Páteční jednání sněmovny začalo – po schválení jejího pořadu, do nějž na návrh Pirátů poslanci zařadili ještě debatu o otevírání obchodů – přestávkou. Vyžádal si ji poslanecký klub ANO, a to proto, že lavice určená pro ministry byla zcela prázdná. Jednání pokračovalo až po půl desáté, když se v jednacím sále ukázala alespoň ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), které se týkala většina předpisů, které sněmovna ve třetím čtení projednávala.
Poté, co se delší dobu radil poslanecký klub ANO, prošel vládní návrh na zvýšení přídavku na děti o 26 procent. Rozšíří se i okruh rodin, které na něj budou mít nárok, dostane je rodina, jejíž příjem je nižší než 3,4násobek životního minima. „Z přídavků na děti se stala chudinská dávka,“ hájila Maláčová návrh. Po úspěchu ve třetím čtení uvedla, že „se podařilo zdvojnásobit okruh rodičů“, kterých se přídavky týkají.
Uvedla, že dávku nezískává v současnosti ani matka samoživitelka s měsíčním příjmem 15 tisíc korun nebo rodiče, kteří oba pracují za minimální mzdu. „Není to dobrá podpora státu pracujícím rodinám s dětmi,“ uvedla ministryně. Naopak Jan Bauer (ODS) soudí, že rozšíření okruhu rodin s nárokem není dostatečně zdůvodněné a je nadbytečné. Pokud by měl být přídavek na dítě vyjádřením solidarity, musel by být nastaven zcela jinak, řekl.
Prošly také některé pozměňovací návrhy. Podle návrhu SPD by se měly dále zvýšit sazby přídavků pro pracující rodiny, podle úpravy KDU-ČSL by mělo být daňové zvýhodnění na druhé a další dítě.
Pro novelu zvedla ruku výrazná většina přítomných poslanců, proti nebyl nikdo, poslanci ODS a TOP 09 se zdrželi. Stejně jako další předpisy, které v pátek prošly závěrečným čtením, míří novela nyní do Senátu.
Sněmovna kvůli pevně zařazeným bodům nedokončila třetí čtení novely, která má přeměnit dětské skupiny na jesle. Námitky proti tomuto vládnímu návrhu měli především Olga Richterová (Piráti) a Jan Čižinský (za KDU-ČSL). Podle Richterové je žádoucí zachovat dětské skupiny v současné podobě, aby do nich mohly chodit děti alespoň do čtyř let. Pro změny je podle ní vlastně jediný důvod. „Ministerstva se hádají, kdo řeší výchovu a kdo řeší péči,“ řekla s odkazem na to, že dětské skupiny spadají pod ministerstvo práce a sociálních věcí, zatímco mateřské školy pod ministerstvo školství.
Vláda ale zřejmě nalezne potřebnou podporu komunistů. S kritikou dětských skupin vystoupili především Hana Aulická Jírovcová a Leo Luzar, podle nějž jsou skupiny pro některé jejich zřizovatele hlavně zajímavým byznysem. To však odmítla Richterová, připomněla, že jsou to neziskové organizace.
Prošel zákon o bezpečnosti práce. Je to modernizace velmi starého zákona, řekla ministryně
Před poslanci hájila Maláčová také novelu zákona o bezpečnosti práce. Týká se zdvihacích, elektrických, plynových a tlakových zařízení, která například při nesprávném použití nebo nevhodném provozování představují závažné ohrožení životů, zdraví nebo životního prostředí. Zavádí také povinnost ohlásit závažné nehodové situace technických zařízení, kdy zjevná škoda na majetku překročí pět milionů kroun. „Jedná se o modernizaci tohoto velmi starého zákona,“ charakterizovala změny Maláčová.
Podle ministryně nejde o zákon, který by měnil bezpečnost a ochranu práce, ale jde o změnu technických standardů. Zavádění nových technologií podle ní naráží na zastaralé požadavky vyhlášek a technických norem. Novela zároveň ruší zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce z roku 1968. Účinná ovšem bude až od poloviny příštího roku.
Novelu zákona o realitním zprostředkování, která dá makléřům delší lhůtu na obnovení živnosti, protože si nestihli obnovit odbornost, sněmovna přijala bez větších zdržení a téměř jednomyslně. Prošel pozměňovací návrh, který byl nutný kvůli tomu, jak dlouho sněmovna předpis projednávala. Schválené znění předpokládá, že makléři, kterým volná živnost zanikla, budou moci ohlásit živnostenskému úřadu vázanou živnost. Splnění podmínek odborné způsobilosti mohou doložit až do konce roku. Noví zájemci o tuto práci by mohli do konce roku vykonávat činnost jako volnou živnost, ale výhradně pod realitními kancelářemi a bez možnosti nabízet úschovu peněz.
