Ekonomové: Záchranný plán bude Kypr bolet a pomoci nemusí

Praha – Finanční trhy vítají dohodu ministrů financí eurozóny optimismem. Růstem na ni reagovaly asijské i západoevropské akciové indexy a posiluje také euro. Bez záchranného plánu by Kypru hrozil kolaps bankovního sektoru a státní bankrot. Jenže ani po přiklepnutí pomoci ve výši 10 miliard eur nemá Kypr vyhráno. Podmínky pomoci nebude zřejmě snadné splnit, navíc bude muset země počítat s hlubokým propadem ekonomiky.

„Myslím si, že klíčové riziko plánu je, že se nepodaří vybrat 5,8 miliardy euro v podobě velmi výrazného zdanění střadatelů,“ varoval v rozhovoru pro Studio 6 ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník. „Jsou to pořád desítky procent kyperského HDP, a kdyby se něco takového nepodařilo vybrat, tak se může celý stabilizační systém zadrhnout,“ dodal. Tím, že musí Kypr skoro 6 miliard eur nashromáždit vlastními silami, totiž podmínily poskytnutí pomoci zadlužené ostrovní ekonomice Evropská unie i Mezinárodní měnový fond. Pokud se Kypru nepodaří peníze získat, nesplní podmínky a EU a MMF mu budou moci přísun pomoci zastavit. To by zřejmě znamenalo jediné: státní bankrot.

Půjčka od zahraničních partnerů, jejíž první část by Kypr mohl dostat v květnu, je totiž pro zadluženou zemi životně důležitá. Podle analytičky společnosti Sapienta Economics Fiony Mullenové musí totiž začátkem června zaplatit Kypr držitelům dluhopisů 1,4 miliardy eur. Dalších 714 milionů eur pak bude muset vyplatit o měsíc později. Sám Kypr by nemohl sanovat ani své problémové banky. Depozita v nich totiž odpovídají osminásobku ročního HDP země.

Úskalí vidí v nově přijatém plánu na záchranu Kypru také ratingová agentura Moody's. „Přijaté rozhodnutí zvyšuje riziko odlivu vkladů z Kypru a hrozí narušením finančních trhů po celé eurozóně,“ varovala agentura.

I alternativy měly svá ale

Hledání alternativních řešení však bylo obtížné. Dohoda o poskytnutí pomoci s Ruskem, jehož občané mají podle odhadů v kyperských bankách uloženo až 31 miliard dolarů, ztroskotala minulý týden. A politici se zalekli i tzv. islandské cesty, tedy bankrotu bank.

Islandská cesta se Kypru nabízela z mnoha důvodů – obě ekonomiky jsou si podobné co do své velikosti i robustnosti bankovního sektoru. Islandské banky v důsledku finanční krize z let 2008/2009 nasbíraly dluhy rovnající se desetinásobku ročního HDP ostrova (který činí zhruba 12 miliard eur), tedy podobné, jaké tíží Kypr. Island se rozhodl nezatěžovat své daňové poplatníky a banky nezachraňovat, což se mu nakonec vyplatilo. Zatímco v krizovém roce 2009 se tamní ekonomika propadla o 6,7 procenta, o rok později už rostla o 2,9 procenta a podle prvního odhadu OECD vzrostla o 0,4 procenta HDP i v roce 2012, zatímco eurozóna se propadla do recese.

Evropská centrální banka přesto před volbou islandské cesty varovala. „Trpasličí“ ekonomika Kypru by podle ní nebyla systémově důležitá v normálních časech, avšak v době krize může být všechno jinak. „Nežijeme v normálních časech. Neřízený vývoj na Kypru by mohl zbrzdit oživení, kterého Evropa v roce 2012 dosáhla,“ uvedl člen nejužšího vedení ECB Jörg Asmussen.

Nebezpečným experimentem by mohl být kolaps islandských bank také podle Zahradníka. „Na Kypru jsou registrovány desítky tisíc společností z EU, a tak si myslím, že z hlediska investičního prostředí by to mohlo znamenat problém. Já osobně bych takto neexperimentoval,“ podotkl ekonom.

Bolestivý kompromis

I když výsledné řešení kyperské krize není ideální, jde podle analytika ČSOB Jana Čermáka o kompromis, který uspokojí obě strany. „Pro Kypr to znamená záchranu bankovního systému a záchranu členství v eurozóně. Spokojeni mohou být navíc i němečtí a francouzští politici, kterým byl Kypr jakožto daňový ráj na území eurozóny vždy trnem v oku,“ soudí Čermák.

Kypr ale bude muset počítat s hlubokým propadem ekonomiky. Gabriel Sterne z poradenské firmy Exotix předpokládá „katastrofální dopad na kyperskou produkci, který povede k poklesu deseti procent hrubého domácího produktu (HDP) letos a osmi procent v roce 2014“. Oficiální prognózy připravené před přijetím záchranného plánu přitom počítaly s propadem HDP o 3,5 procenta. Snižovat se bude hlavně podíl finančního sektoru na tvorbě HDP.

Co Kypr dostane a co bude muset obětovat?
Zdroj: ČT24/ČTK

Kypr doplatil na Řecko

Na kyperskou ekonomiku tvrdě dolehla řecká krize: kyperský bankovní sektor nakoupil řecké státní dluhopisy za miliardy eur, ale ty jsou poté, co Řecko v březnu 2012 restrukturalizovalo svůj dluh, a tedy de facto zbankrotovalo, prakticky bezcenné. Zhruba tři čtvrtiny veškerých investic kyperských bank tím přišly nazmar, což je přivedlo na pokraj kolapsu.

Vydáno pod