Interview ČT24
„Cesta do Kazachstánu a Tádžikistánu byla součástí dlouhodobé strategie hledání alternativních trhů vůči ruskému trhu, který je díky sankčním opatřením nejen výrazně omezen, ale díky klesajícímu rublu není pro české exportéry perspektivní,“ konstatoval Kmoníček v rozhovoru se Světlanou Witowskou.
Ruský trh od první poloviny letošního roku čelí sérii sankčních opatření stran Spojených států a Evropské unie, které tak Kreml trestají za anexi Krymu a jeho pozici v konfliktu na východě Ukrajiny. „Za vypadlý východní trh hledáme jiný východní trh a musíme jít tam, kde jsou peníze,“ doplnil Kmoníček a upozornil na to, že po Rusku a Ázerbajdžánu země představuje třetího největšího dovozce ropy do ČR a že v Astaně působí 200 českých firem. „Její potenciál rozhodně není vyčerpaný,“ dodal.
Sám Zeman už v minulosti několikrát mluvil o středoasijských republikách bývalého Sovětského svazu jako o možném trhu pro české firmy. Do Kazachstánu jelo několik desítek podnikatelů, mj. zástupci Škody Transportation, strojírenských podniků, letectví nebo bankovnictví. Podle Kmoníčka česká a kazašská strana uzavřely nebo rozjednaly kontrakty za 450 milionů dolarů.
Kmoníček: Zabývat se koninou je konina
Tuzemská média v souvislosti se Zemanovou cestou do Kazachstánu a Tádžikistánu akcentovala mj. to, že prezident vyzdvihl české pivo a americké označil za špinavou vodu, zajímal je také dar o kazašského prezidenta Nazarbajeva – koňské maso, které se do EU nesmí ze třetích zemí dovážet (a proto ho nakonec zabavili celníci).
Šéf zahraničního odboru si v této souvislosti posteskl i nad mediálním krytím prezidentovy cesty. „Neměl bych nic proti uveřejnění některých vtipů a věcí, které pan prezident řekl, nebo vůči tomu, že dostal koňské maso. Ale zapomenout u toho, že se podepsaly kontrakty za miliony dolarů a zaměstnat se takovou koninou, jako kdo veze do EU koně ke snězení, to trošku vypráví o bulvarizaci témat v médiích,“ konstatoval.
V příštích měsících by se chtěl Zeman setkat i s představiteli Ázerbájdžánu či Uzbekistánu. Vládci středoasijských republik bývají často obviňováni z porušování lidských práv, kvůli značnému nerostnému bohatství ale není kritika Západu příliš silná. Kmoníček v této souvislosti označil tuzemské debaty o lidských právech za postižení – diplomacii podle něj nejde zplošťovat ani na ekonomickou záležitost, ani na oblast lidských práv. V Kazachstánu se jim prý při hovorech s hostitelskou stranou věnovali.
Mluvčí Kremlu? Takové označení by prezidenta mrzelo
Kmoníček komentoval také propad důvěry v prezidenta z 58 na 37 procent, o kterém ve svém průzkumu před týdnem informovalo CVVM (zde). Zemanovi prý není lhostejný a bude třeba se zamyslet nad prezidentovou komunikační strategií. Hlavní zahraničněpolitický poradce Hradu zároveň připustil, že prezident některým svým „silným výrokem“ přebije jinou, důležitější agendu, které se věnuje a která by si pozornost zasloužila.
„Bude se muset pan prezident zamyslet nad svou komunikační strategií, aby opravdu dokonale a přesně vysvětloval, proč co dělá,“ uvedl. Kmoníček rovněž řekl, že i směrem ke Spojeným státům bude třeba opravdu „výrazně zvýšit informovanost“. Reagoval tak na dotaz moderátorky, jestli českého prezidenta zajímá, že o něm americký Washington Post píše, že je faktickým mluvčím Kremlu. „Myslím, že s tímto hodnocením by nesouhlasil a že by ho svým způsobem mrzelo,“ uvedl.
