Oficiální program druhé schůze nové vlády je docela strohý, figurují na něm tři položky, kterými se kabinet před koncem roku nutně musí zabývat. Mnohem větší zájem ale vzbuzují jiná témata, která na programu nejsou, ale ministři by se jimi i tak měli zabývat – situace s cenami energií a platy státních zaměstnanců. V úterý o nich jednala koaliční rada, na čem se dohodla, není jasné.
Vláda Andreje Babiše schválila plošný růst platů ve veřejné sféře (s výjimkou učitelů) o 1400 korun. Někteří politici zastupující strany, které sestavily nový kabinet, to však od počátku kritizovali a chtějí rozhodnutí ještě změnit.
„Celkový objem platů se podle mě má snížit, maximálně zafixovat. Určitě jsme proti plošnému přidání všem stejně,“ prohlásil již před svým jmenováním ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ozývají se ale i opačné hlasy. „Já bych rád, abychom v této situaci nedělali dramatické změny a případně zachovali i původní rozhodnutí vlády,“ řekl předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. V úterý se návrhem na změnu vyhlášky zabývala koaliční rada. K čemu došla, není jasné. Stanjura ani žádný další politik výsledek jednání nekomentovali.
Alena Schillerová (ANO), která coby ministryně financí předchozí vlády růst platů vyjednala, respektive s koaličními sociálními demokraty vyjednala jeho výši, 1400korunový růst hájí. „Je to minimum, neumím si představit, že by se mělo šetřit na těchto lidech. Nepokryje jim to ani inflaci,“ poukázala.
Růst cen, konkrétně růst cen energií, je dalším významným tématem, které vláda slibuje vyřešit. I v tomto případě odmítají noví ministři to, co prosazovali jejich předchůdci, konkrétně odpustit na celý rok DPH na plyn a elektřinu.
Stanjura považuje za lepší situaci vyřešit prostřednictvím příspěvku na bydlení a zároveň věří, že pomůže i tlak na mezinárodní úrovni. „Minimální požadavek České republiky bude, aby Evropská komise vrátila na trh skoro čtyři sta milionů povolenek, které stáhla,“ řekl ministr.
Předseda SPD Tomio Okamura preferuje řešení sice také na evropské úrovni, ale radikálnější. „Je potřeba odstoupit od systému Evropské unie obchodování s emisními povolenkami,“ žádá.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil, že konkrétní návrh na pomoc lidem nejvíce ohroženým zdražováním energií bude mít hotový do poslední letošní schůze vlády 29. prosince, ale první návrhy představí o týden dříve. Kromě něj se na konečné podobě budou podílet i další ministři. Ve vládě vznikla pracovní skupina, ve které jsou kromě Jurečky a Stanjury i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
I když řešení vysokých cen energií a stanovení výše platů státních zaměstnanců budí – spolu s novými epidemickými opatřeními – před nadcházejícím jednáním vlády největší očekávání, na oficiálním programu jednání vlády nejsou. Podle něj by se ministři měli zabývat jmenováním nových soudců, návrhem na složení Bezpečnostní rady státu a návrhem na systematizaci míst ve státní správě. Ta umožňuje vládě zřizovat či rušit posty a nový kabinet chce zejména vytvořit pracovní útvary pro nové ministry bez portfeje.
Ministry bez portfeje jsou ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (Piráti). Že dostanou k ruce 74 lidí, pro které plánuje vláda zřídit nová služební a pracovní místa, kritizuje opozice, zvláště v situaci, kdy kabinet slibuje mnohamiliardové úspory.
