Microsoft koupí mobilní divizi Nokie. Vrátí ji zpět na výsluní?

Helsinky - Americký softwarový gigant Microsoft koupí od finské společnosti Nokia hlavní divizi mobilních telefonů. Podle sdělení obou firem za ni dá 5,44 miliardy eur, tedy zhruba 140 miliard korun. Microsoft je už dva roky softwarovým partnerem jedničky celkového trhu mobilních telefonů, v posledních letech ale finská firma výrazně ztrácí pozice na klíčovém poli chytrých telefonů. Cena akcií Nokie po zveřejnění dohody stoupla o 47 procent, což mělo vliv také na tržní cenu této společnosti.

Vzájemně prospěšný obchod

Obchod má být záchranným lanem pro obě firmy – Nokia dostane druhou šanci vrátit se na výsluní a Microsoft si jejím převzetím dramaticky vylepší pozici na trhu, protože mobilní zařízení postupně z obchodů vytlačují klasické osobní počítače.

Microsoft podle agentury AP za samotnou divizi Nokie zaplatí 3,79 miliardy eur. Dalších 1,65 miliardy eur vynaloží za desetiletou licenci na užívání patentů Nokie, kterou bude moci později prodloužit. V rámci transakce získá Microsoft mimo jiné značku Lumia. Microsoft doufá, že transakci dokončí začátkem příštího roku.

Steve Balmer, šéf Microsoftu:

„Je to smělý krok do budoucna - získají na něm zaměstnanci, akcionáři i zákazníci obou společností.“

Zhrzená finská média však poukazují na podle nich nízkou prodejní cenu a rovněž na diskutabilní roli šéfa Nokie v celé transakci. Kanaďana Elopa označují za „trojského koně“. A to právě kvůli tomu, že přišel z Microsoftu, obhlédl Nokii, pomohl ji Microsoftu „spolknout“ a po splnění úkolu se do Microsoftu vrací s tou nejcennější trofejí - podle některých komentátorů navíc získanou „za hubičku“.

Nokia byla od devadesátých let největším výrobcem mobilních telefonů na světě, z první příčky ji ale teprve loni sesadil jihokorejský konkurent Samsung Electronics. Finské společnosti se stále příliš nedaří na trhu s chytrými telefony, kde zaspala nástup konkurentů Apple a Samsung.

Nokia
Zdroj: ČT24

Nokia sice v posledním čtvrtletí svůj prodej smartphonů značky Lumia výrazně zvýšila, stále to však bylo méně, než se čekalo. Také ztráta Nokie se zřetelně snížila, třebaže tržby firmy se meziročně propadly o zhruba čtvrtinu a celkový prodej telefonů jí klesl o 27 procent. „Od akvizice si slibuji posílení podílu své firmy na trhu mobilních telefonů a zvýšení zisků na tomto poli,“ řekl Balmer.

Nokia stále neprokázala, zda byl správný její tah z roku 2011, kdy svůj vlastní software pro chytré telefony Symbian nahradila nevyzkoušeným softwarem od Microsoftu.

Loni se Nokia zbavila své jediné ziskové součásti

Navíc aby firma měla peníze na dohnání konkurence, prodala loni svoji značku mobilů pro milionáře. Některé například vyráběla z titanu a krokodýlí kůže, melodie pak nahrál londýnský symfonický orchestr. Za svou jedinou ziskovou divizi získala zhruba pět miliard korun, tu následně vložila právě na podporu vlajkové lodi Lumia.

Jan Matura, šéfredaktor mobil.idnes.cz:

„Proti Microsoftu hovoří to, že se mu zatím nikdy nepodařilo uspět, ať už to byl jeho hudební přehrávač, tablety nebo smartphone. Ve spotřebitelském segmentu se mu daří pouze v segmentu příslušenství k počítačům – jeho myši jsou asi docela kvalitní. U Nokie je problém, že má hlavně obyčejné mobilní telefony bez otevřeného operačního systému, kterým se daří převážně na rozvojových trzích, ale je tam velký tlak na cenu – výše marží je pak minimální. Firma tedy prodává hodně, ale vydělává relativně málo.“

Dolary
Zdroj: ČTK/AP/Xie Zhengyi

Výkonný šéf Nokie se vrací do USA s desítkami tisíc zaměstnanců 

Nokia po nástupu nového výkonného šéfa Stephena Elopa v roce 2010 snižovala náklady a rozprodávala majetek, aby získala čas na oživení. Elop, který do čela firmy přišel právě z Microsoftu, přejde po dokončení transakce zpět do americké firmy. Spolu s ním tam odejdou další vysocí manažeři a celkem asi 32 tisíc zaměstnanců Nokie.

Zbytek finské firmy bude řídit člen její správní rady Risto Siilasmaa. Nokia bude mezitím hledat nového šéfa. Nového ředitele přitom nyní hledá i Microsoft. Ballmer totiž minulý měsíc oznámil, že do roka odejde ze své funkce. Kandidátem na jeho nástupce by mohl být právě Elop.

Příběh známé značky

Společnost založená ve městě Nokia poblíž Tampere původně fungovala jako papírna už v roce 1865. Tedy v éře, kdy byly mobilní telefony pouze vzdálenou a jen těžko představitelnou budoucností.

Do sféry telekomunikací Nokia vstoupila po druhé světové válce. V sedmdesátých letech pak prorazila s první komunikační elektronikou. 

Největší slávy se Nokia dočkala v 90. letech 20. století. Každý, kdo měl mobil, měl nejspíše Nokii. Firma vzkvétala a její podíl na finském HDP se šplhal ke čtyřem procentům. A obrat byl větší než celý finský rozpočet. Představovala také celou čtvrtinu tamního exportu. 

Slávu ale následovala stagnace a pak i strmý pád. Loni se na trůnu největšího výrobce mobilů usadil Samsung. Nokia nezachytila raketový nástup chytrých telefonů a jihokorejský výrobce s Applem ji nechaly daleko za sebou. 

Propuštění tisíců zaměstnanců a prodej sídla ve finském Espoo předznamenaly konec tuhých měsíců. Před dvěma lety přišla naděje v podobě Microsoftu. Spolupráce obou velikánů už částečně pomohla, záchranné lano za necelých 5,5 miliardy eur ale hodil americký gigant až teď. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 9 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...