Praha - Finanční skupina Tercier v devadesátých letech nalákala mnoho lidí, aby s ní investovali. Ti pak svoje peníze už nikdy neviděli. Dodnes přitom nikdo nebyl potrestán. Kauza je nyní znovu aktuální, když po více než deseti letech dostali podílníci příležitost usilovat o své úspory v konkurzu Tercieru. Jenže na konkurzu nejvíce vydělala firma CE Trading, úzce s Tercierem propojená. Klienti Tercieru ji znají pod dřívějším názvem TIT Capital. „Firma TIT Capital nám měla i podle akcií, ve kterých je to výslovně uvedeno, vyplatit naše nároky,“ říká akcionář skupiny Tercier Gustav Pinkas.
O peníze se v konkurzu Tercieru přihlásilo 25 tisíc lidí, kteří celkem požadovali zpět téměř dvě a půl miliardy korun. I když v hotovosti zbylo v Tercieru pouze 28 tisíc, nakonec se podařilo dohledat a prodat majetek společnosti a věřitelé si dělili 133 milionů. Největší podíl, přes 68 milionů, získala firma CE Trading, dříve TIT Capital, která dalším věřitelům vzkázala, že k nim nemá žádné závazky. TIT Capital založil jeden z hlavních představitelů a zakladatelů skupiny Tercier, Tomáš Marten, který byl loni v jiné kauze zatím nepravomocně odsouzen k sedmi letům vězení za podvody.
Konkurzní správce Jiří Kadeřábek se zprvu bránil vyplatit CE Trading nejvíc peněz na úkor ostatních věřitelů. Firma a její pohledávka mu byly podezřelé a o pravost pohledávky se soudil. Nakonec ale kapituloval a s největším věřitelem uzavřel soudní smír. „V tomto případě je postup v podstatě pochybný a jednoznačně podezřelý. Správce by měl vysvětlit, jak ke změně svých názorů dospěl,“ říká právník a ekonom Václav Sládek. Podle něj vzniká podezření, že správce s pomocí soudu uznal fiktivní pohledávku.
Konkurzní správce o pohledávce pochybovat měl
Správce konkurzu Kadeřábek změnu svého postoje věrohodně nevysvětlil. Odmítl se hájit před kamerou, nesouhlasil s rozhovorem po telefonu, takže zůstalo u emailové odpovědi: „Vzhledem k tomu, že o pohledávce věřitele jsem nepochyboval, bylo uzavření smíru nejlepším řešením. Navíc odstranil riziko, že v pokračujícím sporu soud přizná CE Trading úroky, čímž by se zásadním způsobem snížila částka rozdělovaná mezi zbývající věřitele.“
Existuje důkaz, že konkurzní správce o pohledávce pochybovat měl. Tím je smlouva, že firma CE Trading, v té době ještě TIT Capital, poskytla Tercieru půjčku v hodnotě několika milionů korun. Smlouvu za věřitele podepsal Tomáš Nebeský, zároveň hlavní představitel Tercieru a tedy také největší dlužník. „Hodnota majetku Tomáše Nebeského se dneska pohybuje v rozmezí pěti až deseti miliard korun. Majetky představuje skupina Forbes Game, která provozuje hazardní byznys, dále je to sázková kancelář Victoria - Tip, případně lesní společnosti, kde má obrat zhruba kolem tří, čtyř miliard korun,“ informuje Miroslav Motejlek, vedoucí redakce reportérů ČRo.
Nebeský podle svého sekretariátu rozhovory neposkytuje a médiím se vyhýbá. „Tomáš Nebeský nechce svůj obličej ukazovat široké veřejnosti, protože si je zřejmě vědom, že pár lidí na něho může být rozzlobeno,“ říká Motejlek.
Skončí peníze z konkurzu Tercieru u jeho zakladatele?
Zda peníze z konkurzu Tercieru opravdu skončí u jeho zakladatele Tomáše Nebeského, by měl vědět likvidátor Bohumil Urban. Ten bude majitelům CE Trading vyplácet 68 milionů, které CE Trading ukousl z konkurzu Tercieru. Jenže Urban majitele CE Trading údajně nezná. „Já jsem nikdy neznal skladbu akcionářů, to znamená, kdo je akcionářem a kdo uplatňuje akcionářská práva. Neznám a nevím,“ tvrdí. Majitel CE Tradingu se totiž maskuje anonymními akciemi.
„Je to otázka morálního pohledu. Nicméně z právního pohledu je to velmi těžko napadnutelné,“ komentuje to Luděk Krajhanzl, bývalý právní zástupce klientů Tercieru. Výsledek konkurzu Tercieru je přitom žalostný. Z každé investované koruny dostali věřitelé zpět 14 haléřů.
