Vedení OKD podle auditu domluvilo rizikové smlouvy za stovky milionů. Firma se zavázala platit i po uzavření dolů

Nahrávám video

Při převodu OKD na stát v roce 2018 opakoval premiér Andrej Babiš (ANO), že do těžařské společnosti nebude stát dávat žádné peníze. Vloni tam přitom poslal skoro dvě miliardy. Teď se ale ukazuje ještě něco jiného. Podle auditu, který ve firmě udělala společnost Ernst & Young, vedení OKD uzavíralo podezřelé smlouvy za stovky milionů korun. V době, kdy doly končí s těžbou, platby za některé odebírané služby neklesají, ale naopak výrazně rostou a firma se zavázala platit za ně i po uzavření dolů na konci roku 2022. Pro Reportéry ČT točil Dalibor Bártek.

Vedení Ostravsko-karvinských dolů uzavřelo několik rizikových smluv, kvůli nimž může společnost zbytečně přijít o desítky až stamiliony korun. K takovým závěrům došla renomovaná auditorská společnost společnost Ernst & Young poté, co prověřila smlouvy OKD. Požádal ji o to státní podnik Diamo, který letos převzal utlumované doly OKD pod svou správu.

„Státní podnik Diamo si zadal audit všech smluv, které souvisely s odkoupením části OKD a převodem na státní podnik Diamo,“ uvedla mluvčí Diamo Jana Dronská. Samotná auditorská společnost audit nekomentuje. „Z toho auditu se ukázalo několik smluv, které by státní podnik měl detailněji řešit a měl by se na ně podívat,“ doplňuje Dronská. Kvůli zjištěním auditora pověřila dozorčí rada Diama ředitele, aby připravil trestní oznámení.

OKD ovládá od roku 2018 stát. Firmu, která vytvořila miliardové dluhy, převzal z insolvence, do které ji přivedla společnost NWR ovládaná miliardářem Zdeňkem Bakalou. Ještě před vstupem státu do OKD vláda ústy tehdejšího ministra financí Babiše slibovala, že tím udrží zaměstnanost na Karvinsku a zajistí transparentní hospodaření dolů bez nutnosti dalších investic od státu. Babiš uváděl, že do podniku nebudou putovat „žádné peníze daňových poplatníků“. To se ale nepotvrdilo.

„Aby firma mohla dál fungovat“

„V uplynulém roce do OKD připutovalo 1,8 miliardy korun,“ sdělil náměstek právní sekce ministerstva financí Ondřej Landa s tím, že šlo o finanční podporu prostřednictvím navýšení základního kapitálu. Landa potvrdil, že tyto peníze byly potřeba, aby firma mohla dál fungovat.

Přes skoro dvoumiliardovou finanční injekci hrozil OKD vloni znovu krach. Vláda proto před rokem v září rozhodla, že si OKD ponechá jediný činný důl a šest uzavřených šachet převezme státní podnik Diamo. Ten se specializuje právě na zajišťování útlumu hornické činnosti. S majetky Diamo převzalo od OKD i platné smlouvy, jimiž se musí řídit.

„Vzhledem k tomu, že bylo poměrně málo času na to převzetí, tak bylo nutné se prostě podívat na ty smlouvy detailněji, a proto státní podnik Diamo zadal tento audit,“ vysvětluje Dronská.

Z prověrky, kterou se České televizi podařilo získat, vyplývá, že auditor odhalil řadu pochybných smluv. Čtyři z nich označil za vysoce rizikové.

První riziková smlouva

V roce 2010 uzavřely OKD se společností PKP Cargo International smlouvu o provozování dopravy a provádění zemních prací. Až do roku 2018 doly platily jen za skutečně vykonané práce. Tehdy však vznikl dodatek, který zavázal OKD hradit za dopravu v Dole Darkov paušální platby bez ohledu na skutečný rozsah služeb. Zatímco v roce 2018 takto OKD zaplatily 32 milionů korun, každý další rok díky novým dodatkům firma platila vždy ještě o 100 milionů korun více. A to i letos, když už je Důl Darkov uzavřený.