Sněmovna chtěla vyzvat k otevření obchodů, ANO si vzalo přestávku a hlasování zablokovalo
V poledne se sněmovna začala věnovat třem tématům souvisejícím s pandemií covidu-19. První z nich se týkalo maloobchodu. Navrhli ho Piráti v reakci na aktuální rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zrušil dosavadní mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví regulující mimo jiné provoz maloobchodu a služeb.
Ve sněmovně vystoupil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který postoje vlády hájil. Věří, že je možné omezení maloobchodu zachovat, soud ostatně kritizoval především formální kroky, kterými ministerstvo zdravotnictví své opatření vydalo. Havlíček podotkl, že bude možné obchody otevřít 3. května, pokud se ovšem nezhorší epidemická situace.
„Jsme v situaci, kdy to vypadá, že máme jednou nohou nakročeno k tomu, abychom se z toho téměř dostali. (…) Nezkažme si to, není to o politice, o idelologii,“ řekl poslancům. Rizikové podle něj po otevření obchodů bude, že se ocitne „několik milionů lidí v ulicích – zvýšená mobilita“.
Piráti připravili usnesení, kterým by sněmovna vládu vyzvala k uvolnění restrikcí a také by konstatovala, že jsou obchody uzavřené nejdéle z celé Evropy. Mikuláš Ferjenčík (Piráti) prohlásil, že podle něj jde o faktickou likvidaci obchodů. Vládu také obvinil, že obchody zavírá protizákonně. „Zavíráte je nelegálně. Podle mého názoru by po ministrech za toto nezákonné jednání, pokud k tomu vědomě přistoupili, měla být vymáhána hmotná odpovědnost,“ řekl. Na hlasování však nedošlo, ANO požádalo o přestávku, po které již začala debata o podmínkách vstupu žáků do škol.
Debatu prosadila poslankyně Trikolóry Tereza Hyťhová v souvislosti s povinným testováním na koronavirus a nošením roušek. Na úvod musela vystoupit sama. I když náplní bodu měla být informace vlády k tématu, jednací sál byl opět zcela prostý ministrů. Bez ministrů začala v půl druhé i diskuse o maturitách a závěrečných zkouškách.
Poslanci SPD a Trikolóry v první „školské“ půlhodině kritizovali, že musí děti ve školách mít roušky a navrhovali rezoluci vyzývající k okamžitému návratu všech žáků do škol. Tereza Hyťhová se dovolávala práva na vzdělání. Do škol by podle poslankyně měly být vpuštěny i děti, jejichž rodiče je odmítají nechat testovat. Radek Rozvoral (SPD) je přesvědčen, že školy jsou mnohem menším rizikem pro šíření koronaviru než jiná pracoviště.
Na hlasování o těchto usneseních nedošlo. Zato v závěrečné půlhodině schválila sněmovna usnesení ukládající ministru školství Robertu Plagovi (za ANO), aby do 28. dubna připravil nařízení, kterým by umožnil středoškolákům letos získat úřední maturitu.
„Sněmovna v dnešním (pátečním – pozn. red.) usnesení, v části, která se týká úředních maturit, žádá po ministerstvu školství nezákonný postup. Ministerstvo školství nemůže svým interním předpisem umožnit udělení úřední maturity,“ napsal Plaga na Twitteru. Ministr se pátečního jednání dolní komory nezúčastnil, požadavek na úřední maturity odmítl už ve čtvrtek. Debatu o ní označil za zbytečné zneklidňování studentů před blížící se zkouškou.
Unie školských asociací šéfa resortu školství vyzvala, aby požadavek odmítl jako protiprávní. Ze stejného důvodu tak učinila i Asociace ředitelů gymnázií.
Dolní komora zároveň Plagu vyzvala, aby zajistil dostatečné množství opravných termínů zejména praktických částí maturit a aby upravil opatření ohledně maturit a závěrečných zkoušek pro studenty dálkového studia.
Navzdory původnímu očekávání se poslanci potom již nevrátili k maloobchodu – ve dvě hodiny, kdy se tak mohlo stát, byl již jednací řád takřka prázdný, takže jednání nemohlo pokračovat.