Potřebujeme tablety, ne umělou inteligenci, reagují školy na výtky ministerstva

Některé základní školy a gymnázia podle ministerstva školství nesprávně využívají peníze na nákup pokročilých digitálních pomůcek. Mezi ty patří třeba virtuální realita, 3D tiskárny nebo umělá inteligence. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce ale školám schází běžná výpočetní technika, jako jsou tablety nebo notebooky. Na nákup „high-tech“ pomůcek loni ministerstvo mezi školy rozdělilo 716 milionů korun. Při nesprávném využití jim přitom hrozí, že budou muset část peněz vrátit.

Ředitel Základní školy Chelčického v Praze Pavel Ostap vidí využití nejmodernějších technologií při výuce skepticky. „Umělá inteligence tento rok na naší škole nebude. Dvě třetiny z peněz určené na pokročilé technologie půjdou ještě do nákupu tabletů a notebooků,“ řekl.

Podle vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání z ministerstva školství Anny Stočesové Martinkové je problematické to, že základní školy a gymnázia přesně nevědí, co si za 716 milionů korun od ministerstva pořídit. „Základní zařízení měly mít školy nakoupené už z doby covidu,“ podotkla.

Jenže v některých školách jak základní vybavení, tak infrastruktura stále chybí. „Problém je hlavně v tom, že školy nejsou na proces digitalizace připravené. Rozjíždí se tam nová informatika, ale technickou stránku se ještě nepodařilo nastavit tak, aby škola měla k dispozici všechno, co mít má,“ vysvětluje prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.

Navíc se podle Zajíce stává, že i když správnou digitální pomůcku škola má a zapojí ji, zjistí, že školní bezdrátová síť není na takový nápor připravená, zabrat někdy dostanou i rozvody elektřiny.

Podle ministerstva může být problém v komunikaci

Pokročilé digitální pomůcky podle Stočesové začala v minulém roce kupovat polovina českých škol. Zbytek je musí letos dohnat. Doporučení, jaké pomůcky zakoupit, najdou školy v databázi Inspiromat. Jsou tam například robotické a programovatelné pomůcky, zařízení pro rozšířenou nebo virtuální realitu, kamery, mikroskopy a čidla, 3D pera, 3D tiskárny a další.

Pro školy, které ještě potřebují základní vybavení, vytvořilo ministerstvo výjimky. Stále ale mají ze zákona povinnost použít dané peníze právě na koupi pokročilých digitálních pomůcek. Ministerstvo se obává, že to některé školy nedělají.

„Někdy se mě školy ptají, jestli si za dané peníze mohou zřídit počítačovou učebnu, ale to je omyl. Některé školy také tápou v tom, jaké pomůcky přesně pořídit. Často si koupí něco, co použijí ve dvou hodinách, a pak je to omrzí, třeba robotickou housenku, která pípá. My školám radíme, aby si pořídily dlouhodobě využitelné věci,“ řekla Stočesová. Školám, které peníze nevyužijí správně, přitom podle ní hrozí, že část prostředků budou muset vrátit.

Jak se orientovat v záplavě informací z ministerstva?

Ministerstvo také přiznává, že se informace o tom, co a jak za peníze nakoupit, nemusely dostat ke všem ředitelům. Ti je dostali datovou schránkou a prostřednictvím věstníku, a to může být problém. „Někteří ředitelé věstníky vůbec nečtou. A třeba datovou schránku na škole vybírá někdo úplně jiný a ředitel se nemusí nic dozvědět,“ upozornila Stočesová.

I ředitel ZŠ Chelčického v Praze si stěžuje na to, jak je těžké se orientovat v záplavě informací, které přichází z ministerstva do škol. „V tom toku informace prostě zaniknou. Není to v silách jednoho ředitele,“ vysvětluje.

Pomoci školám může IT Guru

Podle ministerstva má školám pomáhat skupina odborných konzultantů, takzvaných IT Guru, která zajistí, že zakoupené pomůcky budou se školou kompatibilní.

„Školy nám zavolají, že dostaly peníze a nejsou si jisté, zda vybavení, které si chtějí nakoupit, splňuje podmínky nákupu. My se domluvíme na návštěvě, případně online konzultaci. Pokud mají školy zájem o příklady využití digitálních pomůcek ve výuce, doporučíme i metodika informatiky,“ vysvětlil fungování skupiny její koordinátor Petr Polívka.

Část škol je přitom v zavádění moderních technologií velmi aktivní. Mezi takové patří třeba Základní škola Lupáčova v Praze. Její ředitel Jiří Kopecký má ve svém týmu odbornici na informační technologie a ta prý vstřícně reaguje vždy, když ji kolegové požádají o rady ohledně digitálního vzdělávání.

„Kdo chce, toho s novými technologiemi zaučí. Peníze od ministerstva na nákup pokročilých pomůcek jsme vyčerpali přesně podle pokynů,“ sdělil Kopecký.