„Není zřejmé, jakým způsobem byla výše paušální sazby stanovena, a zejména proč došlo k výraznému navýšení mezi roky 2018 a 2019. (…) Dle vyjádření ředitele Diamo, pana Kašpara, PKP Cargo International ani OKD v tomto ohledu neposkytly detailnější informace,“ píše se ve zprávě auditora Ernst & Young.

Vedoucí analytik Transparency International Milan Eibl mluví o možném vyvádění prostředků. „Tím, že ty doklady podle všeho nejsou dohledatelné, tak to ještě více zvyšuje podezřelost celé té transakce o tom, že se jedná o nějaký způsob vyvádění prostředků z firmy ven,“ sdělil Eibl. PKP Cargo International nechce případ komentovat. „Pokud se mě ptáte napřímo, jestli bych takovouto smlouvu uzavřel, tak musím říct, zcela jednoznačně, že ne,“ uvedl ekonom a rektor Slezské univerzity Opava Pavel Tuleja.

Druhá riziková smlouva

Také druhá riziková smlouva je o stamilionech korun. Konsorcium firem DXC Technology Czech Republic a Atos IT Solutions and Services na jejím základě poskytují OKD služby v oblasti informačních a komunikačních technologií. Přestože OKD mají ukončit svou činnost na konci roku 2022, vedení společnosti podepsalo dodatek celkem za zhruba 400 milionů korun na poskytování služeb až do konce roku 2025.

„S ohledem na plánovaný útlum dolů byla v době podepsání dodatku potřeba rozsahu a délky poskytovaných služeb sporná a vícenáklady s ním spojené potenciálně marně vynaloženy,“ píše auditor. „Je to trochu jako scéna z potápějící se lodi, kdy se snažíte z toho bufetu ještě sníst co nejvíc věcí, dokud ještě loď jakýmsi způsobem plave,“ komentuje to Eibl z Transparency International. Podle konsorcia však byla smlouva i s dodatkem uzavřena v souladu s předpisy a s ohledem na tehdejší potřeby OKD.

Třetí a čtvrtá riziková smlouva

Rizika dalších problematických smluv, a to na dodávky energií a dusíku, spočívají podle auditora v tom, že se OKD zavázala odebírat služby až do konce roku 2023. Hrozí, že dodavatelé budou dolům účtovat platby i v tom případě, kdy firma nebude služby už vůbec čerpat. Protistranami ve smlouvách jsou Green Gas DPB a Veolia Průmyslové služby ČR.

„K detailům smluvních vztahů se nemůžeme vyjadřovat z důvodu ochrany obchodního tajemství,“ napsal mluvčí Green Gas DPB Jaroslav Baďura.

Předseda Svazu hornických odborů Jiří Waloszek konstatuje, že je to špatně. „Na základě těch auditů by měl být dohnán někdo k zodpovědnosti,“ uvedl. 

V písemném vyjádření mluvčí OKD Naďa Chattová sdělila, že veškeré smlouvy byly uzavřeny za standardních podmínek, konkrétně je však komentovat nebude. „Smlouvy a jejich podmínky podléhají mlčenlivosti, a proto se nebudeme a ani nemůžeme vyjadřovat ke konkrétním podmínkám a závazkům ze smluv,“ napsala Chattová.

Manažeři si pětinásobně zvedli mzdy

Náměstek právní sekce z ministerstva financí Landa se o prověrce smluv ze strany Diama dozvěděl až na základě dotazu ČT. Odpovědnost podle něj nese představenstvo státní firmy. Na představenstvo podle něj dohlíží dozorčí rada. „Dozorčí radu ze dvou třetin jmenuje jediný akcionář společnosti, tím je společnost Prisko,“ sděluje Landa.

