Kupka navrhuje řidičák od 17, vyšší pokuty i změnu bodového systému

Nahrávám video

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) představil návrh novely zákona o silničním provozu. Její součástí je možnost řízení od 17 let pod dohledem mentora, řidičský průkaz na zkoušku pro začínající řidiče nebo přehlednější úprava sazeb bodů podle závažnosti spáchaného přestupku. Pokuty u závažných dopravních přestupků by se od roku 2024 mohly zvýšit až na 25 tisíc korun, tedy až pětinásobně proti stávající výši. Návrh novely teď míří do připomínkového řízení.

„Ke změnám saháme po více než deseti letech, kdy se podmínky neměnily,“ podotkl Kupka. Cílem navrhovaných úprav má být efektivnější postih nejnebezpečnějších přestupků, zvýšení bezpečnosti silničního provozu a snížení postihu u banálních přestupků. 

Jednou ze změn v novele je zjednodušení bodového systému, kdy budou tři kategorie hodnocení – šestibodové, čtyřbodové a dvoubodové. Nový bodový systém má podle Kupky přinést „významný a jasný postih u těch přestupků, které přinášejí nejvážnější ohrožení“. „Snažíme se o to, aby větší srozumitelnost normy přispěla k většímu respektování zákona,“ zdůvodnil.

Řidiči zaplatí za přestupky více

Například u řízení pod vlivem alkoholu to dle novely bude šest bodů místo nynějších sedmi, řidič ale zaplatí pokutu ve správním řízení až 25 tisíc korun místo dnešních až dvaceti tisíc. Pokud odmítne zkoušku na alkohol, hrozí mu až 75 tisíc korun.

Maximálních šest trestných bodů a pokuta 25 tisíc korun hrozí vedle alkoholu i za překročení rychlosti o padesát, respektive čtyřicet kilometrů za hodinu mimo obec a v obci, vjezd na železniční přejezd přes zákaz nebo jízdu na červenou. U té se pokuta zvýší z pěti tisíc korun, tedy pětinásobně. Držení telefonu za jízdy by pak mělo znamenat pokutu dva a půl tisíce korun a čtyři body. Pokuta na místě se u závažných přestupků dle návrhu zdvojnásobí na pět tisíc.

„Všemi těmi kroky sledujeme, aby tam, kde se jedná o nejzávažnější přestupky, jako je vjetí na železniční přejezd na červenou, nerespektování světelné signalizace na křižovatkách, případně překročení všech limitů rychlosti, tak aby to byl jasný signál, že takto by se na českých silnicích jezdit nemělo,“ řekl Kupka.

Nahrávám video

Tresty se zmírňují u bagatelních prohřešků, jako je porušení zákazu zastavení a stání, nerozsvícení světel, zapomenutí dokladů nebo překročení rychlosti do deseti kilometrů v hodině nad povolený limit, kde se snižuje horní hranice pokuty na místě z 2000 korun na 1500 korun, a body se nezapisují. 

Návrh se také snaží korigovat nedávno zavedenou novinku o odstupu 1,5 metru mezi předjížděným cyklistou a autem. Nově by odstup mohl být menší, pokud vůz nepojede rychleji než 30 kilometrů v hodině.

„V oblasti bezpečnosti silničního provozu má aktualizace sankčního systému podporu,“ uvedl ředitel BESIP Tomáš Neřold. Za čtyřiceti procenty všech přestupků v bodovém hodnocení řidičů je nepřiměřená rychlost, následuje nepoužití bezpečnostního pásu či helmy a nevěnování se řízení.

Novinky v zákoně o silničním provozu také umožní od předpokládané platnosti změn v roce 2024 požádat si elektronicky či na úřadě o zasílání informací o bodovém kontě řidiče. Umožní to lepší přehled o udělených trestech a zároveň si řidič může hlídat limit 12 bodů, po jehož dosažení je mu odebrán řidičský průkaz na stanovenou dobu.

Nynější bodový systém funguje v Česku od roku 2006. Maximum dvanáct trestných bodů nasbíralo jen za prvních deset let jeho fungování sedmdesát tisíc řidičů, zhruba procento všech registrovaných šoférů.  

