Výstava Zlaté buly sicilské zahájena, ČNB vydává pamětní minci

Praha - Už celých 800 let uplynulo od vydání Zlaté buly sicilské. Výročí inspirovalo Českou národní banku (ČNB) k mimořádnému vydání pamětní zlaté desetitisícikoruny s tímto motivem. Nyní se poprvé dostává do oběhu, a to za více než trojnásobek své nominální hodnoty. Rovněž Národní archiv na pražském Chodovci přípomíná výročí. Dopoledne zahajuje výstavu Zlaté buly sicilské. Při této příležitosti proběhne i debata předních českých i zahraničních historiků. Pro veřejnost bude bula k vidění od čtvrtka do neděle od 10 do 18 hodin.

Unikátní mince je pro někoho uměleckým dílem z ryzího zlata, pro jiného hlavně investicí. „Na rubové straně mince je zobrazeno symbolické předání Zlaté buly sicilské králem Fridrichem II. Přemyslu Otakarovi I.,“ sdělila mluvčí České národní banky Petra Hájková.

Mince má nominální hodnotu 10 tisíc korun, její prodejní cena se ale pohybuje kolem 35 tisíc. Česká národní banka vydává 14 tisíc kusů, ke koupi bude asi na stovce míst v Česku. Už teď je ale nedostatkovým zbožím. Mincovna vede dlouhý pořadník, ne všichni, kteří si ji objednají, totiž dodrží svůj závazek.

Česká národní banka od roku 1993 vydala třicet čtyři motivy pamětních mincí ze zlata a další desítky stříbrných. Do roku 2015 plánuje další dvě emise desetitisícovek, k výročí příchodu Cyrila a Metoděje a upálení Jana Husa.

Růst ceny mincí určuje hodnota zlata i provedení

Zájem o sběratelské mince mají poslední dobou i lidé, kteří je berou jako investici. Sázejí na rostoucí cenu, roli hraje hodnota zlata, ale také umělecká práce, provedení a sběratelská vášeň numismatiků. „Například tato mince s Karlem IV. o nominální hodnotě 10 tisíc korun se v roce 1999 prodávala kolem 20 tisíc a dnes by se na aukci dala prodat řádově mezi 80 a 120 tisíci korunami,“ řekl manažer České mincovny a. s. Kamil Kresta.

Na rozdíl od investičního zlata, jehož cena se řídí kurzem a dá se prodat okamžitě, je prodej pamětní mince složitější. Pokud ale zájemce najde kupce, zpravidla neprodělá. „Minimálně můžeme počítat s tím, že se dle vývoje hodnoty zlata zhodnotí meziročně řádově 10-17, možná 20 procenty,“ odhaduje Kresta.

Originál Zlaté buly sicilské
Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

Lidé si od zítřka mohou bulu prohlédnout na vlastní oči

Zahájení výstavy Zlatá bula sicilská, 1212 - 800 let mezi realitou a mýty se zúčastní předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, ministr vnitra Jana Kubice, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, ale i arcibiskup Dominik Duka.

Zlatá bula sicilská je od svého vzniku součástí Archivu České koruny, který je národní kulturní památkou. Listinu, jež Přemyslu Otakarovi I. a jeho dědicům uděluje české království a stanovuje povinnosti českých králů vůči římským panovníkům, si osm set let po jejím vydání budou moci lidé prohlédnout na vlastní oči.

Originál Zlaté buly sicilské
Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

Hodnota buly je nevyčíslitelná

Spolu se Zlatou bulou sicilskou budou vystaveny ještě dvě související listiny vydané ve stejný den, 26. září 1212, v Basileji a opatřené také zlatými pečetěmi. V jedné z vitrín si lidé budou moci prohlédnout třeba listinu Karla IV. z roku 1348. V ní panovník potvrdil a rozšířil některá ustanovení Zlaté buly sicilské.
   
Všechny vystavené listiny jsou národními kulturnímu památkami, stejně jako třeba korunovační klenoty nebo Pražský hrad. Hodnota archiválií je podle znalců nevyčíslitelná. 

