Kauza Bereta se dostala před soud. Obžaloba viní policisty, celníka a státní zástupkyni, že vynášeli informace z trestních řízení. Hlavní líčení začalo čtením obžaloby, která má přes dvě stě stran, potom začali vypovídat obžalovaní. Vinu odmítají.
Bereta je před soudem. Začalo líčení s policisty a státní zástupkyní, podle obžaloby vynášeli informace
Jednání v případu Bereta začalo za zavřenými dveřmi. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová přečetla obžalobu, která se týká bývalého policisty Igora Gáboríka, policistů Radka Holuba a Vladimíra Zmrhala, celníka Pavla Šímy a státní zástupkyně Dagmar Máchové.
Obžaloba tvrdí, že Máchová, Holub a Šíma poskytovali Gáboríkovi, který pracoval jako soukromý detektiv, neveřejné informace z různých trestních řízení – například o domovních prohlídkách v kauze Nemocnice Na Homolce nebo prověřování smluv mezi pražským dopravním podnikem a společností Rencar. Gáborík údajně předával informace dál, zejména klientům své společnosti nebo lidem, kterých se informace týkaly a v některých případech za to podle obžaloby od klientů společnost inkasovala peníze.
Ačkoli Bradáčová podotkla, že se případ netýká jednoho skutku, ale údajného propracovaného systému, kde se informace dostávaly z trestního řízení, jednotlivým obžalovaným přičítá konkrétní činy.
Celníka Šímu viní ze tří činů. Za prvé, že nechal na Gáboríkovu žádost lustrovat akcionáře karlovarského hotelu Pupp Petra Cvrka a měl pak následně předat Gáboríkovi informace o jeho trvalém bydlišti a trestní minulosti. Zároveň Šíma podle spisu slíbil, že zjistí další informace, jako je mužova současná adresa.
Gáborík mu za to podle žalobkyně slíbil bezplatné zapůjčení auta, k němuž však nedošlo, protože byl Šíma v pracovní neschopnosti. „Následně Igor Gáborík neoprávněně získané informace předal doktoru Janu Součkovi jakožto plnění v rámci jím poskytovaných služeb coby soukromého detektiva,“ uvedla žalobkyně Lenka Bradáčová.
Za druhé ho pak viní z toho, že zjišťoval informace o různých vozidlech v souvislosti se soukromým pátráním po muži, jenž podle spisu kontaktoval tehdejšího jednatele společnosti Knauf Radka Bedrnu a chtěl po něm uznání odpovědnosti za reklamace ve prospěch společnosti Bahal. Ta patřila mezi Gáboríkovy klienty. Gáborík informace podle obžaloby využil k záznamu zpracovaném svou společností pro Knauf, za své služby si následně vyúčtoval skoro 90 tisíc korun. Šímovi Gáborík podle spisu bezplatně zapůjčil vozidlo.
Obžaloba také tvrdí, že Gáborík požádal Šímu o poskytnutí neveřejných informací, které souvisely s postupy orgánů celní správy v trestních řízeních týkajících se nelegálního dovážení, zpracování a distribuce tabákových výrobků. Gáborík podle obžaloby jednal na základě smluvního vztahu se společností Philip Morris. Šíma podle spisu Gáboríkovi poskytl mimo jiné konkrétní informace z trestního řízení.
Šíma v pondělí u soudu vypověděl, že se s Gáboríkem a Zmrhalem setkal v roce 2009, byl představen jako spolupracovník společnosti Philip Morris.
„Předmětem jednání byla možnost využití jejich informačních zdrojů při získávání informací při provádění nákupů pro společnost Philip Morris v místech, kde je podezření z prodeje nelegálního tabáku a tabákových výrobků společnosti Philip Morris v rámci smlouvy mezi celní správou a společností Philip Morris,“ uvedl Šíma. Gáborík podle něj pro celní správu i společnost Philip Morris nashromáždil velké množství informací, z nichž bylo zrealizováno mnoho kauz.
