V současnosti neexistují poznatky, že by se muslimská komunita v Česku radikalizovala, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kdyby byl na propalestinských shromážděních jakkoli podporován terorismus, policie by podle něj zasáhla. Členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO) Rakušanovi vytkla pozdní komunikaci. Lidé se podle ní chtějí cítit bezpečně a nechtějí demonstrace.
Uvidíme-li podporu terorismu, zasáhneme, říká Rakušan. Mračková Vildumetzová mu vytkla pozdní komunikaci
„V téhle chvíli nemáme žádné indicie o tom, že by v muslimské komunitě v Česku docházelo k radikalizaci,“ prohlásil Rakušan. Tuzemská muslimská komunita není podle něho příliš početná a shromáždění na podporu Palestiny nejsou na rozdíl například od Berlína a Paříže primárně muslimskými akcemi.
Na manifestace dohlížejí podle ministra i policejní odborníci na extremismus. Rakušan zdůraznil, že není přípustné, aby se v Česku šířil teroristický obsah a podporovala se teroristická hnutí. Na akcích podle něho nezazněl výrok, který by výslovně podpořil Hamás. „Nepřipustíme, aby byl v Česku jakýmkoli způsobem podporován terorismus, v té chvíli zasáhneme,“ dodal Rakušan.
Politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš podotkl, že ačkoliv muslimskou komunitou současná situace v Izraeli a Pásmu Gazy rezonuje, nemusí to automaticky znamenat, že dojde k násilí. Rizikový potenciál mají dle Mareše podporovatelé propalestinských uskupení převážně z krajní levice.
Mareš také zdůraznil, že většina společnosti negativně vnímá vyostřené demonstrace ze západní Evropy a obává se, že by se mohly přenést do českých ulic. „V tomto směru si myslím, že názor na migraci z Blízkého východu je v české společnosti dominantně negativní a může vést k dalším radikalizačním tendencím,“ poznamenal s tím, že se ale nedomnívá, že by v Česku hrozily podobně masivní demonstrace jako na Západě.
Mračková Vildumetzová kritizovala Rakušanovu komunikaci
Stínová ministryně vnitra opozičního hnutí ANO Mračková Vildumetzová vyčítala Rakušanovi podle ní nedostatečnou komunikaci s veřejností. Postup úřadů a policie ohledně veřejných propalestinských shromáždění měl podle ní vysvětlovat předem.
„Bezpečnost je jedna z nejdůležitějších věcí a ministr vnitra reaguje pozdě,“ míní Mračková Vildumetzová. Lidé prý musejí mít jistotu bezpečí a „nechtějí demonstrace“. Pozastavila se také nad tím, že teroristický útok na Izrael se stal 7. října a Bezpečnostní rada státu se sešla až 19. října.
Rakušan ale upozornil, že bezpečnostní složky situaci stále vyhodnocují a stát je připraven zvýšit stupeň teroristického rizika, kdyby bylo třeba. Dodal, že nemá informace, že by s migrační vlnou přicházeli do Česka radikalizovaní Palestinci.
Mareš: Kontroly přišly pozdě, Evropa musí slevit z lidskoprávních standardů
Současnými hraničními kontrolami prý Praha vysílá vnitropolitický signál, že dokáže zajistit bezpečnost. „V tuto chvíli objektivní důvod pro zavedení kontrol na hranicích mezi Českem a Německem neexistoval,“ přiznal ministr vnitra, zdůraznil ale, že když ke kontrolám přistupují okolní země, je potřeba držet krok. „Evropa potřebuje společné řešení, které bude funkční, které se bude zaměřovat především na ochranu vnější hranice,“ dodal vicepremiér.
Rakušan také naznačil, že namátkové kontroly na česko-slovenské hranici mohou být prodlouženy. V současné chvíli mají trvat do čtvrtka 2. listopadu. „Neumím si představit, že pokud polská vláda nerozhodne jinak a neotevře polsko-slovenské hranice, nezruší kontroly tam, že by Česká republika v téhle chvíli postupovala jinak,“ konstatoval. Také předpokládá, že prověrky na česko-německých hranicích pravděpodobně potrvají o dva měsíce déle.
Mračková Vildumetzová považuje znovuzavedení kontrol za jeden z instrumentů, situaci ale neřeší. Kritizovala také novelu trestního zákoníku, která řeší mimo jiné právě pašeráctví. „Například u pašeráků jako důvod (snížení trestních sazeb) ministr spravedlnosti uvedl, že máme přeplněné věznice. To na mě působilo nehorázně, že toto zazní na plénu Poslanecké sněmovny,“ upozornila.
Rakušan oponoval tím, že za převaděčství se do vazby a věznic dostane více lidí než dosud, protože vládní novela rozšiřuje skutkovou podstatu trestného činu.
Politolog Mareš míní, že současné hraniční kontroly přicházejí příliš pozdě a jde o zcela nedostačující opatření.
„Očekávám další zhoršování krize. Domnívám se, že Evropa musí v migrační politice slevit z dosavadních lidskoprávních standardů, jak byly vytvořeny od padesátých, šedesátých let, protože pro současnou dobu už nejsou adekvátní. Obrovská vlna, která se ještě může zdvihnout, představuje tak závažný problém, že je třeba přijmout řešení, která jsou už hodně radikální a souvisí se zastavováním migrace, i násilným, i v zemích, odkud migranti dominantně proudí,“ varoval Mareš.