Praha - Výroba jedné tisícikoruny stojí včetně všech ochranných prvků zhruba korunu. Celkem mezi lidmi koluje asi 350 milionů bankovek. Tisknou se na speciální papír, který je složen z čisté bavlny a různě barevných malých vláken. Součástí je samozřejmě vodoznak, který slouží k ochraně proti padělání. Podle některých expertů je kvalita ochranných prvků na světové špici.
Výroba bankovky stojí zhruba korunu, mezi lidmi jich koluje na 350 milionů
Bankovka se tiskne se na speciální papír. Aby se snadno neopotřebil, je z čisté bavlny a jako přísady se do něj přidávají malá barevná vlákna - dříve to byly dokonce chlupy zvířat. Stejně jako třeba vodoznak, který slouží k ochraně bankovek.
„Kvalita ochranných prvků bankovek České republiky je opravdu na světové špici. To je jeden z důvodů, proč jednoduchými technikami není možné je padělat,“ potvrzuje člen ČNB Pavel Řežábek.
Většina padělků českých korun má velmi nízkou kvalitu a rozeznat se dají pouhým okem. „Padělatelské dílny se na našem území skutečně nevyskytují nebo se v těch minulých letech nevyskytly. Skutečně se jedná spíše o domácí prostředí,“ říká Pavel Hanták, mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Ochranné znaky mají ale i mince. Razí se v Česku, ale ty nejdůležitější části na jejich výrobu se dovážejí ze zahraničí. "Korunu, dvoukorunu a pětikorunu nám dodává v polotovaru královská mincovna v Llantrisant v Anglii. Desetikorunu, dvacetikorunu a padesátikorunu nám dodává německá firma Saxonie," podotýká Miroslav Vítek, výrobní ředitel České mincovny.
Desetikorun vyrobí razící stroj 13 za sekundu. Za celý den v mincovně je jich asi 150 000 kusů. České mince mají úspěch i ve světě. Padesátikoruna byla v roce 1994 vyhlášena Mincí roku. I zdánlivě obyčejná česká mince ale může být dost cenná - třeba desetikoruna.
Desetikoruna z roku 1993 má hodnotu 15 tisíc. Rozdíl oproti současné je přitom minimální. Vzácné jsou i federální desetikoruny s ročníkem 1993, které byly i přes rozdělení republiky uvolněny do oběhu.
Reportáž Vandy Kašové (zdroj: ČT24)