Hampl a Tomšík zůstávají viceguvernéry ČNB

Praha - Prezident Václav Klaus jmenoval oba současné viceguvernéry České národní banky (ČNB) Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka i na druhé šestileté funkční období. Jejich potvrzení ve funkcích nebylo překvapením. Klaus také ocenil roli centrální banky během finanční krize i ekonomickou odbornost jejího vedení.

Hampl i Tomšík byli prezidentem do bankovní rady jmenováni od 1. prosince 2006. Následně 1. března 2008 byl Hampl jmenován viceguvernérem, Tomšík pak 1. července 2010.

Sedmičlenná bankovní rada určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu.

Mojmír Hampl

(*1975) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, postgraduální studium absolvoval na University of Surrey ve Velké Británii. Pracoval jako analytik a v měnové sekci ČNB, ekonom v České spořitelně a externí poradce ministra financí ČR v expertní skupině připravující reformu veřejných financí, člen představenstva a vrchní ředitel České konsolidační agentury. Roku 1999 mu Česká společnost ekonomická udělila titul Mladý ekonom roku. Je členem vědeckých a akademických rad na několika vysokých školách v ČR.

Jejími členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a další čtyři členové. V čele rady nyní stojí guvernér Miroslav Singer, členy jsou vedle obou viceguvernérů vrchní ředitelé Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Kamil Janáček a Eva Zamrazilová.

Vladimír Tomšík

(*1974) vystudoval VŠE a Fakultu sociálních věd UK v Praze, má doktoráty v oboru hospodářská politika a ekonomie; roku 2009 byl jmenován profesorem pro obor finance. Pracoval jako analytik v týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky, hlavní ekonom skupiny NEWTON Holding, vedoucí Ústavu ekonomie na NEWTON College, analytik Světového obchodního institutu. Je členem vědeckých a akademických rad na několika vysokých školách v ČR.

Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík jsou považování za pragmatické ekonomy. V názorech na finanční politiku Evropské unie jsou blízcí Václavu Klausovi. Vedení banky je podobně jako český prezident proti přijetí eura a stejně tak se mu nelíbí ani plánovaná větší regulace bankovního sektoru v EU.

2 minuty
Bankovní rada ČNB má dva staronové členy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
před 7 hhodinami

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
před 13 hhodinami

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
včeraAktualizovánovčera v 20:28

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 17:09

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
včera v 14:28

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
včera v 06:00

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
17. 7. 2025

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
17. 7. 2025
Načítání...