Psychika se začne víc ozývat, až skončí likvidace trosek, upozorňuje psycholog

9 minut
Psychologická pomoc po ničivém tornádu
Zdroj: ČT24

Nejsilnější tornádo v historii Česka si vyžádalo nejméně pět obětí, v nemocnici zůstávají desítky zraněných, jsou zničné desítky domovů. Materiální škody dosáhnou podle odhadů několika miliard korun. Další šrámy ale zanechá řádění živlu na psychice – lidé zažívají neuvěřitelné věci, podotkl v pořadu Události, komentáře náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Daniel Miklós. Jak moc hluboké tyto dopady budou, se však podle dalšího hosta pořadu, psychologa Štěpána Vymětala, ukáže až později. Psychika se totiž začne ozývat, až skončí aktivní likvidace trosek a člověk už nebude mít tolik činností, uvedl.

V šoku jsou z této události i lidé, kteří mají za sebou třeba i zkušenosti z katastrofálních povodní – byť by se dalo předpokládat, že budou do jisté míry vůči takovým jevům „odolnější“.

„Může tam být princip, že nové trauma otevírá naše starší traumata. To znamená, nám se otevírají starší rány, které jsou třeba ze záplav. Takže to neplatí tak, že bychom byli odolní vůči všemu, protože jsme zvládli několik povodní za sebou,“ vysvětluje psycholog Štěpán Vymětal, který pomáhá koordinovat psychologickou pomoc v oblasti zasažené řáděním tornáda.

Konkrétně je součástí pracovní skupiny ministerstva vnitra pro podporu duševního zdraví při katastrofách a ta svou činností podporuje koordinátora, který je v kraji, psychologa Hasičského záchranného sboru. A ten zase řídí operaci v rámci několika sektorů – ty jsou čtyři a fungují pak přímo na místě v postižených obcích.

Vznikají týmy pro psychologickou pomoc

V této chvíli se podle Vymětala připravuje jednak stabilní tým, který bude fungovat například na úřadech obcí jako jakási centrála, kam budou moci lidé docházet, pokud budou chtít. Ale zároveň je také k dispozici mobilní tým, protože podle Vymětala je právě teď především důležité aktivní vyhledávaní lidí, kteří psychologickou pomoc potřebují.

„Ten obchází a zjišťuje potřeby v terénu, protože samozřejmě lidé nejsou nastaveni na to, aby vyhledávali nějakou odbornou pomoc nebo intervenci, ale je potřeba jít za nimi a mluvit s nimi,“ zdůrazňuje.

To, že teď všechny čeká náročné období, potvrzuje i náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Daniel Miklós, který sám má zkušenosti jak ze zmíněných povodní, tak se jako člen krizového štábu podílel na koordinaci po orkánech Kyrill a Herwart.

„To, co jsem viděl včera (ve čtvrtek) na Moravě, bylo něco, co jsem nikdy v životě nezažil. A nejenom včera, ale i dnes (v pátek), když jsem projížděl postižené obce. Takový rozsah škod jsem neviděl nikdy, ani při povodních. Bylo to hodně náročné, je to hodně náročné a ti lidé tam zažívají neuvěřitelné věci. A já moc děkuji Štěpánu Vymětalovi a všem psychologům, kteří tam na místě pomáhají, protože je to něco, co si ponesou v sobě velmi dlouho,“ uvedl.

Zdůraznil ale také, že oceňuje obrovskou vlnu solidarity, která se po úderu tornáda zvedla. „I během noci, když jsme byli v krizovém štábu, přicházeli dobrovolníci, nabízeli se. Takže na jednu stranu rozsah škod je velmi děsivý, ale vlna solidarity mi připomíná rok 1997 nebo rok 2002, povodně, kdy se lidé okamžitě vrhli do práce, snažili se všem pomoci,“ dodal Miklós.

Většina lidí přímo na místě  i po prodělaném neštěstí zatím nějak funguje, ovšem šok na ně může o to více dolehnout později, až pomine vlna zmíněné solidarity, upozorňuje Vymětal. „Zpravidla to je, že jakmile skončí aktivní likvidace trosek a člověk už nemá třeba tolik činností, tak potom začne fungovat psychika. A také teď máme velkou solidaritu a ta někdy pomine, poklesne. A potom někteří lidé mohou pociťovat těžce situaci, že zůstávají osamoceni,“ zdůrazňuje.

Těžko lze ale podle něho jednoznačně určit moment, kdy už nastal čas na to, aby se člověk obrátil na psychologa. „Každý reagujeme jinak. A tam nejde ani tak o pomoc psychologa, ale zejména bych podpořil pomoc komunity, sociálního prostředí a vzájemnou pomoc. Někdo z lidí je více odolný, někdo se zotaví dříve, někdo později a někdo může potřebovat odbornou pomoc,“ vysvětluje.

Dodává však, že psychologové, kteří nyní vykonávají v urgentní fázi činnosti přímo na místě, zároveň zjišťují, kteří lidé by mohli být více vystaveni riziku, že se u nich projeví pozdější nebo dlouhodobější potíže. „Těm má být nabízena odborná pomoc přednostně,“ doplnil.

A pro případ, že by se něco podobného přece jen zopakovalo, i když jihomoravské tornádo považují meteorologové za ojedinělou záležitost, dodal Miklós pár základních rad, jak se chovat. „Radíme občanům, aby v jakémkoliv nebezpečí, pokud se vyloženě nejedná o požár domu, kdy je třeba ho opustit, ale jedná se o nebezpečí zvenku, zůstali doma. A u tornáda to platí o to víc, protože právě trosky, které vítr nese s sebou, jsou velmi ohrožující,“ uvedl.

Miklós radí se například schovat k nosné zdi v přízemí a snažit se přečkat, podobně jako u zemětřesení. „Rozhodně neutíkat, nesnažit se zachránit poletující věci, to není dobrý nápad,“ dodal.

Do evakuačního zavazadla přibalit věci nutné pro přežití

Pokud bude člověk muset následně své obydlí opustit, pak by si měl do zavazadla přibalit věci, které potřebuje pro své základní přežití. „Například léky, nějakou deku, věci, které potřebujete ke své denní potřebě,“ vysvětluje. Zkrátka vše to, co by člověk mohl potřebovat, kdyby musel někde v tělocvičně nějakou dobu fungovat. „Protože i pomoc ze strany integrovaného záchranného systému, obce nebo státu nemůže být okamžitá,“ uvedl Miklós.

Dodal, že i na stránkách Hasičského záchranného sboru je definováno, co je dobré do evakuačního zavazadla zabalit. „A není to nutné mít jako Sheldon v Teorii velkého třesku připraveno v každé místnosti, ale je potřeba vědět, co do něho rychle vzít, a také ty věci najít,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 3 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 59 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami
Načítání...