Levná ropa: Rusko trápí, motoristé to neregistrují

Praha – Cena ropy na světových trzích se od června 2014 snižuje. V polovině listopadu byla na čtyřletém minimu 76,76 dolaru za barel. Analytici očekávají, že pokud se země OPEC nedohodnou na snížení produkce, spadne cena až na 60 dolarů za barel. Motoristé na českých silnicích však stěží zaznamenávají zlevnění. Pro ruské ministerstvo financí to přitom představuje větší ztrátu než západní sankce.

Třicetiprocentní propad ceny severomořské ropy Brent se skoro neodráží na cenách pohonných hmot na českých pumpách. Důvodů to má několik. Jednak pumpaři neprodávají surovou ropu, jednak základní cenu notně zvyšuje vliv daní, devizového kurzu nebo marže. „Kromě samotné ceny ropy Brent, respektive velkoobchodních cen pohonných hmot, vstupuje do výpočtu kurz koruny vůči dolaru a v těchto měsících je koruna slabší,“ řekl analytik ČSOB Petr Báča.

Cenu litru suroviny zhruba zdvojnásobí daň spotřební, dál ji zvýší daň z přidané hodnoty ve výši 21 procent a obvyklá marže kolem dvou korun. Konečná cena se tak může změnou ceny suroviny, jak ji sledujeme ve světě, pozměnit jen mírně. Prodavače benzinu či nafty navíc limitují i nasmlouvané kontrakty.

  • „Rusko musí dělat reformy, nemůže dál vysávat celé národní bohatství do rukou několika málo oligarchů a Putin se bude muset rozmyslet, jestli se pustí do skutečně významných reforem, které budou nutně demokratizující, nebo jestli bude dál hrát velice tenkou hru a růst velice rozdělné společnosti,“ říká ekonom Tomáš Sedláček.

„Zasedání OPECu, které se plánuje na tento čtvrtek, bude po dlouhé době napínavé. Ta minulá zasedání probíhala automaticky, nebylo, o čem se bavit. Každý těžil, co se dalo. V současnosti, kdy poptávka po ropě neroste tak rychle jako dříve a produkce roste dost razantně, tak (zasedání OPECu) bude zajímavé,“ řekl Petr Báča z ČSOB.

V jiném kontextu je cena ropy problém. Ruský ministr financí Anton Siluanov dnes oznámil, že ztráty způsobené poklesem cen ropy odhadují na 90 až 100 miliard dolarů. Tento finanční propad porovnal s vlivem západních sankcí namířených proti Rusku, které mají ruské hospodářství stát 40 miliard dolarů ročně. Analytik Báča myslí, že na běžném životě tamních lidí se finanční ztráty teprve začnou projevovat.

Ruská vláda má podle ministra energetiky Alexandra Novaka rovněž jednat o snížení produkce ropy s cílem stabilizace ceny. Podle dnešní zprávy listu Kommersant by Moskva mohla redukovat těžbu o zhruba 15 milionů tun ročně (300 000 barelů denně). Zároveň však v televizním rozhovoru pro státní televizi Rossija 24 ministr Novak uvedl, že by mohli ponechat produkci ropy beze změny. Analytik Báča ale uvedl, že tři sta tisíc barelů by nemělo velký dopad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...