Dát miliardu na záchranu Paskova je bezradnost, soudí Zeman

Praha - Prezident Miloš Zeman je proti tomu, aby vláda financovala pokračování těžby v Dole Paskov. Řekl to v Hovorech z Lán. Nynější spor uvnitř koalice, mimo jiné právě o to, zda do OKD poslat víc než miliardu korun, označil za běžný konflikt, umocněný blížícími se eurovolbami. Přesto naznačil, že by se s šéfy koaličních stran koncem měsíce mohl sejít a pokusit se tak politickou scénu uklidnit.

„Dát panu (Zdeňku) Bakalovi další miliardu korun je vlastně projev bezradnosti státu,“ řekl Zeman Českému rozhlasu. Stát má podle něj na firmu OKD vyvinout tlak.

Miloš Zeman:

„Rozumně hospodařící podnik, a to jsem říkal mnohokrát, by si dokázal vytvořit rezervní fond. A jestliže se tady jedná o miliardu a předtím si vyplatili šest miliard, a to už vůbec nemluvím o těch miliardách, které odčerpali ze zisku předtím, tak to pokládám, jak už jsem řekl, za projev bezradnosti.“

Prezident připomněl, že zasypat lom je možné pouze se souhlasem ministerstva průmyslu a také Českého báňského úřadu. „Čili když ten souhlas nedáte, tak pan Bakala bude muset důl Paskov zakonzervovat, což by samozřejmě přineslo nepříjemné náklady pro jeho firmu.“ Uvedl také, že stát navíc platí čerpání důlní vody v dole Paskov i ve třech dalších šachtách, které patří OKD. „Je otázka, zda by stát neměl použít jako nátlaku právě tuto položku, která ekonomicky není bezvýznamná, aby přinutil pana Bakalu vrátit část peněz, které z OKD vysál, do záchrany Dolu Paskov.“

Připomněl, že již dříve požádal bývalou ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, aby připravila podklady pro případnou žalobu na Bakalu a jeho firmu, mimo jiné kvůli údajnému nedodržení privatizační smlouvy z roku 2004. „Nechápu, proč to usnulo, nechápu, proč se v tom nepokračuje,“ dodal. Společnost New World Resources (NWR), která OKD vlastní, téměř ze dvou třetin vlastní mezinárodní investiční skupina BXR. V ní má zhruba poloviční podíl podnikatel Bakala. 

Ministerstvo průmyslu navrhuje vládě, aby schválila poskytnutí státní podpory společnosti OKD na náklady související s útlumem Dolu Paskov. Podmínkou je, že OKD bude na své náklady provozovat ztrátovou těžbu v dole do konce roku 2016 a že podporu schválí Evropská komise. Následné náklady na útlum a odstupné by nesl stát, činily by 1,1 miliardy korun. S návrhem ministerstva řízeného členem ČSSD ale nesouhlasí předsedové zbylých koaličních stran, šéf hnutí ANO Andrej Babiš ani předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Společnost OKD loni v září oznámila, že Důl Paskov zavře. Zástupci firmy tehdy uvedli, že ponese-li náklady útlumu jen OKD, zavře důl k 31. prosinci 2014. V Dole Paskov pracuje 2 500 lidí, v návazných provozech pak dalších 6 000. Celá společnost OKD má přes 12 000 zaměstnanců. 

Zeman: Spor Sobotky a Babiše není krizí, jen prvním a nikoliv posledním konfliktem

Aktuální spor mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a šéfem koaličního hnutí ANO Andrejem Babišem vnímá Zeman jako „první a nikoliv poslední“ konflikt ve vládní koalici. O skutečnou krizi podle něj nejde. „Nechtěl bych to v žádném případě dramatizovat. Každá koalice složená z programově různorodých stran má občas své konflikty,“ podotkl Zeman. Se Sobotkou se má sejít 30. dubna, a to na žádost premiéra. „Budou-li chtít ostatní…,“ naznačil Zeman ochotu přijmout i předsedy ostatních dvou koaličních stran.

  • Sobotka se s ministrem financí Babišem dostal v posledních dnech do sporu jednak v souvislosti s privatizací OKD, jednak kvůli financování zdravotnictví. Podle něj existují dvě varianty řešení k tomu, aby tyto konflikty nepřerostly do krize - tou první je dodržování koaliční smlouvy, tou druhou je změna této smlouvy, ovšem ne jednostranná, ale změna po dohodě všech tří stran. Prezident by si přál, aby platila varianta první, protože koaliční smlouvu vnímá jako slib voličům.

Spor předsedů ČSSD a ANO může podle Zemana souviset s blížícími se volbami do Evropského parlamentu, kdy se pod záminkou evropských voleb řeší domácí témata. Z 38 kandidujících stran a hnutí má podle Zemanova názoru reálnou šanci proniknout do Evropského parlamentu maximálně pět. Zmínil, že do této pětice řadí Svobodné a ANO, a zopakoval, že sám bude kvůli sociologovi Janu Kellerovi volit ČSSD.

