Praha - Výroba jedné tisícikoruny stojí včetně všech ochranných prvků zhruba korunu. Celkem mezi lidmi koluje asi 350 milionů bankovek. Tisknou se na speciální papír, který je složen z čisté bavlny a různě barevných malých vláken. Součástí je samozřejmě vodoznak, který slouží k ochraně proti padělání. Podle některých expertů je kvalita ochranných prvků na světové špici.
Bankovka se tiskne se na speciální papír. Aby se snadno neopotřebil, je z čisté bavlny a jako přísady se do něj přidávají malá barevná vlákna - dříve to byly dokonce chlupy zvířat. Stejně jako třeba vodoznak, který slouží k ochraně bankovek.
„Kvalita ochranných prvků bankovek České republiky je opravdu na světové špici. To je jeden z důvodů, proč jednoduchými technikami není možné je padělat,“ potvrzuje člen ČNB Pavel Řežábek.
Většina padělků českých korun má velmi nízkou kvalitu a rozeznat se dají pouhým okem. „Padělatelské dílny se na našem území skutečně nevyskytují nebo se v těch minulých letech nevyskytly. Skutečně se jedná spíše o domácí prostředí,“ říká Pavel Hanták, mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Ochranné znaky mají ale i mince. Razí se v Česku, ale ty nejdůležitější části na jejich výrobu se dovážejí ze zahraničí. "Korunu, dvoukorunu a pětikorunu nám dodává v polotovaru královská mincovna v Llantrisant v Anglii. Desetikorunu, dvacetikorunu a padesátikorunu nám dodává německá firma Saxonie," podotýká Miroslav Vítek, výrobní ředitel České mincovny.
Desetikorun vyrobí razící stroj 13 za sekundu. Za celý den v mincovně je jich asi 150 000 kusů. České mince mají úspěch i ve světě. Padesátikoruna byla v roce 1994 vyhlášena Mincí roku. I zdánlivě obyčejná česká mince ale může být dost cenná - třeba desetikoruna.
Desetikoruna z roku 1993 má hodnotu 15 tisíc. Rozdíl oproti současné je přitom minimální. Vzácné jsou i federální desetikoruny s ročníkem 1993, které byly i přes rozdělení republiky uvolněny do oběhu.
