Ukrajinský ministr varoval před vypuknutím plynové války

Kyjev – Ukrajinský ministr pro energetiku Jurij Prodan dnes prohlásil, že spor mezi Ruskem a Ukrajinou o ceny plynu by se měl vyřešit do června. Jinak prý vypukne nová plynová válka a Ukrajina nebude moci garantovat stabilní tok plynu do Evropy.

Podle ministra Ukrajina potřebuje mít do poloviny října v zásobnících 17 až 20 miliard metrů krychlových plynu, aby mohla zajistit tranzit ruského plynu do Evropy. V současnosti je v nich pouze 8,3 miliardy metrů krychlových. Proto vyzývá, aby se spory o plyn vyřešily co nejrychleji.

„Je velmi důležité najít odpovědi na otázky, které do této doby nebyly nalezeny. Je to otázka dodávek plynu do podzemního úložiště, protože v případě, že zde nebude dostatek plynu na začátku chladného období, Rusko nebude schopné plnit své závazky na tranzit (do Evropy),“ varoval Prodan. 

„Máme trochu času. Budeme však muset vážně začít čerpat plyn nejpozději v červnu,“ upozornil. „Energetická bezpečnost Ukrajiny a Evropy jsou spojené a chceme vyřešit tento problém. Můžeme ho vyřešit do června? Já doufám, že můžeme. Všichni na tom máme zájem,“ dodal.

Ukrajina ročně spotřebuje 55 miliard kubických metrů plynu, z toho více než polovinu dostává z Ruska.

Ukrajina chce splatit dluh za plyn, žádá ale férovou cenu

V napjaté situaci kolem krize na východě Ukrajiny se vztahy mezi oběma zeměmi vyostřují a doléhá to právě i na plynárenský průmysl. Ukrajině se nelíbí, že ruský státní plynárenský gigant Gazprom zvýšil platby za plyn. Gazprom na počátku dubna ohlásil zvýšení ceny plynu z původních 268 dolarů za kubík nejprve o 44 procent na 385,50 dolaru a o dva dny později Moskva zavedla vývozní clo, čímž cena vystoupila na 485 dolarů. 

Ukrajina dluží ruskému Gazpromu za dodávky plynu 2,2 miliardy dolarů. Gazprom navíc v dubnu naúčtoval ukrajinskému Naftogazu částku 11,4 miliardy dolarů (226 miliard Kč) za to, že loni neodebral nasmlouvané dodávky. Kyjev oznámil, že zaplatí první část dluhu (2,2 miliardy), pokud Gazprom vrátí cenu na původně dohodnutou úroveň 268 dolarů za tisíc kubíků. „Ukrajina je schopná platit za plyn, ale bude platit pouze tržní a spravedlivou cenu,“ prohlásil dnes Prodan. 

Ukrajina kvůli krizi hledá raději zdroje plynu na Západě. Ve snaze získat levnější plyn se Kyjev obrátil na Polsko, Maďarsko a Slovensko. Z Polska a Maďarska již Ukrajina plyn obdržela. Dodávky ze Slovenska čeká v září. Celkem chce letos dovézt z Evropy 6,5 miliardy metrů krychlových plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 21 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...