Vstupem Ruska na Ukrajinu by skončila legrace a NATO by mělo zasáhnout

Zeman se v Hovorech z Lán vyjádřil i k současné situaci na Ukrajině. Pokud by Rusko expandovalo i na území východní Ukrajiny, měla by EU přijmout nejostřejší sankce a vojska NATO by mohla například vstoupit na Ukrajinu. „V okamžiku, kdy by se Rusko rozhodlo rozšířit svoji teritoriální expanzi na východ Ukrajiny, přestává legrace, protože tím se spouští řetězová reakce. A tady bych se přimlouval nejenom pro co nejostřejší sankce Evropské unie, ale dokonce i pro, řekněme, vojenskou připravenost severoatlantické aliance. Například tím, že by vojska NATO vstoupila na ukrajinské území,“ prohlásil Zeman.

Poloostrov Krym, který k sobě v nedávné době připojilo Rusko, se podle jeho názoru v dohledné době Ukrajině nevrátí a západní mocnosti a hlavně EU se s tím podle něj musejí smířit. Zeman podotkl, že patří k těm, kteří se snaží připojení Krymu k Rusku pochopit. „Jednak z toho důvodu, že tam bylo to hloupé Chruščovovo rozhodnutí z roku 1954, jak víte, Krym k Ukrajině nikdy nepatřil, a jednak proto, že evidentně si většina obyvatelstva toto připojení přála,“ podotkl.

Zeman také řekl, že federalizace Ukrajiny po vzoru Německa nebo Švýcarska by nebyla ničím škodlivým. Jistá decentralizace a autonomie by podle něj mohla situaci na Ukrajině uklidnit.

4 minuty
Události: Zeman je proti financování těžby v dole Paskov
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA zavádí další cla, dotknou se zboží z Brazílie nebo Iráku

Americký prezident Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi například Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a zboží z Filipín čeká celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu, Evropská unie mezi novými cly nefiguruje.
před 1 hhodinou

Vysoké školy dostanou miliardy na navýšení počtu studentů zdravotnických oborů

Vláda ve středu schválila vysokým školám 12,8 miliardy korun na navýšení počtu studentů zdravotnických nelékařských oborů na období dvanácti let. Do roku 2037 by tak mělo přibýt více než 22 tisíc absolventů těchto oborů, zejména zdravotních sester. Po jednání kabinetu to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení částí konsolidačního balíčku

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů vedených Michaelem Canovem (SLK) na zrušení některých částí vládního konsolidačního balíčku. Senátoři napadli pět částí, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o takzvané přílepky. Kritizovali i zrušení třicetiprocentního podílu na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her s tím, že porušuje právo obcí na samosprávu. Jejich argumenty ale ÚS nevyslyšel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Valorizace penzí kompenzuje růst cen, říká Jurečka. Juchelka kritizuje její úpravu

Zvýšení důchodů plně kompenzuje zdražování, protože se valorizuje o inflační nárůst, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě o výši penzí a jejich růstu. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Aleše Juchelky (ANO) je ale zároveň nárůst jen o jednu třetinu růstu reálných mezd nedostačující, dříve šlo o polovinu. V Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou hosté hovořili také o důchodové reformě a nezaměstnanosti.
před 13 hhodinami

Až čtvrtinu klientů tvoří cizinci, hlásí makléři. Kupují i byty na sídlištích

Cizinci mají velký zájem o tuzemské byty, především v Praze a Brně. Podle developerů i realitních makléřů je čtvrtina až pětina jejich klientů ze zahraničí. Ještě donedávna vyhledávali především nové a zrekonstruované bydlení poblíž centra. Teď se zajímají i o sídliště v okrajových částech měst.
před 19 hhodinami

Jednání Tokia s USA o clech se zadrhla. Soul věří, že si Trumpa získá

Písemnou informaci o výši plošných cel zaváděných od srpna obdrželo od Spojených států celkem čtrnáct převážně afrických a asijských zemí. Mezi nimi jsou i američtí spojenci jako Japonsko a Jižní Korea, jimž hrozí tarif 25 procent. V případě Tokia se vyjednávání zasekla na samostatných clech na auta, z nichž prezident USA nechce ustoupit. Soul pak věří, že si šéfa Bílého domu získá díky technologiím a spolupráci v loďařském průmyslu, o kterou projevil zájem. O něco náročnější vyjednávání Washington podle analytiků vede s Pekingem.
8. 7. 2025

Rada EU aktivovala výjimku z rozpočtových pravidel kvůli obraně

Rada Evropské unie aktivovala takzvanou národní výjimku z Paktu stability a růstu kvůli zvýšení výdajů na obranu pro patnáct zemí, včetně České republiky. Rada, která zastupuje členské státy, o tom v úterý informovala v tiskové zprávě po zasedání ministrů financí a hospodářství sedmadvacítky.
8. 7. 2025

Zdechovský a Dostál se přeli o kauze textových zpráv Von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.
8. 7. 2025
Načítání...