Kladenský soud uložil šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi v kauze těžby kamene v Lánech peněžitý trest 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti v organizacích, které spravují státní majetek. Státní zástupkyně Denisa Sotáková navrhovala za trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku dvouletý trest s podmíněným odkladem na tři roky, pokutu 1,6 milionu korun a zákaz činnosti na čtyři roky. Obhájce Jan Staněk naopak požadoval zproštění obžaloby. Rozsudek není pravomocný. Obě strany si ponechaly lhůtu pro podání případného odvolání.
V kauze těžby kamene v Lánech uložil soud Balákovi peněžitý trest a zákaz činnosti
Balák, který se líčení nezúčastnil a vinu odmítá, jednal podle Sotákové vědomě v rozporu s účelem, pro který mu byl majetek svěřen.
Podle žalobkyně ředitel Lesní správy Lány prodal společnosti Energie tisíce tun kameniva pod cenou, respektive v rozporu s tržními cenami, a svým podpisem nevýhodné smlouvy způsobil Lesní správě Lány škodu zhruba 1,6 milionu korun. Podle jednoho ze svědků byl kámen, který měl sloužit pro práce v oboře, konkrétně úpravu cest a svahů vodní nádrže, vyvážen mimo oboru.
Sotáková uvedla, že nevýhodnou zakázku Balák plánoval, což podle ní dokazují některé odposlechy. „Obžalovaný o svém plánu čile komunikoval se zástupcem společnosti Energie,“ zdůraznila žalobkyně.
Po vynesení rozsudku nevyloučila, že odvolání podá. „Počkáme na písemné vyhotovení rozsudku a všechno zvážíme,“ doplnila. Podle ní je podstatné, že soud shledal, že o vině bylo rozhodnuto plně dle podané obžaloby.
Obhájce se k rozsudku vyjádřit nechtěl. Předtím ale zdůraznil, že se u soudu neprokázálo, že škoda vznikla. Výpovědi ani odposlechy podle něj nepotvrzují, že kamenivo bylo vyváženo mimo oboru. „Cena určená za materiál byla zcela odpovídající,“ řekl obhájce. „Záměrem obžalovaného bylo, aby jako vedlejší produkt stavební činnosti bylo zajištění opravy cest,“ pokračoval advokát a dodal, že rekonstrukce cest se prokazatelně uskutečnila.
U soudu v případu těžby kamene v Lánech vypovídal v úterý poslední svědek, který projektoval zemní úpravy, k nimž byl materiál použit. „Mým úkolem bylo zpracovat projektovou dokumentaci,“ popsal svědek. Podle dokumentace se pak v lánské oboře upravovaly cesty i svahy vodní nádrže, k čemuž sloužil kámen z místního lomu. Na otázku, zda se s Balákem někdy setkal, odpověděl, že „určitě několikrát,“ například při uzavření smlouvy o zakázce. Vysvětloval i některé změny v dokumentaci, například rozsah upravených cest.
Soud přehrával také prostorové odposlechy z roku 2015 ze schůzky, které se kromě dalších účastnil Balák i projektant. Řešili na ní mimo jiné územní rozhodnutí potřebné i pro povolení prací v historickém lomu.
Sotáková už dříve konstatovala, že nelze předvídat, zda může prezident Miloš Zeman Balákovi udělit milost, stejně jako to učinil v případu ovlivňování jiné zakázky v Lánské oboře, ve které byl šéf Lesní správy Lány pravomocně odsouzen k tříletému vězení.
Soudce Ivo Poštolka ve zdůvodnění rozsudku prohlásil, že Balák byl odsouzen za přečin, což je méně závažný trestný čin. Shodně se státní zástupkyní zdůraznil, že je na něj třeba po milosti nahlížet jako na dosud bezúhonného občana.
Před podpisem smlouvy měl Balák podle Poštolky k dispozici odborné posouzení ceny kameniva, podle něhož měla být o 1,6 milionu korun vyšší. Nehospodařil tedy řádně s prostředky zaměstnavatele. „Soud nemá pochybnosti, že k tomu jednání došlo,“ uvedl při zdůvodnění rozsudku Poštolka a dodal, že podstatné jsou listinné důkazy, které obsahují i doložené výpočty.
V případě, že by žalobkyně či obhájce podali odvolání, se bude kauzou zabývat Krajský soud v Praze.
