Berlín - Více než 14 500 Němců přiznalo v letošním prvním půlroce svá tajná konta v zahraničí. Zhruba stejné číslo daňových hříšníků se úřadům přihlásilo v roce 2012 za celý kalendářní rok, jde proto o šestiměsíční historický rekord. Podle odborníků souvisí zvýšený počet dobrovolných přiznání s daňovou aférou prezidenta fotbalového Bayernu Mnichov Uliho Hoenesse nebo se ztroskotáním dohody se Švýcarskem o daňových únicích.
Téměř 15 tisíc Němců přiznalo tajné konto v zahraničí
V prvním pololetí se finančním úřadům v Německu nahlásilo 14 549 lidí, kteří své peníze ukrývali před zdaněním v zahraničí. Za celý loňský rok jich bylo 14 644. Pokud se dobrovolně přihlásí a doplatí všechny dlužné částky a úroky z nich, mohou daňoví hříšníci v Německu vyjít ze svého přečinu beztrestně.
Nejvíce oznámení eviduje bohatý jih
V Bavorsku se jich objevilo 6 635, čímž spolková země při hranicích s Českou republikou už nyní překonala množství za celý loňský rok. V Bádensku-Württembersku se „udalo“ 2 360 lidí.
Více než tisíc případů hlásí také velké spolkové země na západě Německa - Severní Porýní-Vestfálsko, Dolní Sasko a Hesensko. V některých z nich dosáhl počet oznámení ve srovnání s loňskem dokonce až čtyřnásobku.
Opačná situace je na bývalém komunistickém a výrazně chudším východě země, kde tamní zemská ministerstva financí zaznamenala jen jednotky nebo desítky případů nahlášení peněz schovaných v zahraničí. Výjimkou byl Berlín, kde se přihlásilo 385 daňových hříšníků - pětkrát více než za celý rok 2012.
GALERIE
videogallery_355923
Němci zřejmě dostali strach
Důvody v takto razantním nárůstu oznámení vidí experti v pokračující praxi německých úřadů nakupujících CD s bankovními údaji z daňových rájů, jako je Švýcarsko. Napomohl tomu podle nich i krach dohody s alpskou zemí o zamezení daňových úniků, která umožňovala anonymně se vykoupit z trestu za nepřiznaný majetek v cizině. Tuto dohodu ale na konci loňského roku zablokovala německá levicová opozice.
Jedním z těch, kteří na ni nejspíš spoléhali, byl i prezident Bayernu Mnichov a německá fotbalová legenda Uli Hoeness, který na začátku roku dobrovolně přiznal úřadům své tajné konto ve Švýcarsku, a stal se tak nejznámějším „úlovkem“ v tažení Německa proti daňovým podvodníkům. Jeho rozhodnutí mohlo podle odborníků inspirovat i další jemu podobné. Poté, co se v dubnu dostala jeho kauza na veřejnost, začal totiž počet oznámení ještě více růst.
Daňová aféra prezidenta Bayernu Mnichov Uliho Hoenesse
„Je možné, že byl tím, kdo to spustil. Ale hlavní důvod je, že na konci loňského roku nevstoupila v platnost daňová dohoda se Švýcarskem,“ soudí prezident Spolkové komory daňových poradců Horst Vinken.
Do státní kasy mohou přitéci miliardy eur
Ministr financí nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans, který patří k hlavním stoupencům kontroverzních nákupů CD s „černými konty“ v zahraničí, odhaduje, že si zemská pokladna díky využití těchto dat a díky dobrovolným oznámením daňových hříšníků už přilepšila o zhruba tři miliardy eur (asi 78 miliard Kč). Kolik peněz přiteče do veřejných rozpočtů v důsledku poslední vlny přiznání, zatím nelze odhadovat. Mělo by ale určitě jít o miliardy eur.