Zeman chce sloučit burzy v Praze a Varšavě, nejde přitom o novinku

Varšava - Prezident Miloš Zeman navrhuje sloučit pražskou a varšavskou burzu cenných papírů do jedné instituce, která by měla sídlo v polské metropoli. „Středoevropská burza“ by byla silnějším protihráčem ostatních burz, řekl český prezident na dnešním polsko-českém hospodářském fóru ve Varšavě. Přitom hlasy o sloučení už se ozývají delší dobu a prezident nepřichází s žádnou překvapivou zprávou.

„Zde bych vám chtěl navrhnout sloučení obou burz a vytvoření, se sídlem ve Varšavě, jedné středoevropské burzy, která by byla silnějším protihráčem ostatních burz,“ prohlásil Zeman. Pražská burza podle něj chátrá kvůli nedostatku manažerských schopností.

Prezident Miloš Zeman

"Varšavská burza prosperuje, a jak mě informoval pan prezident (Bronislaw Komorowski), svým výkonem už překročila výkon vídeňské burzy. Pražská burza chátrá. Ani ne tak kvůli nedostatku kapitálu, jako spíše kvůli nedostatku jejích manažerských schopností."

„Obávám se, že je to poslední projev, který v životě pronesu, protože až se dnes odpoledne vrátím do České republiky, pražští burziáni budou čekat na letišti s kameny v ruce a já budu mít státní pohřeb,“ doplnil prezident.

Ovšem jeho slova odmítá šéf tuzemské burzy Petr Koblic. „Firmy na burzu nepřivádí burza samotná, ale vlastníci firem. Překvapují nás proto podobná slova od člověka, který coby premiér, tudíž nejvyšší představitel jednoho z největších vlastníků firem v České republice, ani jednou nevyužil burzu k privatizaci. Na rozdíl od svých protějšků v Polsku, kteří v rámci privatizace uvádějí každý rok na tamní burzu několik společností. A to je právě ten rozdíl mezi varšavskou a pražskou burzou,“ prohlásil Koblic pro server iDNES.cz.

Polsko srdcem burzovního regionu

„Verdikt už padnul, Polsko bude burzovním uzlem střední a východní Evropy,“ říká podle serveru Patria Online vysoce postavený manažer Société Générale o burze ve Varšavě. Patria uvádí také to, že o rostoucí důležitosti polské burzy jsou přesvědčeny i ostatní banky, které v Polsku budují své regionální divize investičního bankovnictví. Jde mimo jiné o UniCredit nebo JPMorgan Chase & Co.

  • Varšavská burza autor: PAWEL SUPERNAK, zdroj: ISIFA/EPA
  • Pražská burza autor: Jindřich Mynarik, zdroj: ISIFA/Lidové noviny

„Rozhodli jsme se vést naše regionální aktivity v oblasti akciových trhů z Varšavy, protože se domníváme, že nejde jen o dočasný fenomén,“ cituje Patria vyjádření Jacka Radziwilskiho, který vede polské operace skupiny UniCredit, pro agenturu Bloomberg. „Koncern o plánu propojení burz v regionu, tedy s varšavskou burzou, již několik měsíců jedná,“ podotkl také Koblic. 

Na začátku dubna sama skupina CEE Stock Exchange Group (CEESEG), která zahrnuje i akciové burzy ve Vídni, Praze a Lublani, uvedla, že jedná o posílení spolupráce s varšavskou burzou. „V této fázi se zkoumají všechny strategické možnosti a způsoby spolupráce,“ přiblížila tehdy CEESEG. Také podle dřívějších zpráv agentury Reuters burzy ve Vídni a Varšavě jednají o možné fúzi. Podle ní jsou však rozhovory jenom předběžné a nemusí nezbytně vést k dohodě.

„Pražská a varšavská burza se nemohou jednoduše spojit, neboť ta pražská patří rakouské Wiener Börse. Pokud se burzy spojí, bude to na širší středoevropské úrovni. Kdyby námluvy byly úspěšné, sešly by se pod jednou střechou burzy ČR, Rakouska, Polska, Maďarska a Slovinska,“ vysvětlil analytik Patria Finance David Marek. Vzhledem k výraznému propadu objemu burzovních obchodů v těchto zemích, jedinou výjimkou je Polsko, dává podle něj konsolidace smysl. Navíc pro některé burzy je to možná jediná cesta, jak přežít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...