Ministerstvo prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům odpovídající zálohy, řekl Fiala

Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že vláda nenechá občany „padnout“, podle něj lidé zaplatí za bydlení maximálně třicet procent svých příjmů, v Praze třicet pět procent. Vláda nechá ministerstvo průmyslu a obchodu prověřit, zda dodavatelé nezneužívají zálohy na energie. Stát nebude podle šéfa resortu Jozefa Síkely (za STAN) při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi. V určité fázi je ale možné, že se i ony budou muset částečně omezit, například kdyby Česko mělo o pomoc s dodávkami plynu požádat okolní státy.

„Občané zaplatí za bydlení maximálně třicet procent svých příjmů, v Praze třicet pět procent,“ ujistil Fiala. „A to včetně všech poplatků za vodu a energie. Veškeré náklady nad třicet procent jejich příjmů je jim stát připraven uhradit,“ dodal. Potvrdil také, že do konce srpna chce vláda schválit podobu úsporného tarifu.

Stát za první pololetí letošního roku vyplatil na pomoc domácnostem prostřednictvím příspěvků na bydlení a mimořádné okamžité pomoci přes pět miliard korun, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Fialy prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům zálohy odpovídající očekávané spotřebě a ceně energií, tedy zda dodavatelé zálohy nezneužívají. Premiér očekává, že MPO bude o prvních výsledcích kontrol výše záloh informovat již v příštím týdnu.

Nahrávám video
Brífink po jednání vlády 17. srpna
Zdroj: ČT24

„Máme z terénu signály, že u některých domácností, odběrných míst, dochází k tomu, že ta záloha s vysokou pravděpodobností neodpovídá, není adekvátní a je stanovena vyšší,“ přiblížil Jurečka. Obchodník si tak podle něj může vylepšovat cash flow. Není podle ministra možné, aby se zálohy v této době zneužívaly.

V rámci úsporného tarifu chce vláda lidem poskytnout příspěvek jako částečnou kompenzaci zvýšených nákladů na energie. Domácnosti letos podporu dostanou prostřednictvím své smlouvy na elektřinu. Letos dá vláda na pomoc deset miliard korun, dalších 30 miliard rozdělí příští rok, a to už prostřednictvím jednotlivých komodit, tedy jednotlivě ve vyúčtování za elektřinu, plyn a teplo. Návrh je nyní v meziresortním připomínkování, jednotlivé instituce mají na podání připomínek čas do pondělí. Konkrétní částky podpory zatím nejsou známé.

Fiala ujistil, že díky „aktivním krokům vlády“ je Česká republika na zimu připravena a má dostatek zásob plynu na zimu. Stát podle něj udělal veškeré kroky, aby nenastal nejkatastrofičtější možný scénář.

Zmínil například naplněné zásobníky plynu, nakoupený plyn v státních hmotných rezervách i získání kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. V tomto LNG terminálu má Česko pronajatou kapacitu pro až třetinu roční spotřeby plynu, bude ho moci využívat již během nadcházející topné sezony. Potřeba ale podle vlády budou také úspory spotřeby. Zároveň řekl, že kabinet nebude „upřednostňovat byznys před občany“. 

„Chtěl bych vyvrátit nesmysly o tom, že někdo bude chodit kontrolovat občany do kuchyně, na kolik stupňů mají zapnuté topení,“ uvedl Fiala. Podle něj vláda musí mít připraveny krizové scénáře, ale nepočítá s nimi. 

Stát nebude preferovat průmysl před domácnostmi

Udržet ekonomiku v chodu je podle Síkely v zájmu každého. Česko se podle něj může dostat do situace, kdy na trhu v Evropě nebude žádný plyn, a to bez ohledu na cenu. „V takovém případě samozřejmě bude nutné přejít k jakémusi restriktivnímu režimu,“ předeslal Síkela. 

Letos v dubnu ministerstvo průmyslu informovalo, že při kritickém nedostatku plynu by se dodávky zachovaly jen domácnostem a kritické infrastruktuře, například nemocnicím.

I když domácnosti spadají mezi takzvané chráněné zákazníky, podle ministra to neznamená, že se jich nedotkne určitý diskomfort. „Aby stát zachoval nejnutnější chod průmyslu, bude možná potřebovat solidaritu, pochopení a výpomoc ze strany domácností,“ konstatoval a připomněl, že lidé by si měli uvědomit, že jsou zaměstnanci daných firem a zároveň využívají některou z jejich produkce. Vyvrátil ale tvrzení, že by stát preferoval průmysl před domácnostmi.

Na pomoc domácnostem s vysokými cenami energií připravuje vláda například zavedení takzvaného úsporného tarifu. Domácnosti letos podporu dostanou prostřednictvím své smlouvy na elektřinu. Letos dá vláda na pomoc 10 miliard korun, dalších 30 miliard rozdělí příští rok, a to už prostřednictvím jednotlivých komodit, tedy jednotlivě ve vyúčtování za elektřinu, plyn a teplo.

Kabinet teď čeká, až uplyne lhůta pro meziresortní připomínkování. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu řekl, že je vláda připravena návrh schválit v příštím, nebo následujícím týdnu.

Z průvodního dopisu pro jednání kabinetu vyplývá, že ministerstvo průmyslu a obchodu požaduje předložení připomínek nejpozději do šesti pracovních dnů od vložení materiálu do systému eKLEP (elektronická knihovna legislativního procesu). Materiál byl do knihovny vložen v neděli 14. srpna, vláda by ho proto mohla projednat již na svém příštím jednání za týden.

