Zeman chce sloučit burzy v Praze a Varšavě, nejde přitom o novinku

Varšava - Prezident Miloš Zeman navrhuje sloučit pražskou a varšavskou burzu cenných papírů do jedné instituce, která by měla sídlo v polské metropoli. „Středoevropská burza“ by byla silnějším protihráčem ostatních burz, řekl český prezident na dnešním polsko-českém hospodářském fóru ve Varšavě. Přitom hlasy o sloučení už se ozývají delší dobu a prezident nepřichází s žádnou překvapivou zprávou.

„Zde bych vám chtěl navrhnout sloučení obou burz a vytvoření, se sídlem ve Varšavě, jedné středoevropské burzy, která by byla silnějším protihráčem ostatních burz,“ prohlásil Zeman. Pražská burza podle něj chátrá kvůli nedostatku manažerských schopností.

Prezident Miloš Zeman

"Varšavská burza prosperuje, a jak mě informoval pan prezident (Bronislaw Komorowski), svým výkonem už překročila výkon vídeňské burzy. Pražská burza chátrá. Ani ne tak kvůli nedostatku kapitálu, jako spíše kvůli nedostatku jejích manažerských schopností."

„Obávám se, že je to poslední projev, který v životě pronesu, protože až se dnes odpoledne vrátím do České republiky, pražští burziáni budou čekat na letišti s kameny v ruce a já budu mít státní pohřeb,“ doplnil prezident.

Ovšem jeho slova odmítá šéf tuzemské burzy Petr Koblic. „Firmy na burzu nepřivádí burza samotná, ale vlastníci firem. Překvapují nás proto podobná slova od člověka, který coby premiér, tudíž nejvyšší představitel jednoho z největších vlastníků firem v České republice, ani jednou nevyužil burzu k privatizaci. Na rozdíl od svých protějšků v Polsku, kteří v rámci privatizace uvádějí každý rok na tamní burzu několik společností. A to je právě ten rozdíl mezi varšavskou a pražskou burzou,“ prohlásil Koblic pro server iDNES.cz.

Polsko srdcem burzovního regionu

„Verdikt už padnul, Polsko bude burzovním uzlem střední a východní Evropy,“ říká podle serveru Patria Online vysoce postavený manažer Société Générale o burze ve Varšavě. Patria uvádí také to, že o rostoucí důležitosti polské burzy jsou přesvědčeny i ostatní banky, které v Polsku budují své regionální divize investičního bankovnictví. Jde mimo jiné o UniCredit nebo JPMorgan Chase & Co.

  • Varšavská burza autor: PAWEL SUPERNAK, zdroj: ISIFA/EPA
  • Pražská burza autor: Jindřich Mynarik, zdroj: ISIFA/Lidové noviny

„Rozhodli jsme se vést naše regionální aktivity v oblasti akciových trhů z Varšavy, protože se domníváme, že nejde jen o dočasný fenomén,“ cituje Patria vyjádření Jacka Radziwilskiho, který vede polské operace skupiny UniCredit, pro agenturu Bloomberg. „Koncern o plánu propojení burz v regionu, tedy s varšavskou burzou, již několik měsíců jedná,“ podotkl také Koblic. 

Na začátku dubna sama skupina CEE Stock Exchange Group (CEESEG), která zahrnuje i akciové burzy ve Vídni, Praze a Lublani, uvedla, že jedná o posílení spolupráce s varšavskou burzou. „V této fázi se zkoumají všechny strategické možnosti a způsoby spolupráce,“ přiblížila tehdy CEESEG. Také podle dřívějších zpráv agentury Reuters burzy ve Vídni a Varšavě jednají o možné fúzi. Podle ní jsou však rozhovory jenom předběžné a nemusí nezbytně vést k dohodě.

„Pražská a varšavská burza se nemohou jednoduše spojit, neboť ta pražská patří rakouské Wiener Börse. Pokud se burzy spojí, bude to na širší středoevropské úrovni. Kdyby námluvy byly úspěšné, sešly by se pod jednou střechou burzy ČR, Rakouska, Polska, Maďarska a Slovinska,“ vysvětlil analytik Patria Finance David Marek. Vzhledem k výraznému propadu objemu burzovních obchodů v těchto zemích, jedinou výjimkou je Polsko, dává podle něj konsolidace smysl. Navíc pro některé burzy je to možná jediná cesta, jak přežít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 7 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 8 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 17 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...