Počet slov není měřítko. Někdy nechám diváka si sport vychutnat, říká komentátor Dusík

„Komentátor se občas dostane do situace, kdy má pocit, že je důležitější než to, co se děje na obrazovce. A z toho je většinou průšvih,“ říká sportovní komentátor Michal Dusík, který v České televizi vede redakci sportu. Občas je proto podle něj dobré nechat diváka si sportovní přenos užít i beze slov. Původně Dusík přišel na Kavčí hory naprogramovat databázi. Později ale začal pracovat jako sportovní redaktor a teď komentuje letní i zimní sporty. Vždycky jsem byl upovídaný, přiznává v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

I když k hokeji měl jako bývalý hráč, rozhodčí i trenér vždy blízko, k novinařině Dusík původně netíhl. Studoval fyziku a do České televize přišel naprogramovat systém na lepší vyhledávání v pořadech. V roce 1992 ale nastoupil do redakce sportu a už o dva roky později začal komentovat atletiku.

„Tehdejší špičkový atletický komentátor Tomáš Jungwirth měl nějaký problém a najednou nebyl nikdo, kdo by komentoval atletiku s Vláďou Drbohlavem. A ten měl obrovskou odvahu a řekl mi, ať to jdu vyzkoušet,“ vzpomíná Dusík s tím, že právě od dvou zmíněných komentátorů dostal důležité rady.

„Komentátor by měl odpovídat na dotazy diváka, pokud možno ve chvíli, kdy ho ten dotaz napadne,“ vysvětluje a dodává, že důležité je mít dobrou přípravu. A to i když komentátor někdy využije jen její malou část. „Ale musí být schopen divákovi pořád něco nabídnout,“ říká s upozorněním, že diváka zase nesmí zahltit informacemi nebo třeba statistikami.

Řízené emoce

Proto je podle něj lepší, když komentátor mluví spíše méně. „Když uberu na počtu slov, tak nikdy neudělám chybu. Když bude více slov, tak to vždycky bude diváka rušit,“ myslí si a varuje před tím, aby si komentátor myslel, že je důležitější než obraz. „Z toho je většinou průšvih. Jsou chvíle, kdy můžu nechat diváka, aby si ten sport opravdu vychutnal.“

Dusíkův hlas mohli diváci slyšet poprvé při atletice, v níž komentuje jak maratony, tak běhy na sto metrů. „Kdybych během stovky neřekl nic, tak by to nebyl průšvih. U maratonu je to horší, často se tam neděje nic nového,“ naráží znovu na důležitost přípravy. Kromě atletiky Dusík komentuje hokej, snowboarding, akrobatické lyžování, sportovní střelbu nebo golf. „Mám rád sporty, které jsem komentoval, a mám rád i sporty, které jsem nekomentoval,“ dodává.

Během své kariéry v České televizi si ale vyzkoušel i práci v domácím zpravodajství, například během povodní v roce 2002, kdy byl součástí prvního týmu, který sestoupil do zaplaveného metra. „Bohumil Klepetko zahlásil při vstupu moje jméno a akorát vypadl signál. Ozval se jen hluk odpojeného telefonu,“ vzpomíná s tím, že po výstupu z metra mu přišly desítky SMS. „Takhle mě pohřbil v metru,“ směje se.

Princip kolektivní odpovědnosti

Od roku 2006 komentuje Dusík na stanici ČT Sport (tehdy ČT4 Sport), která začala fungovat se startem zimní olympiády v italském Turíně. „Šlo o to nabídnout divákovi důvod, proč přejít na digitální vysílání. A my jsme přišli s tím, že to může být sport. Ukázalo se, že to je pravda,“ zdůrazňuje, že právě sport může být důvod, proč se lidé budou dál dívat na televizi. „Sport je jedna z mála věcí, na kterou divák potřebuje velkou obrazovku a zároveň kvalitní televizní přenos.“

Politika podle Dusíka se sportem úzce souvisí – výrazně více v autoritářských zemích. „Čím víc stát dbá na to, aby ukazoval jinou tvář, než doopravdy má, tak tím víc se bude snažit sport využít,“ zmiňuje nedávnou zimní olympiádu v Číně. „Přidělení olympijských her Číně byla chyba. Olympijské hry by měly být v zemích, které budou olympijskou myšlenku ctít dlouhodobě,“ myslí si.

Právě olympijskou myšlenku podle něj porušilo Rusko, které těsně po konci letošních zimních Her zaútočilo na Ukrajinu. Proto považuje za správné i vyloučení sportovců. „Vyloučeni nejsou ruští sportovci, ale sportovci Ruské federace. Vyloučeno je Rusko za to, že to je jediný stát, který třikrát porušil olympijské příměří,“ naráží na agresi Ruska v Gruzii v roce 2008 a vůči Ukrajině v roce 2014. „Je to princip kolektivní odpovědnosti, nikoli princip kolektivní viny.“

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, YouTube a Podcasty Google a Apple. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 10 mminutami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 46 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 56 mminutami

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich užitné hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
před 58 mminutami

Soud potvrdil trest Igoru Mižákovi za zveřejnění korespondence expremiérů

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.
před 1 hhodinou

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Serveru Info.cz to potvrdil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun. Podle informací ČTK bude Šereda nadále pracovat jako řadový státní zástupce. Důvody rezignace Šeredy na funkci ředitele odboru podle serveru nejsou známy, rozhodnutí údajně v úterý oznámil Dragoun kolegům.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...