Učitelé se bojí nejmodernějších technologií

Překážkou v zavádění nových technologií do výuky není ale jen koupě a instalace zařízení. Ostap upozorňuje i na nedostatek vyučujících. „Naši učitelé se denně musí vzdělávat v desítkách oblastí, jako je inkluze, supervize, komunikace s rodiči. Jsou přehlcení. Chybí nám IT odborníci, kteří by byli stále přítomní ve škole,“ upozornil.

Podle údajů ministerstva dostaly školy od roku 2020 celkově na podporu digitalizace dvě a půl miliardy korun. V této částce jsou zahrnuty nejen prostředky na pokročilé digitální pomůcky, ale také podpora digitalizace v mateřských školách a peníze na prevenci digitální propasti, za které mohly školy například kupovat telefony a tablety v době covidu.

Tento rok mohou dostat základní školy, gymnázia a nově i všechny střední školy na pokročilé digitální pomůcky dalších 709 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZačíná modernizace železniční tratě z pražské Ruzyně do Kladna

Správa železnic zahajuje svůj nejvýznamnější a nejnákladnější letošní projekt: modernizaci tratě mezi pražskou Ruzyní a Kladnem. První těžká technika už je nasazená v Jenči. Připravuje se zde parkoviště, které bude stát hned vedle nových nástupišť. Cena za práce na patnáctikilometrovém úseku je nyní odhadována zhruba na 8,3 miliardy korun. Hotovo má být v roce 2030. Po celém úseku přibude druhá kolej. Díky elektrizaci a narovnání stopy mají vlaky jezdit výrazně rychleji než dosud, až 145 kilometrů v hodině. V blízkosti Letiště Václava Havla začíná také – za necelou miliardu – přestavba mimoúrovňové křižovatky z centra metropole.
před 38 mminutami

VideoNejsušší duben za téměř čtyři dekády, sucho v Česku zesiluje

Sucho v Česku zesiluje. Už teď na jaře je například v části jižních Čech a Vysočiny extrémní. Vyplývá to z dat projektu Intersucho. I podle vodohospodářů je letošní duben nejsušší za posledních třicet šest let. Některé řeky jsou na pětině svého běžného průtoku – například na Vysočině chybí miliarda metrů krychlových vody. A podle předpovědí se bude situace zhoršovat. Nedostatek vody komplikuje nejen zemědělskou produkci, ale i volnočasové aktivity. S vodou tak musí šetřit i vodáci na českobudějovickém kanále.
před 42 mminutami

Středula byl znovu zvolen do čela odborové konfederace ČMKOS

Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů.
19:35Aktualizovánopřed 58 mminutami

Novým šéfem lidovců je Grolich. Prvním místopředsedou byl zvolen Činčila

Novým předsedou opoziční KDU-ČSL byl zvolen jihomoravský hejtman Jan Grolich, který v čele strany nahrazuje Marka Výborného. Na sjezdu byl jediným kandidátem na nejvyšší stranickou funkci. Ve volbě ho podpořilo 233 z 266 delegátů, kteří se účastnili hlasování. „My už nechceme jen přežívat, my chceme vyhrávat,“ řekl Grolich ve svém kandidátském projevu. Strana zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal poslanec Benjamin Činčila.
10:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Celníci letos zadrželi už přes sto zásilek nelegálních léků, hlavně steroidy či přípravky na erekci

Celní správa v prvním čtvrtletí zachytila už 108 zásilek podezřelých léků. Jedná se o téměř 28 procent loňského celkového počtu, jak uvádí mluvčí Hana Štaffová. Nejčastěji se podle ní jednalo o anabolika nebo přípravky na podporu erekce, které nebyly v Česku registrované. Celníci je nachází hlavně v poštovních balících.
před 3 hhodinami

Odbory žádají od Turka omluvu. Macinka mluví o „hilsneriádě“

Odbory se ohradily proti výrokům vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (za Motoristy), jenž označil úředníky za parazity, které Motoristé chtějí deratizovat. Používal i výrazy jako škodná či chátra. Omluvu od něj očekávají Odborový svaz státních orgánů a organizací i Českomoravská konfederace odborových svazů. Po premiérovi Andreji Babišovi (ANO) chtějí, aby takové vyjadřování odmítnul. Předseda Motoristů Petr Macinka Turkova slova marginalizoval s tím, že je proti Turkovi vedena „hilsneriáda“.
10:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Poslanci přehlasovali senátní veto zákona o regulaci cen paliv

Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.
03:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Maximální ceny paliv o víkendu opět o vyšší desítky haléřů vzrostou

Maximální denní ceny paliv, které určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku zvýší o 82 haléřů na 42,86 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než v pátek. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Ministerstvo financí stanovuje ceny od předminulého týdne, mělo by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.
před 5 hhodinami
Načítání...