Detroit - Americký Detroit je způsobilý pro bankrotovou ochranu před věřiteli. Rozhodl o tom soud, který tak potvrdil, že je město insolventní. Detroit se tak stal oficiálně největším městem v amerických dějinách, které zbankrotovalo. Podle soudce Stevena Rhodese má Detroit příliš mnoho věřitelů, než aby mohl vyjednávat o dluzích a dalších pohledávkách, které dosahují 18 miliard dolarů (364 miliard korun). Město nyní může navrhnout plán na finanční restrukturalizaci.
Detroit oficiálně zbankrotoval, soud ho tak uchránil před věřiteli
Detroit musel v předchozích týdnech soud přesvědčit o tom, že splnil dvě podmínky k vyhlášení bankrotu - za prvé, že 18 miliard dolarů je skutečná výše závazků, a za druhé, že se pokusil v „dobré víře“ dohodnout s věřiteli a nabídnout jim řešení ještě předtím, než vyhlásil bankrot.
Věřitelé se snažili splnění těchto dvou podmínek zpochybnit, aby nemohl být vyhlášen bankrot. S ním totiž zároveň ztratili naději, že dostanou zpátky své peníze. Některé skupiny teď tak mohou dostat sotva sedminu z každého dolaru. Proti ochraně před věřiteli byli například důchodci, odbory nebo penzijní fondy. Dluhy vůči důchodcům tvoří přitom asi polovinu celkové částky. Proti dnešnímu verdiktu mohou padnout odvolání.
Bankrotová ochrana města funguje podobně jako u firem. Státem (respektive guvernérem) je jmenovaný člověk odpovědný za chod města, který po vyhlášení bankrotu určí podmínky, za kterých budou závazky věřitelům vyplaceny.
Za bankrotem Detroitu stály dlouhodobé problémy
Detroit vyhlásil bankrot letos v červenci, dlouhodobě k němu však již směřoval. Důvody se vršily po desetiletí - ropná krize, rasové nepokoje či vylidňování města. Za posledních 60 let odtamtud odešlo přes milion lidí. Na úpadku města se podepsala neschopnost detroitských úředníků zapletených do mnoha korupčních skandálů, ale i vysoká kriminalita. Míra zločinnosti je v Detroitu nejvyšší z amerických velkoměst.
Rozhovor s Martinem Řezníčkem (zdroj: ČT24)
Detroit přitom kdysi patřil k největším aglomeracím v USA. Jak z něj však odcházeli lidé, město ztrácelo i peníze z daní a v současnosti nemělo z čeho financovat ani základní služby. Stalo se tak nejchudším velkoměstem Spojených států. Špatně ve městě funguje nejen policie, ale i záchranka, v provozu je pouze třetina sanitek. Policii trvá přijet na místo činu průměrně hodinu. „Když zavoláte policii, tak nevíte, jestli vůbec přijedou,“ dokládá výpověď tamní obyvatelky. Ve městě dokonce nefunguje celých 40 procent veřejného osvětlení.
Z historie „města motorů“
V 50. letech žilo v Detroitu až 1,8 milionu lidí. Přilákal je boom automobilového průmyslu po druhé světové válce. Brzy ale začal postupný úpadek, který postihl i řadu dalších amerických měst, s tím, jak se lidé z center měst začali přesouvat na předměstí. Automobilky z Detroitu navíc začaly otevírat továrny v dalších městech a jiných oblastech.
Od 80. let se dostal americký automobilový průmysl pod tlak levnější a kvalitnější japonské konkurence, což vedlo k dalšímu vylidňování Detroitu. Sociální situace města se s rostoucí nezaměstnaností a kriminalitou neustále zhoršovala, obyvatelé odcházeli, daňové příjmy se propadaly, ceny nemovitostí setrvale klesaly.
V důsledku deindustrializace se stal Detroit nejen nejchudším velkoměstem ve Spojených státech, ale i symbolem úpadku, rozkladu a zločinnosti. Některé kdysi živé čtvrti se staly „městy duchů“, zhruba pět tisíc domů ročně padne za oběť záměrně založenému požáru.