Historie Zlaté buly sicilské

Římský a sicilský král Fridrich II. Štaufský vydal 26. září 1212 v Basileji listinu známou jako Zlatá bula sicilská. Ta potvrzovala a rozšiřovala práva a výsady českých králů a země české k císaři a říši římské. Českému králi bylo mimo jiné přiznáno právo dědičnosti královského titulu. Někteří historikové soudí, že význam legendární listiny byl během staletí nadhodnocen. 
    

Zlatá bula sicilská garantovala vnitřní nezávislost českého státu a zároveň jeho formálním začleněním do Svaté říše římské nabízela českým králům jako říšským knížatům nové možnosti zahraniční politiky. Přispěla tak ke zvýšení prestiže českého království ve střední Evropě i k upevnění pozic jeho panovníků jak mezi evropskými vládci, tak na domácím poli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vysoké školy dostanou miliardy na navýšení počtu studentů zdravotnických oborů

Vláda ve středu schválila vysokým školám 12,8 miliardy korun na navýšení počtu studentů zdravotnických nelékařských oborů na období dvanácti let. Do roku 2037 by tak mělo přibýt více než 22 tisíc absolventů těchto oborů, zejména zdravotních sester. Po jednání kabinetu to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS).
14:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení částí konsolidačního balíčku

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů vedených Michaelem Canovem (SLK) na zrušení některých částí vládního konsolidačního balíčku. Senátoři napadli pět částí, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o takzvané přílepky. Kritizovali i zrušení třicetiprocentního podílu na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her s tím, že porušuje právo obcí na samosprávu. Jejich argumenty ale ÚS nevyslyšel.
10:41Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Valorizace penzí kompenzuje růst cen, říká Jurečka. Juchelka kritizuje její úpravu

Zvýšení důchodů plně kompenzuje zdražování, protože se valorizuje o inflační nárůst, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě o výši penzí a jejich růstu. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Aleše Juchelky (ANO) je ale zároveň nárůst jen o jednu třetinu růstu reálných mezd nedostačující, dříve šlo o polovinu. V Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou hosté hovořili také o důchodové reformě a nezaměstnanosti.
před 9 hhodinami

Až čtvrtinu klientů tvoří cizinci, hlásí makléři. Kupují i byty na sídlištích

Cizinci mají velký zájem o tuzemské byty, především v Praze a Brně. Podle developerů i realitních makléřů je čtvrtina až pětina jejich klientů ze zahraničí. Ještě donedávna vyhledávali především nové a zrekonstruované bydlení poblíž centra. Teď se zajímají i o sídliště v okrajových částech měst.
před 14 hhodinami

Jednání Tokia s USA o clech se zadrhla. Soul věří, že si Trumpa získá

Písemnou informaci o výši plošných cel zaváděných od srpna obdrželo od Spojených států celkem čtrnáct převážně afrických a asijských zemí. Mezi nimi jsou i američtí spojenci jako Japonsko a Jižní Korea, jimž hrozí tarif 25 procent. V případě Tokia se vyjednávání zasekla na samostatných clech na auta, z nichž prezident USA nechce ustoupit. Soul pak věří, že si šéfa Bílého domu získá díky technologiím a spolupráci v loďařském průmyslu, o kterou projevil zájem. O něco náročnější vyjednávání Washington podle analytiků vede s Pekingem.
včera v 20:25

Rada EU aktivovala výjimku z rozpočtových pravidel kvůli obraně

Rada Evropské unie aktivovala takzvanou národní výjimku z Paktu stability a růstu kvůli zvýšení výdajů na obranu pro patnáct zemí, včetně České republiky. Rada, která zastupuje členské státy, o tom v úterý informovala v tiskové zprávě po zasedání ministrů financí a hospodářství sedmadvacítky.
včera v 16:00

Zdechovský a Dostál se přeli o kauze textových zpráv Von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.
včera v 14:57

EU schválila vstup Bulharska do eurozóny

Členské státy EU prostřednictvím ministrů financí v Bruselu definitivně schválily vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna 2026. Dříve v úterý ho drtivou většinou podpořili poslanci Evropského parlamentu (EP). Evropská komise už na začátku června zveřejnila takzvanou konvergenční zprávu, ve které dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od příštího roku začít používat euro. Eurozóna se tak rozšíří na 21 zemí.
včeraAktualizovánovčera v 14:24
Načítání...