Iráčana, který odjel bojovat za Islámský stát, nelze podle soudců stíhat jako uprchlého

Nezvěstného Iráčana, který z Česka odjel bojovat za Islámský stát (IS), nelze soudit v jeho nepřítomnosti. Není totiž zřejmé, zda se vůbec dověděl o tom, že v Česku čelí trestnímu stíhání. K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud, který zrušil pravomocný verdikt, jenž muži uložil patnáct let vězení. Pražský městský soud tak dnes musel případ vrátit do fáze přípravného řízení.

O tom, že se Vátik Muhammad Júsif Sammarraí provinil teroristickým útokem a účastí na teroristické skupině, v minulosti nepochyboval ani Městský soud v Praze, ani pražský vrchní soud. Nejvyšší soud však letos v květnu vyhověl dovolání, které podal Iráčanův advokát. Soudcové vzkázali, že nebyly splněny podmínky pro souzení Sammarraího jako uprchlého.

„Je to opravdu neobvyklá, patová situace. Ale pokud podle názoru Nejvyššího soudu nebyly splněny podmínky pro řízení proti uprchlému již v přípravném řízení, zdejší soud musí věc vrátit státnímu zástupci. Ten musí zjistit, zda nebylo nezákonně zahájeno i samotné trestní stíhání,“ konstatovala předsedkyně senátu pražského městského soudu Jarmila Pavlátová.

Státní zástupce neví, jak dokazování doplnit

Státní zástupce Martin Bílý s názorem Nejvyššího soudu nesouhlasí a proti rozhodnutí podal stížnost. „Nevím, jakým směrem má být dokazování doplněno. Tady už není co zjistit a ani jaké nové důkazy vyžádat,“ podotkl. Sammaraího právník Jan Křivánek, který s klientem podle vlastních slov nebyl a není v kontaktu, si ohledně podání stížnosti ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

Podle zrušeného verdiktu se Sammarraí v dubnu 2015 zúčastnil bojové ofenzivy k hlavní irácké ropné rafinérii v Bajdží, kde útočil proti irácké armádě i koaličním jednotkám a utrpěl zranění při náletu americké řízené rakety. Později se v Mosulu podílel na propagandě IS. Působil v oddělení leteckého fotografování i v oddělení záležitostí mudžahedínů. Za bojovníka IS označila mladíka i zpráva americké FBI. Mezi důkazy patřilo propagandistické video, v němž Sammarraí účinkoval.

Sammarraí pochází z Bagdádu. Do Česka přijel za otcem, který tu žije. Mladík si v Česku našel českou přítelkyni a uzavřel s ní v mešitě sňatek, později se ale radikalizoval a těhotnou dívku opustil. Z pražského letiště zamířil v lednu 2015 do Istanbulu. Jeho stopa končí v Turecku, odkud oficiálně nikdy nevycestoval. Podle rozsudku se ale dostal na území severního Iráku, které tehdy ovládal IS.

Chybí důkaz, že muž o stíhání ví a jestli žije

Nejvyšší soud poukázal na to, že Sammarraí žil v Česku pouhé dva roky, předtím pobýval s matkou ve Spojených arabských emirátech. Podle soudců z toho nelze vyvozovat, že chtěl v Česku pobývat trvale, a tedy ani to, že se po svém odjezdu skrýval před spravedlností.

V ČR se navíc nenacházel ani v době údajného spáchání trestné činnosti, ani později. Chybí tak důkaz o tom, že se vůbec dověděl o svém českém stíhání, které začalo až tři roky po jeho odjezdu, zdůraznili soudci. Dodali, že zákonné podmínky pro konání trestního řízení proti uprchlému musejí případně vzhledem k panující mezinárodní situaci aktualizovat zákonodárci.

Sammarraího právník dlouhodobě upozorňuje, že není zřejmé, kde se jeho klient nachází a zda není po smrti. Státní zástupce poukázal na to, že mužovu přítomnost v Iráku není možné zjistit. V zemi totiž neexistuje evidence obyvatel a případný dotaz vznesený k tamním úřadům by mohl ohrozit Sammarraího bezpečnost.

Islamistický IS se přihlásil k mnoha teroristickým útokům, v minulosti byl napojený na síť Al-Káida. Na vrcholu moci byl v letech 2014 a 2015, kdy v červnu 2014 vyhlásil na dobytém území na severozápadě Iráku a na východě a severu Sýrie takzvaný chalífát, tedy vládu hlavy muslimské obce. V Iráku byl IS poražen v prosinci 2017.