Máme právo na odpor, stát lže, zdůvodňuje Landa přetížení hygien zbytečnými dotazy. Podle právníka to těžko obhájí

Nahrávám video
168 hodin: Šikana Landou
Zdroj: ČT24

Hygieny nestíhají. Zatímco nakažených rychle přibývá a operátorů call center se nedostává, přicházejí na hygienické stanice tisíce dotazů;crop;, jejichž zasílání inicioval Daniel Landa a sám je nazval šikanou hygieniků. Hygienici místo trasování nákazy musí sepisovat odpovědi. Podle Landy je to protest proti systému a využití práva na odpor. Pro 168 hodin natáčela o výzvě k zahlcení hygien Zuzana Černá.

Daniel Landa vyzval své stoupence, aby zahltili hygienické stanice dotazy opřenými o zákon o svobodném přístupu k informacím, a znesnadnili jim tak trasování kontaktů lidí, u nichž se potvrdila nákaza novým typem koronaviru. Podle Landy tak jeho příznivci využívají své právo na odpor proti systému.

„Lidé přestanou zahlcovat hygieny dotazy ve chvíli, kdy se k nim hygieny a ministerstvo zdravotnictví začne chovat jako k důstojným, svobodným občanům této země. To znamená, až začneme dostávat informace, až nám přestanou lhát, protože lží je mnoho, a až se stát přestane chovat protiprávně,“ řekl Landa pro 168 hodin.

Sám však svoji výzvu nenazval odporem. Na svém webu doslova vyzval „k šikaně hygienických stanic“. Podle sociologa a ředitele agentury STEM Martina Buchtíka je cílení kampaně na hygieniky pomýlené – tím spíše, že se Landa opakovaně označuje za vlastence. „Je to naprosté nepochopení pojmu vlastenectví. Když jsem vlastenec, tak stojím za obyčejnými lidmi, kteří dělají svoji práci, a snažím se je podpořit. Vzdor a odpor mají, pokud něco, proti těm, kteří rozhodují. To pan Landa a jeho iniciativa rozhodně nedělá,“ podotkl.

Na hygienické stanice přišlo na Landovu výzvu přes dvanáct tisíc dotazů, mezi nimiž nechyběly otázky typu „Co jste dnes dělali?“. Argument, že se hygienická služba snaží pomoci společnosti tím, že zastaví šíření smrtelné nemoci, a bombardování dotazy ji od této práce odvádí, autor výzvy odmítl. „Ať toho nechá,“ prohlásil Daniel Landa na adresu hygieny.

Jeho kampaní se začala zabývat policie. Advokát Ondřej Múka je přesvědčen, že se ji Landovi a jeho stoupencům nepodaří obhájit jako využití práva na odpor. „Ta činnost se maskuje poměrně nešikovně jako uplatňování práv, touha po informovanosti, ačkoliv i z označení té výzvy i z evidentního pojmenování zahlťme, šikanujme, je zjevné, že cíl je jiný: mařit činnost orgánu, který je povolán k tomu, aby pomáhal v tíživé situaci,“ poukázal.

Podle ředitelky Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje Lenky Šimůnkové skutečně měly otázky Landových stoupenců vliv na práci jejích lidí. „Lidé, kteří nejvíce volali, trasovali, si museli sednout k registrům a začít vytvářet odpovědi na často naprosto zbytečné dotazy,“ uvedla.

Daniel Landa nicméně trvá na tom, že „každý člověk má právo zeptat se“ a mohou se ptát „na cokoli, co chtějí“. Že by skutečně cílil špatně a místo establishmentu kazil práci obyčejných lidí, kteří by si tedy zasloužili omluvu, Landa odmítl. „Je možné, že by se ministerstvo zdravotnictví mělo hygienám omluvit, a je možné, že by měli zlepšit systém,“ řekl. Dodal, že své příznivce nepožádá, aby s posíláním e-mailů hygienikům přestali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...