Euro v Česku nebude podle Babiše zavedeno dřív než za šest let

Praha - Ministr financí Andrej Babiš (ANO) míní, že euro v Česku nebude zavedeno dřív než za šest let. „Myslím, že této vlády se to nedotkne,“ napsal Babiš o přijetí eura v chatu na Facebooku. Po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem před jmenováním nové vlády Babiš uvedl, že s budoucím přijetím eura nemá problém. Zároveň ale řekl, že Česko by nemělo ručit za závazky Řecka nebo Španělska.

Ministerstvo financí a Česká národní banka v dokumentu, který předchozí vláda Jiřího Rusnoka schválila loni v prosinci, opět doporučily kabinetu prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Předloni Česko podle údajů Českého statistického úřadu nesplnilo dva ze čtyř požadavků pro přijetí eura, a to kritérium cenové stability kvůli vyšší inflaci a také tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu. Za loňský rok by ale ČR obě kritéria splnit měla.

Po odchodu z politiky se Babiš těší zpět do Agrofertu

V chatu také uvedl, že se v budoucnu hodlá vrátit do své firmy Agrofert. „Určitě se vrátím do Agrofertu, doufám, že to rychle uběhne. Jsem politikem proti své vůli,“ napsal dnes Babiš na chatu na otázku, co bude dělat, až bude mít pocit, že splnil svoje politické poslání.

Před dvěma týdny Babiš na Facebooku napsal, že kvůli svému politickému angažmá končí v managementu Agrofertu. Zůstat chce v dozorčí radě Nadace Agrofert. Jediným majitelem holdingu se zhruba 27 000 zaměstnanci ale Babiš zůstává. Kvůli tomu bude podle politických konkurentů jako ministr financí stále ve středu zájmů.

Andrej Babiš
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Ekonomické priority: Důchodová reforma i podpora zahraničních investic

Do úřadu ministra financí nastoupil Babiš v pátek, podle svých slov má z působení resortu dobrý pocit. Jako jedno z nejdůležitějších témat vidí Babiš i jeho tazatelé důchodovou reformu. „Kumulovaný deficit důchodu je 50 miliard. A je to velký problém. Celospolečenskou diskusi jsme koaličním partnerům nabídli a přizveme do ní i zástupce dalších stran, odborů a veřejnosti. Důchodová reforma je příliš vážná věc na to, aby se tlačila silou,“ komentoval Babiš, který zároveň připomněl, že ačkoli druhý pilíř plánovala jeho strana zachovat, na přání ČSSD bude zrušen a převeden do pilíře třetího. „Druhý pilíř bude transformován do třetího, vklady střadatelů se tam tedy přesunou. Zeptáme se ČSSD, jak to chce řešit, oni trvali na zrušení pilíře,“ uvedl Babiš. „I když jsme bojovali, museli jsme ustoupit, stejné to bylo s poplatky v nemocnici,“ dodal.

Rostoucím dluhům České republiky plánuje nový ministr čelit „bojem proti podvodům s DPH, lepším výběrem daní, maximálním čerpáním eurofondů a snížením provozních nákladů ve veřejné správě“. Důležitá podle něj je i podpora zahraničních investorů. „Chceme těmto investorům pomoci. Například firma Amazon má zájem stavět distribuční centrum, ale magistrát v Brně jí klade překážky. Stát také musí investovat do dopravní infrastruktury, která pomůže stavebnímu průmyslu a naláká další tuzemské i zahraniční investory,“ myslí si Babiš.

Obvyklým lékem proti zadlužování je také omezení daňových úniků. Toho by chtěl Andrej Babiš dosáhnout nikoli formou registračních pokladen, které považuje za zastaralou metodu, preferuje zavedení elektronických tržeb. „Počítáme se zavedením chorvatského modelu elektronického sledování tržeb, který je údajně nejmodernější a nejprogresivnější v Evropě. Také je efektivní,“ uvedl Babiš. V Chorvatsku ale podle něj zavedení elektronického sledování tržeb provázelo významné snížení DPH, zatímco Českou republiku tato debata ještě čeká. „Je to projekt, který si vyžádá delší čas,“ myslí si Babiš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 46 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...