Kriminalita v Česku loni oproti předchozímu roku stoupla. Policie zaznamenala 181 991 trestných činů, meziročně o 18,8 procenta více. Statistiky v pátek na tiskové konferenci představili policejní prezident Martin Vondrášek a jeho náměstek Tomáš Kubík. Počet registrovaných skutků je ale stále nižší než v roce 2019, tedy před pandemií nemoci covid-19. Tehdy policie evidovala 199 221 trestných činů.
Kriminalita v Česku se loni zvýšila, proti roku 2019 je ale nižší
10 minut
Vývoj kriminality v roce 2022
Na výrazném poklesu kriminality v letech 2020 a 2021 se podle Vondráška podílela zejména protikoronavirová opatření. „Já bych byl velice rád, kdybychom srovnávali srovnatelné,“ řekl policejní prezident. „Je potřeba říci, že jsme asi 20 tisíc trestných činů pod úrovní roku 2019,“ zdůraznil.
Nárůst oproti roku 2021 zaznamenali policisté ve všech kategoriích. Majetková kriminalita byla stejně jako v minulých letech nejčastějším druhem trestných činů, policisté u ní evidovali téměř třicetiprocentní nárůst. Přibylo i trestných činů v kategoriích násilné či hospodářské kriminality, u obou zhruba o deset procent. Výrazně se loni zvýšil počet vražd – zatímco v roce 2021 se jich stalo 105, loni to bylo 150. V roce 2019 policie za celý rok registrovala 143 vražd. K mírnému nárůstu došlo i u kriminality spojené s drogami.
Objasněnost trestných činů se loni snížila
Nejvíce trestných činů policisté evidovali v Praze a v Moravskoslezském kraji. V Praze to bylo 40 704 skutků, v Moravskoslezském kraji 21 884 skutků. Nejméně trestných činů se loni stalo v Karlovarském kraji, bylo jich 4939. Zde ale policisté zaznamenali nejvyšší meziroční nárůst, o 31,6 procenta.
Loni se meziročně snížila škoda způsobená trestnou činností, a to o více než sedm miliard korun. Klesla i hodnota zajištěného majetku, dosáhla zhruba 5,3 miliardy korun. Objasněnost trestných činů se loni snížila na 52,2 procenta, příčinou je podle policistů vzrůstající podíl kyberkriminality na celkovém počtu trestných činů.
Více obětí vražd tvořili cizinci
V Česku se loni stalo 150 vražd, o 45 více než předloni. Téměř polovina zůstala ve stadiu pokusu. Podle policie vývoj kopíruje negativní změny v současné společnosti, která je orientovaná na materiální hodnoty a má tendenci k silovému řešení problémů.
Údaje zahrnují nejen dokonané skutky a pokusy o vraždu, ale i jejich přípravu. „Nárůst je třeba z obecného hlediska přisuzovat znatelnému vyššímu napětí ve společnosti, které ovlivnila i pandemie covid-19, válečný konflikt na Ukrajině a komplikovaný vývoj ekonomické situace,“ konstatovala policie.
Většinu vrahů i nadále motivují osobní rozepře, loni takových vražd bylo 76. Stále platí, že oběť vraždy obvykle zná svého vraha – bývají to příbuzní nebo partneři.
Více obětí vražd meziročně tvořili cizinci, podle prezidia se ale toto zvýšení nijak výrazněji nevymyká počtům z předchozích několika let. Policie loni nezjistila žádnou sériovou vraždu – tedy dva a více skutků vražd spáchaných jedním pachatelem.
Případů hackingu přibylo za loňský rok více než 50 procent
V České republice loni přibylo proti roku 2021 trestných činů páchaných v kyberprostoru o 9036 na 18 554 skutků, tedy téměř o 100 procent. Na tiskové konferenci to v pátek řekl náměstek pro službu kriminální policie a vyšetřování Tomáš Kubík. Případů hackingu přibylo za loňský rok více než 50 procent.
„Kybernetická, internetová kriminalita subsumuje všechny druhy trestné činnosti: majetkovou, hospodářskou, mravnostní. Tím, jak se nám část této trestné činnosti přesouvá do online prostoru, všechno narůstá,“ řekl Kubík. Nejčastěji podle něj jde o podvodná jednání – phishingové či vishingové útoky. Část tvoří i mravnostní kriminalita páchaná na internetu.
Podle Kubíka jde o celoevropský problém, do budoucna lze navíc očekávat další nárůst kybernetické kriminality. „Nevím, jestli ten nárůst bude tak výrazný, ale určitě to nebude klesat a budou se objevovat stále nové formy a metody. A my na ně budeme muset reagovat,“ řekl náměstek.
Důležitá je podle něj v tomto ohledu i prevence. „Pokud lidi budou poučenější, nenechají se okrást o své přístupové údaje, potažmo o peníze,“ dodal Kubík. Nejvíce kybernetických trestných činů meziročně přibylo na Karlovarsku, vysoký počet policisté evidovali i ve Středočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji a také v Praze.
Od letošního roku vznikl u policie nový útvar pro boj s kybernetickou kriminalitou, terorismem a extremismem. Vznikl vyčleněním dvou struktur z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Ředitelem nové Národní centrály pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou (NCTEKK) se loni v říjnu stal Břetislav Brejcha, který dříve působil jako náměstek ředitele Národní protidrogové centrály (NPC).
