Ladem leží ve světě rozlohou více než dvacet Českých republik půdy nebo se na nich pěstují plodiny pro biopaliva. To kritizuje i Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj. Podle něj je totiž snížení emisí oxidu uhličitého a nákladů na paliva velká daň za případnou potravinovou krizi.
Biopaliva zvedla ceny zemědělských komodit
„Biopaliva jsou alternativou využití půdy. Budeme bojovat za bezpečnost potravin. Je to velký problém. Třeba biopaliva z obilovin, kuřice a olejnin značně ovlivnila trhy a zvedla jejich ceny,“ argumentuje ředitel rozvoje IFAD Carlos Seré. Během deseti let putovalo do rozvojových zemí asi 60 procent zahraničních investic do půdy. Podle studie Oxfam ale jen minimálně pomohly tamním lidem.
Studie neziskové organizace Oxfam
„Dvě třetiny investorů plánují veškerou úrodu z půdy vyvézt do zahraničí. Téměř 60 procent těchto obchodů bylo uzavřeno pro pěstování rostlin pro biopaliva.“
Biopaliva
Složitý proces nové politiky zahrnuje potravinovou bezpečnost, vlastnictví, zaměstnanost a investice, říká Seré a dodává: „Je tu mnoho vlastníků půdy. Navíc zemědělci chtějí mít taky své slovo. Zvláště oni totiž budou těmito změnami nejvíc ovlivněni.“
Evropská komise chce do roku 2020 zachovat podíl biopaliv na celkové spotřebě energie maximálně na pěti procentech. Současná politika čelí totiž velké kritice, podle odpůrců je méně šetrná k životnímu prostředí.
