Bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp trvá na omluvě od písničkáře Jaroslava Hutky za jeho prohlášení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Proti zářijovému rozsudku, podle něhož se mu Hutka omlouvat nemusí, podal dovolání k Nejvyššímu soudu. ČT to potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová. Hutka své výroky uvedl v roce 2017 poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.
Srp trvá na omluvě od písničkáře Hutky za slova o udavačství. Dovolal se k Nejvyššímu soudu
„Dovolání podal Karel Srp,“ uvedla pro ČT mluvčí soudu Pröllerová. V žalobě na ochranu osobnosti napadal celkem třináct výroků, které Hutka uvedl nejprve na svém facebookovém profilu a následně v rozhovorech pro servery Forum24 a Novinky.cz. Písničkář mimo jiné napsal, že „má ve svém estébáckém spise na sebe čtyři udání od Karla Srpa“. Nazval ho také lhářem a přirovnal ho ke kanálu a zmetkovi.
Pražský městský soud však Srpovo odvolání zamítl a potvrdil, že se mu Hutka omlouvat nemusí. Soudkyně Kateřina Sedláková označila Hutkovo vyjádření na Facebooku za skutkové tvrzení, které mělo základ v dochovaných archivních dokumentech. Další písničkářova prohlášení v rozhovorech pak byla podle ní hodnotícími úsudky, jež je potřeba posuzovat v celkovém kontextu publikovaných textů.
Srp se domáhal jednak omluvy, jednak toho, aby Hutka sporný příspěvek stáhl a aby soud zpěvákovi zakázal nadále šířit informace o Srpově spolupráci s StB. Trvá totiž na tom, že jsou nepravdivé, že byl v materiálech StB evidován neoprávněně a že nikoho neudával.
Svědectví z archivů
Zakladatel Jazzové sekce argumentoval pravomocným rozsudkem pražského městského soudu z roku 2000, který určil, že Srp spolupracovníkem StB nebyl. Nepodařilo se totiž prokázat pravost podpisu zavazovacího aktu. Verdikt byl ale vynesen před zpřístupněním archivu bezpečnostních složek a základem tehdejšího rozhodnutí bylo to, že stát – tedy ministerstvo vnitra – neposkytl dostatečné důkazy.
V Srpově sporu s Hutkou svědčili badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kteří vypověděli, že spolupráce Srpa s StB byla rozsáhlá a že je v archivech jednoznačně doložitelná. S tajnou policií se podle nich Srp, který měl krycí jméno Hudebník, sešel ve 151 případech. Nejprve působil jako důvěrník, následně i jako agent. Badatelé také popřeli Srpovo tvrzení, že StB si jeho zprávy vymyslela. Podle nich to v takovém rozsahu nebylo možné.
Jazzová sekce se za totalitního režimu podílela na vydávání zakázaných publikací, Srp byl kvůli tomu i vězněn. Zeman ho v roce 2013 ocenil medailí Za zásluhy. Srp Zemana podpořil v prezidentské kampani. Proti Zemanově snaze o prosazení tohoto muže do etické komise se ozvali někteří historici, sama komise i současní členové Jazzové sekce.
Srpovu nominaci nakonec právě kvůli stykům s komunistickou tajnou policií odmítl spolupodepsat tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (tehdy ČSSD), což Zeman označil za ubohé. Srpa navrhl také do Rady ÚSTR, tuto nominaci však odmítl Senát.