Výstava Zlaté buly sicilské zahájena, ČNB vydává pamětní minci

Praha - Už celých 800 let uplynulo od vydání Zlaté buly sicilské. Výročí inspirovalo Českou národní banku (ČNB) k mimořádnému vydání pamětní zlaté desetitisícikoruny s tímto motivem. Nyní se poprvé dostává do oběhu, a to za více než trojnásobek své nominální hodnoty. Rovněž Národní archiv na pražském Chodovci přípomíná výročí. Dopoledne zahajuje výstavu Zlaté buly sicilské. Při této příležitosti proběhne i debata předních českých i zahraničních historiků. Pro veřejnost bude bula k vidění od čtvrtka do neděle od 10 do 18 hodin.

Unikátní mince je pro někoho uměleckým dílem z ryzího zlata, pro jiného hlavně investicí. „Na rubové straně mince je zobrazeno symbolické předání Zlaté buly sicilské králem Fridrichem II. Přemyslu Otakarovi I.,“ sdělila mluvčí České národní banky Petra Hájková.

Mince má nominální hodnotu 10 tisíc korun, její prodejní cena se ale pohybuje kolem 35 tisíc. Česká národní banka vydává 14 tisíc kusů, ke koupi bude asi na stovce míst v Česku. Už teď je ale nedostatkovým zbožím. Mincovna vede dlouhý pořadník, ne všichni, kteří si ji objednají, totiž dodrží svůj závazek.

Česká národní banka od roku 1993 vydala třicet čtyři motivy pamětních mincí ze zlata a další desítky stříbrných. Do roku 2015 plánuje další dvě emise desetitisícovek, k výročí příchodu Cyrila a Metoděje a upálení Jana Husa.

Růst ceny mincí určuje hodnota zlata i provedení

Zájem o sběratelské mince mají poslední dobou i lidé, kteří je berou jako investici. Sázejí na rostoucí cenu, roli hraje hodnota zlata, ale také umělecká práce, provedení a sběratelská vášeň numismatiků. „Například tato mince s Karlem IV. o nominální hodnotě 10 tisíc korun se v roce 1999 prodávala kolem 20 tisíc a dnes by se na aukci dala prodat řádově mezi 80 a 120 tisíci korunami,“ řekl manažer České mincovny a. s. Kamil Kresta.

Na rozdíl od investičního zlata, jehož cena se řídí kurzem a dá se prodat okamžitě, je prodej pamětní mince složitější. Pokud ale zájemce najde kupce, zpravidla neprodělá. „Minimálně můžeme počítat s tím, že se dle vývoje hodnoty zlata zhodnotí meziročně řádově 10-17, možná 20 procenty,“ odhaduje Kresta.

Originál Zlaté buly sicilské
Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

Lidé si od zítřka mohou bulu prohlédnout na vlastní oči

Zahájení výstavy Zlatá bula sicilská, 1212 - 800 let mezi realitou a mýty se zúčastní předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, ministr vnitra Jana Kubice, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, ale i arcibiskup Dominik Duka.

Zlatá bula sicilská je od svého vzniku součástí Archivu České koruny, který je národní kulturní památkou. Listinu, jež Přemyslu Otakarovi I. a jeho dědicům uděluje české království a stanovuje povinnosti českých králů vůči římským panovníkům, si osm set let po jejím vydání budou moci lidé prohlédnout na vlastní oči.

Originál Zlaté buly sicilské
Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

Hodnota buly je nevyčíslitelná

Spolu se Zlatou bulou sicilskou budou vystaveny ještě dvě související listiny vydané ve stejný den, 26. září 1212, v Basileji a opatřené také zlatými pečetěmi. V jedné z vitrín si lidé budou moci prohlédnout třeba listinu Karla IV. z roku 1348. V ní panovník potvrdil a rozšířil některá ustanovení Zlaté buly sicilské.
   
Všechny vystavené listiny jsou národními kulturnímu památkami, stejně jako třeba korunovační klenoty nebo Pražský hrad. Hodnota archiválií je podle znalců nevyčíslitelná. 

Historie Zlaté buly sicilské

Římský a sicilský král Fridrich II. Štaufský vydal 26. září 1212 v Basileji listinu známou jako Zlatá bula sicilská. Ta potvrzovala a rozšiřovala práva a výsady českých králů a země české k císaři a říši římské. Českému králi bylo mimo jiné přiznáno právo dědičnosti královského titulu. Někteří historikové soudí, že význam legendární listiny byl během staletí nadhodnocen. 
    

Zlatá bula sicilská garantovala vnitřní nezávislost českého státu a zároveň jeho formálním začleněním do Svaté říše římské nabízela českým králům jako říšským knížatům nové možnosti zahraniční politiky. Přispěla tak ke zvýšení prestiže českého království ve střední Evropě i k upevnění pozic jeho panovníků jak mezi evropskými vládci, tak na domácím poli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) uvedl, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
před 5 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
před 22 hhodinami

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
před 23 hhodinami

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...