Pokud začne v lednu platit jednotná DPH, zvýšení sazeb se zpozdí

Praha – Napjaté lhůty komplikují přijetí vládního stabilizačního balíčku. Pokud by sněmovna nestihla přehlasovat případná veta Senátu a prezidenta do konce roku, od prvního ledna začne platit jednotná sazba DPH ve výši 17,5 procenta. Balíček ale zvyšuje daň z přidané hodnoty jen u dvojí sazby DPH. Poslanci by tedy museli znovu přijmout zákon, který dvojí sazbu daně zavádí – to by mohla sněmovna stihnout v únoru. Sazby ve výši 15 a 21 % by pak zřejmě platily až od druhého čtvrtletí příštího roku. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda sněmovního rozpočtového výboru Pavel Suchánek (ODS). Takovou situaci by ale považoval za zmatek a věří, že nenastane.

Senát musí balíček projednat ve 30denní lhůtě od přijetí ve sněmovně, podle předsedy horní komory Milana Štěcha (ČSSD) se jím senátoři začnou zabývat na schůzi 5. prosince. Čerstvě zvolení senátoři totiž složí slib až 21. listopadu, balíček pak budou projednávat také ve výborech. Pokud senátoři balíček nakonec vetují, tak se sněmovna k jeho schvalování dostane nejdříve 18. prosince.

Ve sněmovně zřejmě žádné zádrhele nenastanou, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka dnes v diskuzním pořadu Partie uvedl, že sociální demokraté ve sněmovně nesáhnou k obsturkcím, prý si nepřejí zmatky v sazbách, a vládní koalice bude pravděpodobně mít dostatek poslanců na přehlasování veta. Následně ale zamíří k podpisu na Hrad. Václav Klaus pak bude mít 15denní lhůtu, ve které může balíček poslancům vrátit. Termín by mu tak vypršel až první týden v lednu. A mezitím by vstoupila v platnost jednotná sazba DPH. „Pro některé firmy má tato nejistota fatální následky, typickým příkladem jsou třeba developeři, kteří jsou přímo závislí na koupěchtivosti a koupěschopnosti potenciálních zákazníků,“ uvedl podnikatel Tomáš Březina.  

Hrozí i rozpočtové provizorium

Nepřijetí balíčku by ohrozilo také přijímání státního rozpočtu, který původně ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ve sněmovně předložil, ale pak ho zase stáhl k přepracování právě kvůli nejasnostem, zda nakonec balíček parlamentem projde. Pokud by balíček nevyšel do 1. ledna ve sbírce zákonů, tak bude zřejmě od ledna platit rozpočtové provizorium, protože nelze schvalovat rozpočet, který by stál na neplatných zákonech, podotkl v Otázkách Suchánek. Riziko, že na začáku roku nebude schválený rozpočet, je podle něj relativně velké, Suchánek ho odhadl na 40 procent. Poslanci by se měli rozpočtem začít zabývat na mimořádné schůzi 28. listopadu.

Opozice kvůli daňovým zmatkům nešetří kritikou, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že pokud v lednu začne platit jednotná sazba DPH, tak by měl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) rezignovat. Předseda hospodářského výboru sněmovny Milan Urban (ČSSD) se zase obává, že by případné rozpočtové provizorium mohlo zhoršit hodnocení ČR u ratingových agentur.

Kritikou nešetří ani bývalá ústavní soudkyně a teď senátorka Eliška Wagnerová. Říká, že za případné rozpočtové provizorium si může vláda sama. „Ten návrh zákona přichází do Senátu v tuto dobu, že se o tolik zpozdil už jenom kvůli tomu, že probíhal jakýsi stranický kongres,“ uvedla Wagnerová v Otázkách Václava Moravce. Koalice totiž ve sněmovně neměla jistý dostatek hlasů pro schválení stabilizačního balíčku, a tak jednání odložila až za kongres ODS. Vláda ale katastrofický scénář nepřipouští. S prezidentem Klausem je údajně v kontaktu a věří, že nakonec oba zákony - jak daňový balíček, tak státní rozpočet - začnou platit včas.

3 minuty
Reportáž Vladimíra Keblúška
Zdroj: ČT24

Stabilizační balíček počítá s tím, že od příštího roku obě sazby daně z přidané hodnoty vzrostou o jeden bod na 15 a 21 procent. Lidé s příjmy nad asi 100 tisíc korun měsíčně budou platit sedmiprocentní dodatečnou solidární daň. Podle vlády se to dotkne asi 80 tisíc lidí. Živnostníkům zákon omezí výdajové paušály, zemědělcům nejprve omezí a pak zcela zruší vratku části spotřební daně z nafty. Pro příští dva roky se zruší maximální vyměřovací základy, tedy stropy pojistného na zdravotní pojištění. Stát by tím měl získat zhruba 16,5 miliardy korun navíc, jde ale jen o odhad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 22 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...