Bezpečnost na silnicích se podle NKÚ zvýšila, stále ale umírá příliš mnoho lidí

8 minut
Události: Prevence dopravních nehod
Zdroj: ČT

Bezpečnost na silnicích se zvyšuje, ale ne tak rychle, jak si stát vytyčil. To je hlavní závěr zprávy, kterou v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten zároveň předpokládá, že snížit počty obětí dopravních nehod zhruba na polovinu se nepodaří ani do konce roku 2030. Podle ministerstva má pomoct třeba novela silničního zákona. Platit začne od ledna.

Při nehodě z minulé soboty nedaleko Mladé Boleslavi zemřel teprve devatenáctiletý mladík. „Je to typická situace u nejmladších řidičů, kdy ztrácí pozornost i na těch zdánlivě jednoduchých úsecích,“ popisuje mluvčí Besipu Tomáš Neřold.

Mezi lety 2011 a 2020, které NKÚ sledoval, o více než třetinu klesl počet úmrtí na silnicích. Loni zemřelo skoro 460 osob. Národní strategie ale počítala, že to nebude více než 333 osob. Toto číslo už překonaly i letošní statistiky, a to v průběhu září.

„Potřebujeme přidat v některých oblastech. Budeme mít konečně novelu zákona o silničním provozu. Řidičák na zkoušku pro mladé řidiče. Musíme ale také přidat v tom, jak zabezpečujeme úseky častých nehod,“ prohlašuje Neřold.

Počty zemřelých při dopravních nehodách
Zdroj: Policie ČR

Koordinátoři si účtovali společenské akce

Právě v činnosti koordinátorů, kteří mají na starost osvětu v regionech, našel NKÚ nedostatky. Chyběla podle nich kontrola nadřízeného Centra služeb pro silniční dopravu. „Hradili jim stovky hodin administrativní činnosti, nebo za práci ve skladu, dokonce jim zaplatili za účast na společenských akcích,“ vypočítává mluvčí NKÚ Hana Kadečková.

„Koordinátoři budou řízeni přímo ministerstvem dopravy. To řízení bude jednotnější,“ slibuje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. NKÚ kritizoval také zastaralé způsoby kampaně a cituje přitom ze závěrečné zprávy Besip týmu z loňských Dnů NATO.

„Na akci jsme se pokusili návštěvníkům dávat i přes jejich odpor letáky. Naneštěstí naše snaha nepadla na úrodnou půdu a naprosto drtivá většina letáků skončila v kontejneru,“ cituje Besip kontrolní závěr NKÚ.

„Postupně toho rozhodně ubíráme a dnes všechno Besip především umisťuje na webové stránky,“ říká jeho mluvčí Neřold. Osvětu šíří i ve školách. Právě mladí řidiči do 24 let jen letos zavinili 53 nehod, při kterých někdo zemřel, v některých případech i oni samotní.

6 minut
Události, komentáře: Jací jsme řidiči
Zdroj: ČT24

Horší než unijní průměr

V posledních jedenácti letech zemřelo na českých silnicích přes 6800 lidí. Dalších skoro 29 tisíc utrpělo těžká zranění. Loni bylo obětí nejmíň v historii, přesto je Česko v počtu usmrcených osob na milion obyvatel horší, než je celounijní průměr. Spolu s Maltou a Polskem obsadilo 17. až 19. místo. Nejmíň mrtvých má Švédsko, nejvíc Rumunsko.

V souvislosti s dopravními nehodami poukázal NKÚ také na vysoké ekonomické ztráty. Úřady je jen loni odhadly skoro na 135 miliard korun, což odpovídá více než dvěma procentům HDP.

Kritiku kontrolorů sklidilo ministerstvo dopravy, hlavně za to, že upustilo od povinného nošení ochranné přilby při jízdě na kole. V uplynulých pěti letech zemřelo 184 cyklistů, kteří ji neměli. Samo ministerstvo přitom spočítalo, že až 37 procent z nich mohlo s helmou přežít.

„V České republice, a vidíme to zejména ve velkých městech, se velmi dynamicky rozvíjí takzvaná sdílená mobilita. V momentě, kdy bychom zavedli povinné přilby, tak bychom sdílenou mobilitu, která přispívá ke zlepšení prostředí v dopravě ve městech, mohli ohrozit,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy Jemelka.

Ředitelství silnic a dálnic podle NKÚ nedostatečně kontrolovalo a zvyšovalo bezpečnost v místech, kde se často havaruje. Naopak správný krok udělalo při odstraňování nepovolených reklam a při dopravním značení, které upozorňuje řidiče na jízdu v protisměru. Počet těchto incidentů v poslední době klesl. „Značení jízd protisměru snížilo počet vjezdů do protisměru na dálnicích,“ potvrzuje Kadečková z NKÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...