Šíma vinu odmítá
Šíma u všech bodů odmítl, že by se dopustil něčeho nelegálního. V případě zjišťování trestní minulosti Cvrka uvedl, že dostal informaci o tom, že by se Cvrk měl podílet na nelegálních obchodech se zbožím, které podléhá spotřební dani. „Nepovažoval jsem to za informaci, která by mohla poškodit mě nebo vypracování spisu, tak jsem ji přijal,“ popsal Šíma.
Musel podle svých slov prověřit, jestli měl Cvrk problémy se zákonem, a zjistit o něm podrobnosti. Přiznal, že muže lustroval, aby zjistil, zda má cenu případ rozpracovávat. „To, co jsem zjistil, nebylo dostačující, abychom se dál zabývali touto osobou,“ uvedl Šíma.
Další dva body spojil s tím, že mu byl Gáborík představen jako zástupce tabákové společnosti, která s celníky spolupracovala na rozkrývání trestné činnosti. Tvrdí, že Gáborík zjišťoval značky aut v souvislosti s tím, že monitoroval objekty, kam byly tabákové výrobky nelegálně dodávány.
„Ke třetímu skutku, kde je nám kladeno za vinu, že jsem panu Gáboríkovi sděloval informace z právě probíhajících spisů, bych si dovolil poznamenat snad jen tolik, že jsem panu Gáboríkovi nikdy neposkytl takovou informaci, která by mu už nebyla v době, kdy jsme se bavili, předem známá,“ řekl celník soudu. „To, že je to tady chápáno, že jsem Igoru Gáboríkovi vyzrazoval informace z konkrétních spisů, s tím prostě nesouhlasím,“ dodal Šíma.
Také Gáborík a Holub vinu odmítli a Máchová a Zmrhal odkázali na své předchozí vyjádření, které zaslali soudu.
Máchovou viní žalobkyně konkrétně z toho, že Gáboríkovi poskytovala informace z řízení, která se týkala například společností Knauf nebo Kodotex. Policista Holub podle obžaloby zase poskytl neveřejné informace z kauzy Nemocnice Na Homolce nebo dokumenty o zahájení trestního řízení, jež souviselo se smlouvou mezi pražským dopravním podnikem a společností Rencar. Holub je také obžalován z toho, že na Gáboríkovu žádost vyrobil falešný záznam o zahájení úkonů trestního řízení vůči advokátovi Karlu Muzikářovi.
Holub prohlásil, že je obžaloba postavena na fiktivních základech. Dagmar Máchová řekla před začátkem hlavního líčení České televizi, že nemá strach z výsledku soudu. Je přesvědčena, že rozhovor, který s policistou vedla, nedosáhl úrovně vynášení informací z trestních spisů. Před soudem se hájí sama.
Máchová byla zproštěna výkonu funkce
Máchová – na rozdíl od obžalovaných příslušníků bezpečnostních sborů – zůstává na státním zastupitelství. Již v roce 2016, kdy byla obviněna, ji však tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán dočasně zprostil výkonu funkce. Mimo službu jsou postaveni i obžalovaní příslušníci bezpečnostních složek.
Státní zastupitelství považuje obžalované za organizovanou skupinu a její členy viní ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplácení, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a podílnictví. Nejpřísnější trest hrozí za přijetí úplatku úřední osobou, a to tři až deset let vězení nebo propadnutí majetku. Za podplacení úřední osoby mohou soudy uložit až šestileté vězení, za neoprávněný přístup do systému až čtyři roky, za zbylé trestné činy až pět let odnětí svobody.
Předseda trestního senátu Michal Matouš se v pondělí vyjádřil k prostorovým odposlechům v kauze, proti kterým podávala námitku obhajoba. Jsou podle něho jako důkaz přípustné. Soud ale naopak nepřipustí jako důkaz výsledky z prohlídky vnitřních prostor vozidla.
Případ projednává Okresní soud pro Prahu-východ. Počátkem roku v předběžném projednání obžaloby namítali obhájci, že je soud místně nepříslušný, s tím ale neuspěli. Tvrdili také, že některé důkazy byly pořízeny nezákonně, a proto chtěli, aby se kauza vrátila k došetření. Ani tento argument soud nepřijal s tím, že s tím se bude muset vypořádat soudní senát, a ne státní zástupce.
