost se kauza dostala až v letošním roce v souvislosti s vyšetřováním, které se rozjelo v Americe, Evropě i Asii. List Financial Times nicméně koncem července upozornil, že k manipulacím s klíčovou sazbou zřejmě docházelo už minimálně od roku 1991.
