Odměna pro lidi, kteří za měsíc zasednou ve volebních komisích pro prezidentské volby, se nově nebude danit. Umožnil to letos schválený daňový balíček. I tak ale řada starostů upozorňuje, že jde pořád o málo peněz. Lidé o funkci zájem nemají a leckdy je těžké komise zaplnit.
Starosta Přibic na Brněnsku Miroslav Effenberger (nestr.) se v lednu nejspíš stane také členem volební komise. Zatím do ní totiž téměř nemá koho dosadit. „Jsou to čtyři dny – prakticky po osmi hodinách – za dva a půl tisíce,“ popisuje současnou situaci Effenberger.
Právě nízké odměny jsou podle starosty důvodem, proč lidé o funkci nestojí. Někde je motivují i vlastními příplatky nad rámec toho, co posílá stát.
Třeba v Sulicích jsou tři volební okrsky, starosta tam proto potřebuje tři volební komise – a už je má složené. Léta tam jedné komisi předsedá tamní místostarosta a také zbytek jejich členů zasedá téměř při každých volbách. Starosta jim za to k odměně od státu přidá i z obecního rozpočtu.
„Aby byla lehce nad minimální mzdou. Vychází nám to kolem stokoruny na hodinu. Minimální mzda pro letošní rok je 96,40 korun,“ říká starosta Sulic Petr Čuřík (nestr.). „Ta práce je si myslím velice náročná, mnohdy podceňovaná,“ dodává.
Podle slov starosty musí členové komisí věnovat volbám i s přípravami mnohdy více než 40 hodin. Zvýšení odměn prosazuje i Sdružení místních samospráv. Zatím to ale není v plánu.
„Členů komise je zhruba sto tisíc. Obecně to spolkne zhruba tři čtvrtiny nákladů na volby. A když si řekneme, že by se přidalo třeba jenom stokoruna, tak už je to deset milionů korun,“ vysvětluje ředitel odboru voleb ministerstva vnitra Tomáš Jirovec. Dohromady prezidentské volby vyjdou na asi 800 milionů korun.