Prisko je státní firma v majetku ministerstva financí. Její jedinou úlohou je spravovat podíl státu v OKD. Podle předsedy představenstva Prisko Mariana Kláska firma nekontroluje každou smlouvu. „Já opravdu nevím, jaké je zjištění nějakého auditu. Já jsem o auditu slyšel od vás, já o tom nemám žádnou jinou informaci,“ řekl Klásek.

Přestože účast státu v OKD neměla stát ani korunu, firma by bez státních miliard už zkrachovala. Navíc hospodařila tak, že se spornými smlouvami bude podle všeho zabývat policie. Z výročních zpráv plyne, že od chvíle, kdy se majitelem stal právě stát, snížil se počet řídících pracovníků ze sta na jedenáct. Manažeři si ale okamžitě zvedli mzdy pětinásobně až na v průměru půl milionu měsíčně.

Klásek to odmítl komentovat. „Já vám můžu obecně říct, že mzdy ve společnosti OKD jsou v souladu s nařízením vlády,“ sdělil. Ani Landa nedokázal říct, jestli je to v pořádku či nikoliv. V předsedovi Svazu hornických odborů to vyvolává pocit nespravedlnosti ve jménu zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Část pomoci v bydlení převezmou od obcí nově úřady práce, schválil Senát

Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít mají část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí, schválil Senát. Ten také ve středu souhlasil, že důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření a rozhodnou se ho ukončit, tak budou moci učinit bez hrozby sankce. Senátoři také rozhodli, že lidé s invalidním důchodem třetího stupně, kteří pracují, by mohli mít stejně dlouhou nemocenskou jako ostatní pracovníci. V prvním čtení horní komora rovněž odmítla již čtvrtý pokus o zakotvení práva platit hotovostí v ústavě. V úvodním kole naopak podpořila návrh, že vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHmyzu se letos v Česku nadmíru daří, alergických reakcí přibylo

V Česku je aktuálně mimořádné množství hmyzu. Podle odborníků za to může příhodné počasí během zimy a jara. Stinnou stránkou je množství alergických reakcí, hlavně po vosím bodnutí. Třeba jihočeští záchranáři tak letos řešili trojnásobek anafylaktických šoků. Teď začíná i období, kdy si včely víc chrání svoje úly. Dráždí je prudké pohyby nebo výrazný parfém. Žihadlo by každopádně měl člověk vyndat co nejdřív. Daří se ale také živočichům, kteří se hmyzem živí. Jde třeba o mravence, pavouky nebo ptáky. Hmyz má navíc v přírodě řadu zásadních úkolů – například opylování.
před 4 hhodinami

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ústavní soud zrušil starší verdikt o vazbě Jiřikovského, ten ve vězení zůstává

Ústavní soud (ÚS) zrušil usnesení soudu nižšího stupně o vazbě Tomáše Jiřikovského z bitcoinové kauzy, bylo porušeno jeho právo. V další části ÚS stížnost odmítl. Pro Jiřikovského se ale nic nemění, za mřížemi zůstává. Jiřikovský je ve vazbě od loňského srpna. Obviněný je mimo jiné z legalizace výnosů z trestné činnosti, hrozí mu až třicet let vězení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Čtvrtinu Česka tvoří historická kulturní krajina. Vědci ji poprvé zmapovali

Vinohrady, rybníky, pole brambor i pšenice. To všechno jsou stopy historické krajiny, která dodnes formuje vnímání, podobu a využívání Česka. Vědci teď vytvořili mapu tohoto dědictví předků.
před 14 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 14 hhodinami

ÚS: Část zákona o platech státních zástupců byla neústavní

Část zákona o platech státních zástupců, která do délky započitatelné praxe potřebné pro postup do vyšší platové třídy nezahrnovala dobu rodičovské a mateřské, byla neústavní. Rozhodlo o tom plénum Ústavního soudu na návrh Obvodního soudu pro Prahu 1. Ustanovení platilo do konce loňského září, současný zákon už rodičovskou a mateřskou do délky praxe započítává.
před 14 hhodinami

Evropský pohled