Vláda schválila navýšení platů ve veřejném sektoru. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Končící kabinet hnutí ANO a sociálních demokratů také stanovil podmínky pro dávku mimořádné okamžité pomoci v souvislosti se zdražováním energií a krachem dodavatelů.
Pracovníci státu a veřejných služeb mají dostat od ledna přidáno 1400 korun, tisíc korun by mělo být v základu výdělku a čtyři sta korun na odměny. Učitelé by si měli polepšit o tři procenta a zdravotníci s platem do sedmé třídy o 1400 korun a nad ní o šest procent.
„U učitelů jsme se dohodli, že porostou platy o tři procenta. Co se týče zdravotníků, tak nárůst o 1400 korun bude po dohodě ministra zdravotnictví s odboráři a pojišťovnami do sedmé platové třídy a od osmé platové třídy se navýší (plat) o šest procent,“ upřesnila na tiskové konfreneci ministryně financí. Kabinet podle Schillerové schválil tři nařízení pro zaměstnance státu, pro ozbrojené složky a pro obranu.
Zástupci vznikající vlády se chtějí růstem platů zabývat
Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) k návrhu řekl, že pokud vláda zvýšení platů pracovníků státu a veřejné sféry o stejnou částku odsouhlasí, nový kabinet skládaný koalicemi SPOLU a Pirátů a Starostů ho zřejmě zruší.
Současná ministryně financí ale uvedla, že s částkou navíc počítá rozpočet na příští rok. I přesto ale vznikající vláda ohlásila, že rozpočtový návrh přepracuje tak, aby schodek klesl o desítky miliard. I přes schválené nařízení tedy není jasné, zda platy státních zaměstnanců nakonec porostou. „Co udělá příští vláda, to je její politická odpovědnost, to nebudu komentovat,“ uvedla Schillerová. Řekla, že přijetím nařízení chce dosavadní vláda „deklarovat, že slibu dostála.“
Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky se bude pětikoalice schváleným růstem platů ještě zabývat. „Určitě budeme chtít revidovat, upravovat ty parametry. Budeme nad tím přemýšlet i v kontextu dopadu na státní rozpočet a vlivu inflace,“ vysvětlil Jurečka.
Ministerstvo práce v podkladech pro vládu k nařízení o růstu výdělků ve veřejném sektoru uvádělo, že by přidání stálo státní rozpočet 9,79 miliardy korun a rozpočty krajů a obcí 3,83 miliardy korun. Z veřejného zdravotního pojištění by bylo potřeba 2,37 miliardy korun.
Podle informačního systému o průměrném výdělku v prvním pololetí průměrný hrubý plat činil 43 232 korun. Více měly dvě pětiny pracovníků. Polovina lidí ve veřejné sféře vydělávala více než 39 950 korun. Odměny, příplatky a náhrady představovaly bezmála třetinu platu.
Středeční jednání vlády Andreje Babiše (ANO) bylo jedno z posledních před podáním demise. Končící předseda vlády ji chce odevzdat okamžitě po ustavující schůzi sněmovny.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje vyšší dávky na bydlení kvůli cenám energií
Na příští rok navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí zvláštní navýšení příspěvků a doplatků na bydlení kvůli růstu cen energií. Lidé v nouzi mohou získat i mimořádnou dávku. Opatření ve středu představila vláda, která s návrhem souhlasila.
„Souhlasíme s tím návrhem, který připravilo ministerstvo práce, ať už se jedná o příspěvek či doplatek na bydlení, respektive mimořádnou okamžitou pomoc pro osoby ve stavu hmotné nouze,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ODS).
Na příspěvek na bydlení dosáhnou lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí třicet procent příjmu a v Praze pětatřicet procent.
Doplatek je pro lidi v hmotné nouzi. Dorovnává jim výdaje na bydlení tak, aby jim zbylo na živobytí. Mezi dávky hmotné nouze patří i mimořádná okamžitá pomoc. Dostanou ji tak jen lidé ve vážné tísni, posuzuje se příjem žadatele i ostatních členů rodiny a majetek.
Ministerstvo práce navrhuje novelu, podle které by se k běžným normativům připočetl zvláštní přídavek, který by odrážel růst cen energií. Dávky by se tak vypočítávaly z vyšších částek, takže by vzrostly. Podle návrhu ministerstva by se podle počtu osob v domácnosti a bytové plochy mohly normativy v nájmu zvednout o 813 až 1969 korun, ve vlastnickém bydlení pak o 1222 až 3128 korun.
„V současné době vycházíme z informací ministerstva průmyslu, že v roce 2022 se ceny elektřiny zvýší asi o 30 procent a ceny plynu o 70 procent a ceny tepla o 30 procent, data se budou zpřesňovat,“ upřesnilo ministerstvo práce v materiálu pro vládu.
Šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD) už v úterý oznámila, že mimořádnou dávku na úhradu faktur či nedoplatků budou moci lidé po odchodu od dodavatelů poslední instance získat za mírnějších podmínek.
Po skončení společnosti Bohemia Energy muselo 900 tisíc odběratelů přejít k dodavatelům poslední instance. Zálohy se jim násobně zvedly. Stejně jsou na tom i klienti dalších firem, které s dodávkami skončily.
