Ministerstvo prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům odpovídající zálohy, řekl Fiala

Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že vláda nenechá občany „padnout“, podle něj lidé zaplatí za bydlení maximálně třicet procent svých příjmů, v Praze třicet pět procent. Vláda nechá ministerstvo průmyslu a obchodu prověřit, zda dodavatelé nezneužívají zálohy na energie. Stát nebude podle šéfa resortu Jozefa Síkely (za STAN) při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi. V určité fázi je ale možné, že se i ony budou muset částečně omezit, například kdyby Česko mělo o pomoc s dodávkami plynu požádat okolní státy.

„Občané zaplatí za bydlení maximálně třicet procent svých příjmů, v Praze třicet pět procent,“ ujistil Fiala. „A to včetně všech poplatků za vodu a energie. Veškeré náklady nad třicet procent jejich příjmů je jim stát připraven uhradit,“ dodal. Potvrdil také, že do konce srpna chce vláda schválit podobu úsporného tarifu.

Stát za první pololetí letošního roku vyplatil na pomoc domácnostem prostřednictvím příspěvků na bydlení a mimořádné okamžité pomoci přes pět miliard korun, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Fialy prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům zálohy odpovídající očekávané spotřebě a ceně energií, tedy zda dodavatelé zálohy nezneužívají. Premiér očekává, že MPO bude o prvních výsledcích kontrol výše záloh informovat již v příštím týdnu.

Nahrávám video

„Máme z terénu signály, že u některých domácností, odběrných míst, dochází k tomu, že ta záloha s vysokou pravděpodobností neodpovídá, není adekvátní a je stanovena vyšší,“ přiblížil Jurečka. Obchodník si tak podle něj může vylepšovat cash flow. Není podle ministra možné, aby se zálohy v této době zneužívaly.

V rámci úsporného tarifu chce vláda lidem poskytnout příspěvek jako částečnou kompenzaci zvýšených nákladů na energie. Domácnosti letos podporu dostanou prostřednictvím své smlouvy na elektřinu. Letos dá vláda na pomoc deset miliard korun, dalších 30 miliard rozdělí příští rok, a to už prostřednictvím jednotlivých komodit, tedy jednotlivě ve vyúčtování za elektřinu, plyn a teplo. Návrh je nyní v meziresortním připomínkování, jednotlivé instituce mají na podání připomínek čas do pondělí. Konkrétní částky podpory zatím nejsou známé.

Fiala ujistil, že díky „aktivním krokům vlády“ je Česká republika na zimu připravena a má dostatek zásob plynu na zimu. Stát podle něj udělal veškeré kroky, aby nenastal nejkatastrofičtější možný scénář.

Zmínil například naplněné zásobníky plynu, nakoupený plyn v státních hmotných rezervách i získání kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. V tomto LNG terminálu má Česko pronajatou kapacitu pro až třetinu roční spotřeby plynu, bude ho moci využívat již během nadcházející topné sezony. Potřeba ale podle vlády budou také úspory spotřeby. Zároveň řekl, že kabinet nebude „upřednostňovat byznys před občany“. 

„Chtěl bych vyvrátit nesmysly o tom, že někdo bude chodit kontrolovat občany do kuchyně, na kolik stupňů mají zapnuté topení,“ uvedl Fiala. Podle něj vláda musí mít připraveny krizové scénáře, ale nepočítá s nimi. 

Stát nebude preferovat průmysl před domácnostmi

Udržet ekonomiku v chodu je podle Síkely v zájmu každého. Česko se podle něj může dostat do situace, kdy na trhu v Evropě nebude žádný plyn, a to bez ohledu na cenu. „V takovém případě samozřejmě bude nutné přejít k jakémusi restriktivnímu režimu,“ předeslal Síkela. 

Letos v dubnu ministerstvo průmyslu informovalo, že při kritickém nedostatku plynu by se dodávky zachovaly jen domácnostem a kritické infrastruktuře, například nemocnicím.

I když domácnosti spadají mezi takzvané chráněné zákazníky, podle ministra to neznamená, že se jich nedotkne určitý diskomfort. „Aby stát zachoval nejnutnější chod průmyslu, bude možná potřebovat solidaritu, pochopení a výpomoc ze strany domácností,“ konstatoval a připomněl, že lidé by si měli uvědomit, že jsou zaměstnanci daných firem a zároveň využívají některou z jejich produkce. Vyvrátil ale tvrzení, že by stát preferoval průmysl před domácnostmi.

Na pomoc domácnostem s vysokými cenami energií připravuje vláda například zavedení takzvaného úsporného tarifu. Domácnosti letos podporu dostanou prostřednictvím své smlouvy na elektřinu. Letos dá vláda na pomoc 10 miliard korun, dalších 30 miliard rozdělí příští rok, a to už prostřednictvím jednotlivých komodit, tedy jednotlivě ve vyúčtování za elektřinu, plyn a teplo.

Kabinet teď čeká, až uplyne lhůta pro meziresortní připomínkování. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu řekl, že je vláda připravena návrh schválit v příštím, nebo následujícím týdnu.

Z průvodního dopisu pro jednání kabinetu vyplývá, že ministerstvo průmyslu a obchodu požaduje předložení připomínek nejpozději do šesti pracovních dnů od vložení materiálu do systému eKLEP (elektronická knihovna legislativního procesu). Materiál byl do knihovny vložen v neděli 14. srpna, vláda by ho proto mohla projednat již na svém příštím jednání za týden.

Vláda nic konkrétního nepředložila, kritizuje opozice

V případě úsporného energetického tarifu je ale místopředseda poslanců ANO Patrik Nacher skeptický. Podle něj vláda dosud stále nepředložila konkrétní kroky, jak bude pomoc lidem vypadat. „My teďka nevíme, co v tom nařízení vlády bude. Od března tady neustále běhají nějaká čísla, pro lidi je to nepříjemné, protože nevědí, jaké bude opatření, koho se to bude týkat,“ podotkl Nacher. Podle něj vláda ani neřekla, jaká bude konkrétní pomoc firmám.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ale oponoval, že vláda už nyní pomáhá. Ujistil, že podrobnosti na konci srpna zveřejní. „My jsme přitom jasně zveřejnili, že na celou tu pomoc vyčleníme 66 miliard korun, to je konkrétní částka na dvanáct měsíců,  k tomu dalších sedmnáct miliard jsou právě úhrady na obnovitelné zdroje energie a to se týká jak domácností, tak firem,“ reagoval Kupka.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 1 hhodinou

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 2 hhodinami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 12 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 20 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.