Zemědělská univerzita prodala pozemky firmě bez peněz, roli hrál muž s vazbou na rektora, píše iRozhlas

Pozemky za zhruba 400 milionů korun v Praze koupila od České zemědělské univerzity (ČZU) neznámá firma Gestate, kterou vzápětí odkoupil podnikatel Milan Ouřada s vazbami na rektora ČZU Petra Skleničku. Uvedl to iRozhlas.cz. Ouřada prodal Gestate jen šest dní po jejím odkoupení i se smlouvou na pozemky investiční skupině KKCG. Cenu nechtěla KKCG uvést. Sklenička přiznal, že se s Ouřadou, který mezitím zemřel, znal. Rektor se ale hájí tím, že v jednáních Gestate s univerzitou Ouřada nefiguroval. Ouřada spolupracoval s původním majitelem Gestate Adolfem Turkem za komunistické totality ve vojenské kontrarozvědce. Turek se podle rozhlasu k obchodu nevyjádřil.

ČZU již dříve oznámila, že posudky ocenily pozemky školy v pražském Sedlci, na kterých je skládka odpadu, nejvýše na 291,3 milionu. Univerzita pak v tendru určila jako minimální cenu 400 milionů. V tendru zbyla jako jediný zájemce Gestate, která nabídla cenu o 50 tisíc korun vyšší, než byla minimální částka.

Gestate podle Radiožurnálu vznikla právě v roce 2019, kdy se univerzita začala prodejem pozemků zabývat. Firma nevyvíjela žádnou činnost, neměla zaměstnance, web a reference. Ačkoli musela na pozemky složit zálohu pět milionů, podle dokumentů v obchodním rejstříku měla na účtu jen pár desítek tisíc. Potřebných 4 950 000 korun pak najednou do firmy podle účetnictví přibylo z „cizích zdrojů“, píše iRozhlas.

Zájem měli i velcí developeři

Právní firma, která soutěž procesovala, v listopadu 2021 tendr ukončila, protože Gestate nedodala některé dokumenty. Firma se odvolala a podklady dodala. Podle dřívějšího vyjádření mluvčí univerzity Karly Mráčkové pro média pak ČZU pokračovala v jednáních s Gestate i po zrušení soutěže. Nabídku firmy považovala ČZU podle mluvčí za „jednoznačně výhodnou“, a s firmou proto na konci roku 2022 uzavřela kupní smlouvu.

Přitom podle rozhlasu se o pozemky po zrušení tendru zajímali velcí developeři, mimo jiné Skanska a Penta. Skanska se v prosinci 2021 obrátila na rektora Skleničku s nabídkou jednání o koupi, kterou ale rektor odmítl a uzavřel předkupní smlouvu na pozemky s Gestate.

Skanska i poté nabízela rektorovi jednání. „Navržená smluvní cena (400,050.000 korun od Gestate, pozn. red.) je dle našich předběžných odborných odhadů přibližně o 50 milionů korun nižší, než činí aktuální cena tržní,“ psal rektorovi podle rozhlasu ředitel oddělení Akvizice a Business Development firmy Skanska Reality Ondřej Beneš. Setkání se ale nekonalo.

Také Penta podle mluvčího Penty Real Estate Martina Lánského dala univerzitě na pozemky nabídku, kterou Lánský podle rozhlasu neupřesnil. Penta podle mluvčího však dostala od univerzity stejně jako Skanska informaci, že tendr skončil.

Ouřada nikdy nic nepodepisoval, uvedl rektor

V listopadu 2022 firmu Gestate s předkupní smlouvou na pozemky univerzity koupil od Turka jeho někdejší spolupracovník z kontrarozvědky Ouřada. Ten vlastnil mimo jiné síť provozů s občerstvením, z nichž jeden je i v areálu ČZU. Ouřada také podle rozhlasu bydlel v Říčanech pár set metrů od rektora ČZU a loni v březnu prodal rektorovu synovi kus své zahrady s přilehlým tenisovým kurtem. Sklenička nepopřel, že Ouřadu znal, ale odmítl, že by to při prodeji pozemků ČZU hrálo roli. „Když jsme to podepisovali, Milan Ouřada tam nevystupoval. Ouřada nikdy nepřišel nic podepisovat. Ve firmě, která to vyhrála, nefiguroval jako majitel ani jako zaměstnanec. A co se s tím dělo potom…,“ rozhodil podle rozhlasu Sklenička rukama. Ouřada letos v červnu zemřel.

Před svou smrtí Ouřada v prosinci 2022 prodal Gestate společnosti SC Czech ADV ze skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka. Noví jednatelé hned další den podepsali s univerzitou kupní smlouvu na pozemky a zaplatili. Mluvčí KKCG Dana Dvořáková řekla Radiožurnálu, že skupina o prodeji pozemků ČZU předtím nevěděla. Cenu uvést odmítla. Na pozemcích chce skupina stavět hlavně byty, zatím ale připravuje návrh dekontaminace území kvůli zmíněné skládce odpadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
16:08Aktualizovánopřed 16 mminutami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
12:17Aktualizovánopřed 26 mminutami

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud potvrdil trest Igoru Mižákovi za zveřejnění korespondence expremiérů

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.
před 3 hhodinami

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...