Ve čtvrtek se v pražském Lichtenštejnském paláci konal devátý ročník Národní konference transferu technologií 2022. Jedenáct vědeckých týmů tak soutěžilo s projekty pro komerční použití. Vítězným projektem se stalo magnetické čerpadlo Západočeské univerzity v Plzni. Ocenění autoři projektu převzali od ministryně pro vědu, výzkum a inovaci Heleny Langšádlové (TOP 09). Komerční potenciál projektů posuzovala porota složená například z investorů.
Vítězné čerpadlo oproti běžně dostupným modelům neobsahuje žádné pohyblivé části, jako je například rotor, a funguje i bez zapojení do elektrického zdroje. Je také mnohonásobně lehčí, menší a využívá vlastností magnetického pole. Uplatnění by čerpadlo mohlo najít především v lékařství nebo v různých vesmírných projektech.
Druhé místo obsadil projekt výroby mléka bez chovu dobytka, který spočívá v kultivaci živočišných buněk. Použitím nových technologií dokážou vědci z brněnské Masarykovy univerzity vyrobit mléko podobných kvalit, jaké má to běžné. Dostupné rostlinné alternativy mléka nejsou podle autorů projektu dostatečně nutričně bohaté a není možné z nich vyrobit klasický sýr. Díky novému postupu výroby by byly zároveň minimalizovány negativní dopady na životní prostředí, uvedli brněnští vědci.
Na třetím místě skončil hydrogel Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který má napomoci lepšímu zadržování vody v půdě. Ve formě granulí nebo prášku dokáže pohltit vodu a během období sucha ji zase uvolňovat okolním rostlinám. Nově vyvinutá látka podle zlínských vědců pomáhá zadržet vodu v půdě o třicet procent déle, a není tak nutné ji často zavlažovat. Hydrogel se v zemině zároveň rychle odbourává a obohacuje ji o prospěšné látky, dodali vědci.
Cenu sympatie získalo Centrum dopravního výzkumu za emulzi z lněného oleje, která dokáže betonu a asfaltu čtyřnásobně prodloužit životnost. Kromě vítězných univerzit bylo zastoupeno také České vysoké učení technické v Praze či Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Dále například Fakultní nemocnice Hradec Králové.
„Transfera Technology Day je tradiční akcí, koná se již třetím rokem. Je určena pro výzkumníky, pro lidi z akademického prostředí, kteří ve své vědě dokázali něco, co už má jakýsi trend, že by mohlo být uplatnitelné ve společnosti,“ přiblížila akci předsedkyně Transfera.cz a porotkyně Eva Janouškovcová.
Akce tak podle ní slouží především k tomu, aby ukázala akademikům cestu, jak odborná porota složená například z investorů může nahlížet na výsledky vědy a výzkumu. „A také aby jim dala zpětnou vazbu k tomu, co třeba mohou dělat jinak a lépe,“ podotkla. „Hodnotíme kvalitu, komerční potenciál, ale potom také prezentaci – to, jak projekt zaujme,“ doplnila Janouškovcová.
V Česku chybí podnikavost, myslí si Fusek
Transfer vědy z laboratoří do praxe je mnohdy komplikovaný. Největšími překážkami jsou v Česku složitá byrokracie a nedostatečné financování. „Důležitým faktorem je také podnikavost. Ta nám v centrální Evropě obecně chybí,“ myslí si jednatel IOCB Tech Martin Fusek.
„Jsem v této oblasti angažován posledních čtrnáct let a musím říct, že je zde obrovský posun dopředu,“ uvedl Fusek s tím, že je posun dán také generační obměnou. „Přicházejí mladší a ti se na to dívají jinak než senioři,“ okomentoval. Pozitivem je podle něj také to, že se poprvé v programovém prohlášení vlády objevila podpora této oblasti.
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Langšádlová chce představit novelu zákona, která by se na oblast transferu měla zaměřit. „Chtěl bych, aby podpora, kterou stát dává do vědy, výzkumu a inovací, byla stálá,“ sdělil Fusek. „Hodně se také musí udělat uvnitř samotných výzkumných organizací a podpořit v nich myšlenku, že výsledek může skutečně sloužit k něčemu pozitivnímu pro člověka a lidstvo.“