Vláda nic konkrétního nepředložila, kritizuje opozice

V případě úsporného energetického tarifu je ale místopředseda poslanců ANO Patrik Nacher skeptický. Podle něj vláda dosud stále nepředložila konkrétní kroky, jak bude pomoc lidem vypadat. „My teďka nevíme, co v tom nařízení vlády bude. Od března tady neustále běhají nějaká čísla, pro lidi je to nepříjemné, protože nevědí, jaké bude opatření, koho se to bude týkat,“ podotkl Nacher. Podle něj vláda ani neřekla, jaká bude konkrétní pomoc firmám.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ale oponoval, že vláda už nyní pomáhá. Ujistil, že podrobnosti na konci srpna zveřejní. „My jsme přitom jasně zveřejnili, že na celou tu pomoc vyčleníme 66 miliard korun, to je konkrétní částka na dvanáct měsíců,  k tomu dalších sedmnáct miliard jsou právě úhrady na obnovitelné zdroje energie a to se týká jak domácností, tak firem,“ reagoval Kupka.

Nahrávám video
Události, komentáře: Debata Nachera a Kupky k energetice a Mlejnkovi
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Výbor doporučil sněmovně schválit rozpočet, opoziční úpravy nepodpořil

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil plénu schválení návrhu letošního státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Usnesení podpořili poslanci koalice ANO, SPD a Motoristů, opoziční zákonodárci byli proti nebo se hlasování zdrželi. Výbor nepodpořil žádný ze čtyř podaných opozičních požadavků na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Vládní tábor do výboru žádnou úpravu nepředložil.
12:16Aktualizovánopřed 4 mminutami

Bývalí funkcionáři KSČ budou dál brát snížené důchody, potvrdil Ústavní soud

Bývalí vrcholní představitelé komunistického režimu v Československu budou i nadále pobírat snížené důchody. Ústavní soud (ÚS) neveřejně odmítl stížnost někdejšího brněnského stranického funkcionáře, která byla spojená i s návrhem na zrušení části zákona o důchodovém pojištění. Vyplývá to z usnesení v databázi soudu.
11:38Aktualizovánopřed 38 mminutami

Zadlužení Čechů loni stouplo o dvanáct procent, nejvíce od roku 2021

Zadlužení obyvatel Česka loni vzrostlo meziročně o dvanáct procent na 4,05 bilionu korun. Je to nejvyšší růst od roku 2021. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 7,5 procenta na 35,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací poskytnutých společností CRIF - Czech Credit Bureau.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výročí ruské invaze na Ukrajinu

Hosté Událostí, komentářů diskutovali v den výročí začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu o postojích Česka vůči invazi. Diskutující také probrali téma ukrajinských uprchlíků v Česku nebo stav mírových jednání. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) musí v rámci mírových jednání dojít k bolestivému kompromisu. Podle předsedy ODS Martina Kupky je klíčové setrvat v podpoře Ukrajiny. Místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Róbert Šlachta (Přísaha) se obává, že konflikt hned tak neskončí, ale na ústupky není čas. Šéf STAN Vít Rakušan věří v možnost spravedlivého míru. Diskuzí provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

VideoAzbest může způsobit rakovinu. Práci s ním musí hygieně hlásit všichni stavebníci

Pražští hygienici v loňském roce provedli bezmála stovku kontrol na přítomnost azbestu. Karcinogenní látky objevili třeba i při rekonstrukci střechy letiště Václava Havla a obchodního domu Kotva, kde byl i v obvodových zdech. Hygienici ho ale našli také v brzdových destičkách výtahů a eskalátorů. Přítomnost azbestu potvrdila rovněž kontrola v budově bývalého Prioru v Modřanech. Pokud se s domem nijak nemanipuluje, není látka sama o sobě škodlivá. V Modřanech ale dělníci plánují demolici, a ještě před jejím zahájením tak budou muset azbest zlikvidovat. Při drolení, lámání nebo řezání se z něj totiž uvolňují tenká vlákna, která snadno pronikají do plic, kde se hromadí a škodí. Způsobit může i rakovinu. Od ledna musí práci s azbestem hlásit hygieně všichni stavebníci, jinak hrozí pokuta v řádech desítek tisíc korun.
před 6 hhodinami

Vojtěch žádá ve VZP forenzní audit, Kabátek pochybení odmítá

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) požaduje po novém vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), aby zadalo forenzní audit – tedy důkladnou kontrolu hospodaření s cílem odhalit možné zpronevěry, podvody či korupci. Řekl to České televizi. Správní rada v pondělí odvolala ředitele největší zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka. Podle Vojtěcha jsou důvody velmi vážné, Kabátek jakákoli pochybení odmítá.
před 15 hhodinami

Na zhruba desítce míst platila povodňová bdělost

První povodňový stupeň platil v úterý ráno zhruba desítce míst v Česku. Týkalo se to například Tiché Orlice na Rychnovsku, kde voda ze vzedmuté řeky zaplavila cyklostezku mezi Týništěm nad Orlicí a Albrechticemi nad Orlicí. Mírné vzestupy hladin meteorologové očekávají také na Moravské Dyji v Janově a na střední a dolní Nežárce. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ukrajinci v Česku podnikají, pečou i učí

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu požádalo v Česku o živnostenské oprávnění přes čtyřicet šest tisíc Ukrajinců. Vyplývá to ze statistik společnosti Dun & Bradstreet. Patří mezi ně Albína Romanjuková a Oleksandr Politiuk, kteří stejně jako tisíce jejich krajanů utekli před válkou a v Česku se pustili do podnikání. Ukrajinci se uplatňují i jako zdravotníci nebo učitelé. Solomija Makovská dokonce získala ocenění Učitel Vysočiny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...