Možnost řídit od 17 let pod dohledem

Novinkou by měla být také možnost řídit vozidlo pod dohledem mentora od 17 let, což má přispět k větší bezpečnosti na silnicích. Právě u mladých řidičů je podle Kupky alarmující poměr závažných dopravních nehod, kdy osmnáct procent z těch nejzávažnějších způsobují řidiči ve věku od 18 do 24 let.   

Smyslem je získávání řidičských dovedností, a právě přítomnost mentora – zkušeného řidiče – může pomoci osvojit si správné návyky za volantem. Kupka podotkl, že mentoři musí splňovat podmínky, například musí mít řidičský průkaz nejméně deset let a žádný záznam v bodovém kontu. Při jízdě bude i pro ně platit zákaz alkoholu. Za porušení povinností bude mentorovi nahlášenému na dopravním úřadě hrozit pokuta až 25 tisíc korun. Od 18 let bude moci mladý řidič jezdit sám.

Pokud adept získá řidičské oprávnění, bude muset nahlásit až čtyři své mentory na městském úřadě. „Je prokazatelné, že to míří k omezení počtu nehod, které působí mladí řidiči. Možnost přímého doprovodu, pod dozorem, většinou rodičů, přináší lepší chování,“ zdůvodnil Kupka.

Praxe se v případě, že novela takto projde přes parlament a prezidenta, změní už u autoškol. Bude možné do ní nastoupit o rok dříve.

Nahrávám video

Podle mluvčího Ústředního automotoklubu České republiky (ÚAMK) Igora Siroty je však potřeba být obezřetný. „Každý z nás potkal řidiče, pro kterého by bylo nejpříznačnější mu říct: ‚Vrať se do autoškoly.‘ Chování dospělých řidičů je někdy hrůzostrašné, a jestli tito řidiči bez jakéhokoliv dalšího upozornění nebo kontroly budou učit své děti, je otázkou, co je naučí,“ podotkl a dodal, že změna je namístě, ale s určitými otazníky.

Za dobrý krok dohled mentora považuje instruktor plzeňské autoškoly František Šimek. „Autoškola je dnes hotová za měsíc, měsíc a půl. Když bude jezdit déle pod dohledem, bude to jen pro dobro věci,“ míní.

U řidičského průkazu na zkoušku jde o preventivní opatření pro začínající řidiče. Pokud dva roky od získání řidičského oprávnění spáchá šestibodový přestupek nebo mu bude odebrán řidičský průkaz za závažný přečin, bude muset absolvovat dopravně psychologickou přednášku a evaluační jízdu. Půjde o čtyřhodinovou výuku příčin dopravních nehod a jak jim předcházet a také o čtyřhodinovou teorii a jízdu v autoškole. 

Otázky do poslanecké debaty

Pravidla ještě mohou změnit poslanci. Že by se norma v některých částech měla doplnit, zaznívá i z koalice. Jedním z návrhů je postih za to, když řidič přestupkem zablokuje hromadnou dopravu. „Omezení jedním autem mnoha lidí naráz je podle mého závažný přestupek. Nicméně zatím zde nemáme shodu s ministerstvem dopravy. Takže já zvažuji pozměňovací návrh,“ sdělil předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Lochman (STAN).

Část opozičních poslanců chce do návrhu vrátit zavedení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly. „Ministr Kupka dnes (v pondělí) avizoval, že chce na projednání celkem dlouhý čas. Počítá až s rokem 2024, kdyby to mělo začít fungovat. Takže za sebe můžu říct, že toto do té debaty v poslanecké sněmovně vrátíme,“ uvedl člen sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Ministerstvo dopravy povinnost dodržovat bezpečnou vzdálenost mezi vozy ale zatím nechce.

Návrh novely schválila v roce 2020 předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). Poslanci jej ale nestihli do konce minulého funkčního období sněmovny schválit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé protestovali u sněmovny proti záměru zrušit poplatky

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Mluví o „porušení všech principů“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMasivní porušování jednacího řádu, říká Hřib k jednání o poplatcích. Vondráček o tom prý dopředu nevěděl

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 1 hhodinou

Noc na neděli bude o hodinu delší, končí letní čas

O víkendu skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas (SEČ) označovaný jako zimní. V neděli ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají. Dopravní experti upozorňují na rizika spojená se změnou, která mohou negativně ovlivnit chování řidičů. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle.
před 1 hhodinou

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 17 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.