Při převodu OKD na stát v roce 2018 opakoval premiér Andrej Babiš (ANO), že do těžařské společnosti nebude stát dávat žádné peníze. Vloni tam přitom poslal skoro dvě miliardy. Teď se ale ukazuje ještě něco jiného. Podle auditu, který ve firmě udělala společnost Ernst & Young, vedení OKD uzavíralo podezřelé smlouvy za stovky milionů korun. V době, kdy doly končí s těžbou, platby za některé odebírané služby neklesají, ale naopak výrazně rostou a firma se zavázala platit za ně i po uzavření dolů na konci roku 2022. Pro Reportéry ČT točil Dalibor Bártek.
Vedení OKD podle auditu domluvilo rizikové smlouvy za stovky milionů. Firma se zavázala platit i po uzavření dolů
Vedení Ostravsko-karvinských dolů uzavřelo několik rizikových smluv, kvůli nimž může společnost zbytečně přijít o desítky až stamiliony korun. K takovým závěrům došla renomovaná auditorská společnost společnost Ernst & Young poté, co prověřila smlouvy OKD. Požádal ji o to státní podnik Diamo, který letos převzal utlumované doly OKD pod svou správu.
„Státní podnik Diamo si zadal audit všech smluv, které souvisely s odkoupením části OKD a převodem na státní podnik Diamo,“ uvedla mluvčí Diamo Jana Dronská. Samotná auditorská společnost audit nekomentuje. „Z toho auditu se ukázalo několik smluv, které by státní podnik měl detailněji řešit a měl by se na ně podívat,“ doplňuje Dronská. Kvůli zjištěním auditora pověřila dozorčí rada Diama ředitele, aby připravil trestní oznámení.
OKD ovládá od roku 2018 stát. Firmu, která vytvořila miliardové dluhy, převzal z insolvence, do které ji přivedla společnost NWR ovládaná miliardářem Zdeňkem Bakalou. Ještě před vstupem státu do OKD vláda ústy tehdejšího ministra financí Babiše slibovala, že tím udrží zaměstnanost na Karvinsku a zajistí transparentní hospodaření dolů bez nutnosti dalších investic od státu. Babiš uváděl, že do podniku nebudou putovat „žádné peníze daňových poplatníků“. To se ale nepotvrdilo.
„Aby firma mohla dál fungovat“
„V uplynulém roce do OKD připutovalo 1,8 miliardy korun,“ sdělil náměstek právní sekce ministerstva financí Ondřej Landa s tím, že šlo o finanční podporu prostřednictvím navýšení základního kapitálu. Landa potvrdil, že tyto peníze byly potřeba, aby firma mohla dál fungovat.
Přes skoro dvoumiliardovou finanční injekci hrozil OKD vloni znovu krach. Vláda proto před rokem v září rozhodla, že si OKD ponechá jediný činný důl a šest uzavřených šachet převezme státní podnik Diamo. Ten se specializuje právě na zajišťování útlumu hornické činnosti. S majetky Diamo převzalo od OKD i platné smlouvy, jimiž se musí řídit.
„Vzhledem k tomu, že bylo poměrně málo času na to převzetí, tak bylo nutné se prostě podívat na ty smlouvy detailněji, a proto státní podnik Diamo zadal tento audit,“ vysvětluje Dronská.
Z prověrky, kterou se České televizi podařilo získat, vyplývá, že auditor odhalil řadu pochybných smluv. Čtyři z nich označil za vysoce rizikové.
První riziková smlouva
V roce 2010 uzavřely OKD se společností PKP Cargo International smlouvu o provozování dopravy a provádění zemních prací. Až do roku 2018 doly platily jen za skutečně vykonané práce. Tehdy však vznikl dodatek, který zavázal OKD hradit za dopravu v Dole Darkov paušální platby bez ohledu na skutečný rozsah služeb. Zatímco v roce 2018 takto OKD zaplatily 32 milionů korun, každý další rok díky novým dodatkům firma platila vždy ještě o 100 milionů korun více. A to i letos, když už je Důl Darkov uzavřený.
„Není zřejmé, jakým způsobem byla výše paušální sazby stanovena, a zejména proč došlo k výraznému navýšení mezi roky 2018 a 2019. (…) Dle vyjádření ředitele Diamo, pana Kašpara, PKP Cargo International ani OKD v tomto ohledu neposkytly detailnější informace,“ píše se ve zprávě auditora Ernst & Young.
