Německá policie téměř dokončila vyklízení osady Lützerath, začala demolice

Německá policie téměř dokončila vyklízení vesnice Lützerath, a pracovníci tak mohli začít bourat první stavení. Osada na západě spolkové republiky, která se v posledních dnech stala symbolem boje proti změnám klimatu, se nevyhne demolici kvůli rozšiřování blízkého hnědouhelného dolu. Většina Němců je proti takovým krokům.

S vyklízením osady, v níž demonstrovaly stovky lidí, začala policie ve středu a v pátek s ním byla prakticky hotová. Zatímco odpoledne policisté z místa odnášeli aktivisty z poslední obsazené budovy, začala podle DPA demolice jednoho ze statků.

Posledních několik aktivistů zůstává v přístřešcích, které si vybudovali na stromech, a dva jsou v tunelu pod osadou. Jejich vyproštění bude zřejmě náročné. „Považuji za hrozné, jakému nebezpečí se tito lidé vystavují,“ řekl v pátek šéf policie v Cáchách Dirk Weinspach, který se do tunelu sám podíval. Vůbec podle něj není bezpečný.

„Já jsem Pinky a já jsem Brain,“ představili se na videu zveřejněném na YouTube dva aktivisté, kteří tvrdí, že jsou v tunelu pod Lützerathem. Chodbu, která je asi ve čtyřmetrové hloubce, si demonstranti zbudovali svépomocí a ze záběrů je patrné, že aktivisté mají spojení s povrchem a také zařízení na přívod čerstvého vzduchu.

Video policie považuje za pravé. Ve čtvrtek ještě před zveřejněním zmíněného videa cášská policie, která má zásah na starosti, uvedla, že prověřuje informace o existenci tunelů pod osadou. Později policejní mluvčí uvedl, že zjištěny byly dva vstupy do podzemí a že jeden tunel je obsazen.

Vládní představitelé aktivisty kritizují

Počínání části protestujících v pátek kritizoval německý kancléř Olaf Scholz (SPD). Sám prý také dříve demonstroval, ale vždy pro něj bylo nepřijatelné, aby se protest stal násilným. Narážel tak na to, že aktivisté v první den zásahu na policisty házeli kamení, dlažební kostky, dělobuchy a také zápalné lahve.

Příliš pochopení pro demonstranty nemá ani ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck, který je zodpovědný i za otázku klimatických změn. Existuje podle něj řada dobrých důvodů, proč protestovat za větší ochranu klimatu, ale Lützerath má za špatný symbol.

Průzkum veřejného mínění pro televizi ZDF ale v pátek ukázal, že 59 procent Němců si nepřeje další rozšiřování hnědouhelných dolů. Pro je jich 33 procent.

Aktivisté na střeše domu v osadě Lützerath
Zdroj: ČTK / DPA/Rolf Vennenbernd

Výměnou za demolici osady zůstane stát dalších pět vesnic

Osadu Lützerath v Severním Porýní-Vestfálsku tvoří několik domů a statků, ve kterých ještě v roce 2008 žilo zhruba osmdesát lidí. Původní obyvatelé se postupně vystěhovali, aby energetická společnost RWE mohla rozšířit nedaleký hnědouhelný důl.

Německo by mělo do roku 2038 přestat využívat uhlí k výrobě elektrické energie. Zemská vláda Severního Porýní-Vestfálska se dohodla se společností RWE, že v této spolkové zemi skončí spalování uhlí už v roce 2030, ale výměnou za to se rozšíří hnědouhelný důl Garzweiler.

„Součástí této dohody je, že vesnice Lützerath, která je už několik let bez původních obyvatel, bude zdemolována a uhlí pod ní vytěženo a spáleno v hnědouhelné ekeltrárně, která je poblíž. Výměnou za demolici Lützerathu zůstane zachováno dalších pět vesnic, které byly bezprostředně ohroženy rozšířením dolu,“ dodává zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Klimatičtí aktivisté s odkazem na vědecké studie tvrdí, že uhlí pod Lützerathem není potřeba, a jeho spalování podle nich přispěje k tomu, že Německo nedodrží své klimatické cíle. Naopak spolková i zemská vláda odkazují na jiné vědecké studie, podle kterých je uhlí v této době třeba k zajištění dodávek energií – i proto, že do Německa už neproudí žádný plyn z Ruska, uzavřel zpravodaj ČT.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Polák k vyklízení osady Lützerath
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 5 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...