Vedoucí analytik Transparency International Milan Eibl mluví o možném vyvádění prostředků. „Tím, že ty doklady podle všeho nejsou dohledatelné, tak to ještě více zvyšuje podezřelost celé té transakce o tom, že se jedná o nějaký způsob vyvádění prostředků z firmy ven,“ sdělil Eibl. PKP Cargo International nechce případ komentovat. „Pokud se mě ptáte napřímo, jestli bych takovouto smlouvu uzavřel, tak musím říct, zcela jednoznačně, že ne,“ uvedl ekonom a rektor Slezské univerzity Opava Pavel Tuleja.
Druhá riziková smlouva
Také druhá riziková smlouva je o stamilionech korun. Konsorcium firem DXC Technology Czech Republic a Atos IT Solutions and Services na jejím základě poskytují OKD služby v oblasti informačních a komunikačních technologií. Přestože OKD mají ukončit svou činnost na konci roku 2022, vedení společnosti podepsalo dodatek celkem za zhruba 400 milionů korun na poskytování služeb až do konce roku 2025.
„S ohledem na plánovaný útlum dolů byla v době podepsání dodatku potřeba rozsahu a délky poskytovaných služeb sporná a vícenáklady s ním spojené potenciálně marně vynaloženy,“ píše auditor. „Je to trochu jako scéna z potápějící se lodi, kdy se snažíte z toho bufetu ještě sníst co nejvíc věcí, dokud ještě loď jakýmsi způsobem plave,“ komentuje to Eibl z Transparency International. Podle konsorcia však byla smlouva i s dodatkem uzavřena v souladu s předpisy a s ohledem na tehdejší potřeby OKD.
Třetí a čtvrtá riziková smlouva
Rizika dalších problematických smluv, a to na dodávky energií a dusíku, spočívají podle auditora v tom, že se OKD zavázala odebírat služby až do konce roku 2023. Hrozí, že dodavatelé budou dolům účtovat platby i v tom případě, kdy firma nebude služby už vůbec čerpat. Protistranami ve smlouvách jsou Green Gas DPB a Veolia Průmyslové služby ČR.
„K detailům smluvních vztahů se nemůžeme vyjadřovat z důvodu ochrany obchodního tajemství,“ napsal mluvčí Green Gas DPB Jaroslav Baďura.
Předseda Svazu hornických odborů Jiří Waloszek konstatuje, že je to špatně. „Na základě těch auditů by měl být dohnán někdo k zodpovědnosti,“ uvedl.
V písemném vyjádření mluvčí OKD Naďa Chattová sdělila, že veškeré smlouvy byly uzavřeny za standardních podmínek, konkrétně je však komentovat nebude. „Smlouvy a jejich podmínky podléhají mlčenlivosti, a proto se nebudeme a ani nemůžeme vyjadřovat ke konkrétním podmínkám a závazkům ze smluv,“ napsala Chattová.
Manažeři si pětinásobně zvedli mzdy
Náměstek právní sekce z ministerstva financí Landa se o prověrce smluv ze strany Diama dozvěděl až na základě dotazu ČT. Odpovědnost podle něj nese představenstvo státní firmy. Na představenstvo podle něj dohlíží dozorčí rada. „Dozorčí radu ze dvou třetin jmenuje jediný akcionář společnosti, tím je společnost Prisko,“ sděluje Landa.
Prisko je státní firma v majetku ministerstva financí. Její jedinou úlohou je spravovat podíl státu v OKD. Podle předsedy představenstva Prisko Mariana Kláska firma nekontroluje každou smlouvu. „Já opravdu nevím, jaké je zjištění nějakého auditu. Já jsem o auditu slyšel od vás, já o tom nemám žádnou jinou informaci,“ řekl Klásek.
Přestože účast státu v OKD neměla stát ani korunu, firma by bez státních miliard už zkrachovala. Navíc hospodařila tak, že se spornými smlouvami bude podle všeho zabývat policie. Z výročních zpráv plyne, že od chvíle, kdy se majitelem stal právě stát, snížil se počet řídících pracovníků ze sta na jedenáct. Manažeři si ale okamžitě zvedli mzdy pětinásobně až na v průměru půl milionu měsíčně.
Klásek to odmítl komentovat. „Já vám můžu obecně říct, že mzdy ve společnosti OKD jsou v souladu s nařízením vlády,“ sdělil. Ani Landa nedokázal říct, jestli je to v pořádku či nikoliv. V předsedovi Svazu hornických odborů to vyvolává pocit nespravedlnosti ve jménu zaměstnanců.